Poslední aktualizace: 8.10.2017 |
Treking > Tipy na výlet > Lesní hřeben neboli Kowarski Grzbiet v Krkonoších, turistika na polské straně pohoří
Lesní hřeben neboli Kowarski Grzbiet v Krkonoších, turistika na polské straně pohoříPřes krkonošskou Střechu, polské Krkonoše17.5.2010 | Jan Vítek
Pod označením "střecha Krkonoš" se nám asi nejspíše vybaví nejvyšší česká hora Sněžka. Hřbet zvaný Střecha však vystupuje asi 5 km východně od Sněžky a patří k dominantám východních partií Krkonošského národního parku. Je součástí hlavního - Hraničního - hřbetu pohoří, přecházeného státní hranicí a z polské strany také modře značenou turistickou cestou. ![]() Mnohem frekventovanější červeně značená "hřebenovka" - Cesta přátelství - zde totiž poněkud ustupuje na jižní, český svah Střechy. Hřbetu se u nás říká také Lesní hřeben, v Polsku pro blízkost města Kowary zase Kowarski Grzbiet. Přes hraniční hřbet Střechy si můžeme udělat pěknou horskou vycházku (s platným dokladem - pasem nebo "občankou") ze silničního sedla na Pomezních Boudách. Nenáročným stoupáním dojdeme po červených značkách k turistickému hraničnímu přechodu v Sovím sedle, kde je křižovatka značených cest. Krátce před sedlem odbočuje polská modře značená cesta, která nás sice strmějším, ale jen asi půl kilometru dlouhým výstupem zavede na západní okraj a zároveň vrcholek hřbetu Střechy (1 282 m). Na našich mapách Krkonoš je uváděn pod názvem Tabule, podobné je i polské pojmenování Skalny Stół. Inspirací k oběma názvům tu patrně byly deskovitě rozpadavé skalky a sutě z výrazně břidličnaté horniny (převážně svoru). Zdejší horninové výchozy však rovné jako stůl či tabule rozhodně nejsou, naopak okrajovou hranu hřbetu tvoří strmě skloněné skalní břity. ![]() Ze skalnaté hrany Tabule se otevírá doslova panoramatický pohled na východní partie Krkonoš, vrcholící jehlanem Sněžky, z něhož sestupuje hraniční Obří hřeben s navazující Svorovou horou. Na jejím úbočí - vysoko nad Sovím sedlem - zase zaujme osamělé stavení bouda Jelenka. Z Tabule je daleko vidět i do polské části pohoří a přilehlého podhůří v okolí známého střediska Karpacz. Od vyhlídkové Tabule pokračuje vrcholová partie hřbetu Střechy, porostlá řídkým lesem, borůvčím a vřesem, asi kilometr a půl k východu, kde ji nad příkrým svahem utíná další, tentokrát méně výrazná hrana zvaná Čelo - Czolo (1 269 m). I odtud se otevírá pěkný pohled, zejména pak přes Malou Úpu s Pomezními boudami na táhlé hřbety Pomezního a Dlouhého hřebene, Rýchor a dalších partií na východním okraji Krkonoš. ![]() Z Čela klesne "klikaticí se" modře značená cesta do nedalekého sedla s Pomezními Boudami a hraničním silničním přechodem. Na polských mapách je na severním svahu Střechy vyznačeno několik skalních útvarů. Ve dvou případech u nich najdeme název Granaty, což ovšem nemá nic společného s vojenskou municí. Inspirací k tomuto pojmenování byl bohatý výskyt nerostu granátu, který byl ze zdejších krystalických břidlic (svorů a svorových rul) kdysi vylamován pro šperkařské využívání. Kolem skal Granatů, do značné míry skrytých v lesních porostech, však procházejí jen neznačené cesty. Odbočují z černě značené trasy, klesající od Sovího sedla do podkrkonošského střediska Karpacze. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Krkonoše, nejvyšší pohoří České republiky; horské chaty a levné ubytování na horách+ Proti proudu Mumlavy - pádící krásky krkonošských hor + Výstup na Sněžku, Krkonoše + Krkonoše, bouřlivý přechod hřebene + Skalní hříčky na žulové osmě |
|