Nejvyšší hora západních Krkonoš
a čtvrtý nejvyšší vrchol (po Sněžce, Luční a Studniční
hoře) v České republice vystupuje z hlavního neboli hraničního krkonošského hřbetu. Vysoké
Kolo (1 509 m) tvoří výraznou dominantu především z východní strany, kdežto na západě celkem
nenápadně přechází do oblého horského hřbetu v partii Sněžných jam se strmými stěnami někdejších
ledovcových karů, polskou chatou a žulovou skalkou Krakonošovou kazatelnou.
Vysoké Kolo na turistické mapě
Kupovitá hora Vysoké Kolo je tvořena žulami krkonošsko-jizerského masivu,
které mrazové zvětrávání "rozdrobilo" do balvanových sutí a souvislého kamenného moře.
Dlouhodobým působením mrazových procesů se na svazích vytvořily terénní stupně(kryoplanační
terasy).
Přes vršek Vysokého Kola (Wielki Szsyszak) přechází státní hranice, vrcholovou plošinku
(jde o mrazem zarovnaný povrch, tzv. kryoplén) zvýrazňuje kamenná mohyla, která zde byla
postavena v roce 1888 na počest pruského císaře Viléma. Z hlavní krkonošské hřebenovky
odbočuje na Vysoké Kolo stará cesta, poskládaná z žulových kamenů, není však turisticky
vyznačena a v chráněném území KRNAP je proto nepřístupná.
Červeně značená hřebenovka - Cesta přátelství - prochází severním svahem již na polském
území, kde se přiblíží k vyhlídkovým plošinkám nad strmými srázy Sněžných jam. Jižní
temeno Vysokého kola nese tyčové značení se zimní (běžkařskou) cestou. Nižší částí
jižního svahu vede zelené značení, spojující Labskou a Martinskou boudu.
