Rýchory jsou v podstatě nejvýchodnější krkonošská rozsocha a jejich táhlý plochý horský hřeben se nachází mezi Horním Maršovem a Žacléřem. Nejvyššího bodu dosahuje vrcholem Dvorský les (1 033 m).

Čtěte také: Dvoudenní trek aneb to nejkrásnější z východních Krkonoš

Od něj asi 2 km na severozápad se nalézá útulná Rýchorská bouda ve výšce 1 022 m, která má otevřeno sezónně do 16 hodin a poskytuje základní občerstvení jako instantní polévky, párky, čaj, rum a pivo. Uvnitř je stylově zařízená a jsou zde fotografie boudy z let minulých. Nynějším majitelem je KRNAP, je zde české středisko ekologické výchovy (od roku 2013 je Rýchorská bouda v pronájmu s možností ubytování, pozn. red.).

Nedaleko chaty je na místě bývalé Maxovy boudy, která skončila v plamenech v roce 1930, vyhlídková plošina, odkud je jako na dlani Černá hora, Liščí hora, Luční hora, Sněžka a Pomezní hřeben, na východě se dmou Vraní hory. Pod námi je malebná vesnice Horní Albeřice, odkud se na Rýchory můžeme dostat pohraničním hřebenem.

Na úbočích Rýchor probíhala v 16. - 18. století těžba zlata a stříbra - proto se dříve nazývaly Zlaté Rýchory. Je zde barokní kříž z roku 1804.

Já jsem na Rýchory vyrazil z Horního Maršova po žluté značce. Počasí mi přálo a Sněžka byla jako na dlani. Po občerstvení v boudě jsem pokračoval kolem hory Kutná k Rýchorskému kříži a dále pak po červené značce přes Čepel po hranici stále na sever a pak zpět na jih do Horních Albeřic.

Zde je řada starých krásných dřevěnic, vesnice je prosycena kulturou, majitelé chalup byly i takové osobnosti jako spisovatelé Adolf Branald a Jiří Marek, s jehož synem, zkušeným kameramanem a fotografem z Prahy, jsem se seznámil v hospůdce Hasičárna u piva. Paní vedoucí, šarmantní dáma, původem ze Žiliny, mi dokonce nabídla pravé slovenské brynzové halušky se špekem. Profesionální fotografie Jiřího Marka ml. často zdobí stránky časopisu Krkonoše.

Okolí Albeřic je velmi malebné, kde to vypadá tak, jakoby se zastavil čas a můžete užívat klidu a míru, což se o velkých krkonošských střediscích nedá říci ani náhodou.

Cesta zpět do civilizace vede přes Dolní Albeřice a Dolní Lysečiny, kde kvetou plantáže sedmikrásek nedaleko asi 7 m vysoké horolezecké skály Lysečinská jehla. Bez jištění jsem vylezl asi do poloviny, pak mně bolelo za krkem.

Údolím Lysečinského potoka silnice dále vede až do Horního Maršova, kterým již projíždí jedno auto za druhým do Pece pod Sněžkou či na Pomezní boudy. Do Rýchor můžeme taky putovat ze Svobody nad Úpou či ze starého hornického městečka Žacléře. Stojí to za to ze všech stran.

Sousední Vraní hory bývají uváděny jako okrsek Broumovské vrchoviny (podcelek Žacléřská vrchovina). Z plochého hřebenu nápadně vystupuje Královecký Špičák s výškou 881 m. Jedná se o samostatný zalesněný hraniční hřbet sousedící s Polskem tvořený ryolitovými kupami. Od Rýchor je odděluje Královecké sedlo (554 m), jemuž se podle polského městečka Lubawka říká také Libavské sedlo. Na území našich bratrů Poláků přecházejí Vraní hory pod názvem Góry Krucze dále na sever.

Vede zde i železniční trať. Královec, pohraniční obec s hraničním přechodem a nechutnými stánky s lihovinami a cigaretami, se nachází ve výšce 512 m a je připomínaná již v roce 1289. Mají zde pozdně barokní kostel z let 1766-69.

Právě odtud jsem se vydal na přechod Vraních hor a Královecký Špičák, který svým tvarem skutečně špici připomíná, stejně tak, jako jeho další jmenovci v ČR - v Krušných horách (hned tři), v Jizerských horách, v Orlických horách, v Rychlebských horách, na Šumavě či Ruprechtický Špičák v Javořích horách.

Špičák mají dokonce i na Českomoravské vrchovině v blízkosti Třeště. Jedná se tedy o asi nejčastěji vyskytující se název hory spolu s dalšími častými názvy jako např. Lysá hora, Ostrý, Vysoká, Javorník či Plešivec.

Nejblíže má k názvu podle tvaru Ostrý, který najdeme v obou částech Českého středohoří, na Šumavě, v Beskydech a určitě i v dalších horách. V němčině je analogická "Die Spitze" - jako např. Wildspitze, Zugspitze a řady dalších "špic" v Alpách.

Z Královce jsem vyrazil za jasného májového počasí po modré značce kolem velkého lomu, loukami plnými pampelišek, se stálým výhledem na Sněžku do hory, odkud lesní cestou serpentinami, které zde umožňují výhledy na všechny světové strany, na samotný vrchol, kde je něco jako vysílač s oplocenou budkou a dřevěná plošinka, která snad sloužila i jako skokanský můstek. Ta mi poskytla odpočívadlo pro občerstvení z vlastních zdrojů v místě dalekých rozhledů na Krkonoše.

Hřebenovka Vraními horami dále pokračuje po kratším sestupu na vrstevnici přes Kozlík (787 m) a Mravenčí vrch (837 m) Vodním údolím do Bernatic.

Výlet lze s výhodou spojit s návštěvou nedalekého muzea hornictví v Žacléři či návštěvou pozoruhodné dělostřelecké tvrze Stachelberg u cesty do Horního Starého Města u Trutnova. Tuto ocení zvláště znalci - "bunkrologové", jichž neustále přibývá, zvláště, když se mají menší betonové pevnosti předávat do soukromých rukou.

Vzhledem k tomu, že na hřebenech Krkonoš ještě ležely až 3metrové závěje sněhu, byl pohled z luk posetých žlutými pampeliškami na bílé hřebeny impozantní. Dole jaro, nahoře zima. Z Výrovky se na Luční boudu ještě dalo na běžkách. Ale není se co divit, vždyť na počest 60. výročí květnových událostí ukončení 2. světové války napadlo přes noc v Krkonoších a okolí 10 cm čerstvého sněhu.

Takže - až pojedete do Krakonošova kraje, nezapomeňte navštívit Rýchory a Vraní hory, určitě nebudete litovat. Tedy určitě ne za jasného počasí s dalekými výhledy. Do Vraních hor si ale nezapomeňte přibalit do batohu pití a svačinu, jedná se o polodenní výlet bez možnosti občerstvení na trase.

V okolí Trutnova můžete rovněž navštívit slavný Hrádeček pana expresidenta Václava Havla u zříceniny hradu Břecštejn mezi Mladými Buky na severu a Vlčicemi na jihu. Zde se scházeli disidenti a připravovali půdu pro 17. listopad 1989. Dnes tu asi vládne paní Dagmar.

Hrádeček se nalézá v okolí vrchů s tak zajímavými názvy jako Havran, Pekelský vrch, Liška, Křížový vrch či Vraní výšina. Tyto kopečky mají kolem 500 m. Nedaleko je rybník a výletní restaurace Peklo. Takže Krkonoše nejsou určitě to jediné, proč bychom měli tento krásný kraj navštívit.

Chaty Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.