K hřebeni Krkonoš vyrážíme brzy ráno. Chceme se vyhnout největšímu náporu turistů. Ranní káva na Boudě pod Sněžkou není k zahození, ale je třeba přece jen vyrazit vzhůru a využít krásného slunečného dne.
Setkání s pitomcem…
Už od ranní kávy na Boudě pod Sněžkou jsem pozoroval týpka s dredy, který se motal sem a tam a narušoval klid na turistickém chodníku do Obřáku. Záhy však zmizel z očí i z mysli. Zastavujeme se u kaple v Obřím dole, která byla postavena na paměť obětí obrovského zemního sesuvu v Obřím dole v době povodní v červenci 1897, jenž zavalil stavení i s jeho obyvateli.
Za výhledů ke Studniční hoře svižně ukusujeme z dnešní porce výškových metr. U dolu Kovárna děláme krátkou fotografickou zastávku. Za zákrutou nad Kovárnou nevěřím vlastním očím. Co tam dělá ten sporťák?! Opět se setkáváme s týpkem s dredy, jenž cosi kutá pod autem a něco nesrozumitelně mumlá o tom, že prý jel podle navigace na Luční boudu.
Při pohledu na jeho rozšířené zorničku si v duchu říkám, zda-li si týpek šlehl durmanu a nebo jiné podobné kytičky. Fakt nechápu, jak tady mohl jet. Později cosi pro změnu mele o tom, že se vsadil. O výjezd na Sněžku… Raději pokračuji dále, nechtěl bych, aby mě týpek majzl francouzákem po hlavě. Kolega Aleš s ním však setrvává v družné "diskusi"…
Čekám na první vyhlídce a honím signál mobilního operátora. Žalovníčky sice nemám rád, ale tomu načichanému magorovi chci zatopit. Jenže. Jenže infolinka na KRNAPu jen vyzvání. A Aleš nikde. Volám na jeho číslo, zda-li již nedostal tím heverem po hlavě on. Ne. Dokonce měl stejný nápad. Avšak na KRNAP se nedovolal ani on. Nakonec se dovolal policajtům. Do Hradce Králové… kteří pak zorganizovali záchranu. Místo zásahu.
O peripetiích s mluvčím KRNAPu a dalších se dočtete v jiném článku a v jeho diskusi. Po ní jsem ztratil poslední zbytky iluzí o systému ochrany přírody v ČR a v tom, že dnešní MBA jsou jen novodobí politruci. Jen VUML nahradily předražené rádobyškoly vymývající mozky místo zleva jen zprava (ale sofistikovaněji) a komunistické utopie nahradily neoglobální floskule…
Čtěte také: Turistika v Krkonoších, túra na Výrovku a do Modrého dolu
Naší info hned zkraje týdne přebírají bulvárně mainstreamová média, první z nich si dokonce "vypůjčuje" naší fotku. Další pak již alespoň využívají snímků z HZS… Později mě doráží informace, že onen týpek dostal pokutu jen 5 000 Kč. Prý vzhledem k jeho dosavadní bezúhonnosti a majetkovým poměrům. Hm, auto tak za mega a půl a šofér bez řidičáku. Přišel o něj po vybodování. Fakt chudáček, bezúhonnej…
Slezská bouda a Luční bouda
Ale pojďme dále, problematiku nesmrtelnosti chrousta v Obřím dole stejně nevyřešíme. Během výstupu Obřím dolem se stále otevírají pohledy na fotogenickou Studniční horu i na Úpský vodopád, jeden z nejvyšších vodopádů v Krkonoších. Míjíme vodárnu pro Sněžku z roku 1912 a již si to míříme nad horní hranici lesa. Turisté zatím žádní. Tak poklidný výstup Obřím dolem jsem zatím nezažil (tedy až na onoho motoristu…).
Už, už jsme na dohled Slezské boudy (Dom Ślaski) v sedle pod Sněžkou (1 603 m), nejvyšší horou ČR. Nezdržujeme se a míříme přes Úpská rašeliniště k Luční boudě. Okolní louky jsou zatím pod sněhem, ale ostré jarní sluníčko s bílou peřinou udělá v nejbližších dnech krátký proces. Slunce totiž krásně hřeje, byť profukuje ledový vítr. Studniční hora odsud vypadá jako nenápadná vyvýšenina, ztratila svou impozantní podobu. Podobně je na tom i sousední Luční hora.
Výrovka a Chalupa na Rozcestí
Brzy jsme u Luční boudy (1 395 m). Avšak i tu pouze míjíme. Máme namířeno na Chalupu na rozcestí. Přehoupneme se přes sedlo kolem památníku obětem hor a kolem Výrovky (1 357 m) míříme k našemu postupovému cíli na skvělé krkonošské kyselo a pivo. Mapa republiky je stále pod sněhem a mapu zatím příliš nepřipomíná. A nebo již nepřipomíná. Těžko říci, kdy nastává ten správný den.
Od Chalupy na rozcestí pokračujeme po široké pěšině po příjemném hřebínku bez větších výškových rozdílů. Přes Liščí horu s vyhlídkou ke Sněžce, kolem Lyžařské boudy až na Hnědý vrch, na kterém stojí pěkná rozhledna. Z ní se pochopitelně kocháme výhledy na Krkonoše a Orlické hory, jejichž silueta se táhne v oparu na horizontu.
Z Hnědé hory si to pak namíříme po sjezdovkách dolů do Pece pod Sněžkou kolem pěkně zrekonstruované Hájovny pod Hnědým vrchem z roku 1892 a zavřeného informačního centra. Co bychom chtěli o svátku, že… Naštěstí Krakonošova pivní pohotovost s krásně zeleným vývěsním štítem (viz fotografie) hned pod autobusákem má otevřeno a my se před strastiplnou cestou domů můžeme osvěžit skvělým pivem, které je v Krakonošově pivní pohotovosti opravdu jako křen. Mohu jen doporučit.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.