Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 5.11.2022 , svátek má
Treking > Tipy na výlet > Krkonoše: Mumlavské vodopády a Pančavský vodopád

Krkonoše: Mumlavské vodopády a Pančavský vodopád

Proti proudu Mumlavy, pádící krásky krkonošských hor

29.3.2008 | Andrea Teshim, foto Květa a Rudolf Vávrovi

Říční vody barvy lesního medu se tu a tam spustí mohutným proudem střídajícím se s četnými zákoutími klidného toku. Krkonošský živel - řeka Mumlava - nás bude doprovázet na turisticky nenáročné procházce ledovcovým údolím Mumlavského dolu.

Mumlava

Vydáme se z městečka Harrachova proti jejímu proudu až k soutoku Malé a Velké Mumlavy. Řeka pramení jako Velká Mumlava na severním svahu Kotle (dříve Kokrháč, 1 435 m) v nadmořské výšce 1 360 m. Zatímco hlavní krkonošské toky mají směr kolmý k hlavnímu hřebeni, Mumlava teče Mumlavským dolem ve směru s hřebenem rovnoběžném a to v západní třetině pohoří, kde ji jako levý přítok přijímá Jizera. Mumlava tak tvoří ve svém dolním toku hranici mezi Krkonošemi a Jizerskými horami.

Na své pouti o délce pouhých 12,2 kilometru se přelévá přes četné kaskády žulových kamenů ukrývajících obří kotle a ohlazy vyhloubené pohybem vody s kameny. Nádherné skalnaté koryto Mumlavy patří svou čistotou do pstruhového pásma a pro svůj význam vodního ekosystému a díky vysoké biodiverzitě je součástí územního systému ekologické stability.

Nejbohatší vodopád Krkonoš

Než se z Harrachova vydáme Mumlavským dolem, v únoru či březnu si můžeme procházku zpestřit pohledem na trochu šafránu. Vzácný a kriticky ohrožený šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus), chráněný alpský druh z čeledi kosatcovitých, roste v malebném Anenském údolí. Údolí se nachází na levém břehu Mumlavy, několik set metrů od soutoku s Jizerou a v roce 1985 zde byla vyhlášena přírodní památka o rozloze 1,05 ha. Anenské údolí je protkáno neznačenými lesními cestami a vede jím cyklostezka.

Cyklostezka vede také společně s modrou turistickou značkou od Informačního centra Harrachova směrem do dolní části krásného ledovcového údolí Mumlavského dolu. Údolí odděluje dva nejvýznamnější krkonošské hřbety - Hraniční (Slezský) a Český. Na jeho okraji, pod kopcem Ptačinec (950 m), se v žulovém řečišti nachází naše první zastavení a to u 10 m vysokého skalního stupně Mumlavského vodopádu. Jedná se o nejbohatší vodopád Krkonoš.

Mumlava patří mezi řeky středoevropského (oderského) typu - s jarním průtokovým maximem, což napovídá, že z kraje roku bude pohled na proud vody nejpůsobivější. Žulové stupně ukrývají pod vodopádem dva obří kotle a ohlazy (maximální hloubka kolem 2,5 m a šířka až 6 m). Na dně kotlů jsou úlomky kamenů, které podporují jejich prohlubování. Další kotle se nacházejí nad vodopádem. Tyto evorzní jevy jsou lidově nazývány "Čertova oka" a vyskytují se v celém řečišti. U vodopádu se nachází Mumlavská bouda (786 m), bývalá harrachovská hájovna z devatenáctého století, která dnes slouží jako výletní restaurace.

Mumlava Mumlava

Velká část krkonošských vodopádů zůstává turistům nepřístupná, několikametrový Mumlavský vodopád je však celoročně přístupný a pěkně viditelný z dřevěné lávky na žluté turistické značce, která se v tomto místě kříží se značkou modrou. Žlutá značka zde spojuje údolí Mumlavy s osadou Rýžoviště pod Čertovou horou (1 021 m). K osadě Rýžoviště je možno přijít i z Harrachova 1 km po zelené značce a odtud pak žlutou značkou přijít po 1,5 km k Mumlavskému vodopádu. Dovolím si o této odbočce, jakožto o nejstarší části Harrachova s poutavou historií, zmínit několik zajímavostí.

Osada Rýžoviště

Nejstarší část Harrachova byla založena havíři těžícími železnou rudu na břehu Ryzího potoka již v předhusitských dobách a jedená se jednu z nejstarších krkonošských osad. V sedmnáctém století si na lokalitě Rýžoviště postavili huť skláři z rodu Harrachů, kteří svým řemeslem Harrachov proslavili v celé Evropě až do zámoří. O dvě stě let později se zde zrodila Seifenbašská tkalcovna, která byla v roce 1947 přebudována na sportovní středisko. V tzv. Kamenné stěně, která se nachází přibližně 700 m JZ od vodopádu byla v polovině 19. století založena štola.

Těžbu obnovily Rudné doly Příbram v r. 1961. Fluorit (kazivec), galenit (leštěnec olovnatý) a baryt se doloval z hloubky 400 m. Harrachovský fluoritový důl byl uzavřen až roku 1992. V roce 2003 zde bylo otevřeno Hornické muzeum s prohlídkou přístupové štoly. Vraťme se však od dolování nerostů k Mumlavskému vodopádu, odkud po pravém břehu řeky stoupá modrá TZ po zpevněné cestě ke 4,5 km vzdálené zastávce Krakonošově snídani (1 030 m). Nemusíme se obávat projíždějících motorových vozidel; průjezd je zde zakázán.

Mumlavským dolem

Vstupujeme do malebného erozního údolí Mumlavského dolu. Vítr a ledovec - dva bratři ruku v ruce tvarující hluboké údolí řeky Mumlavy poté, co byly Krkonoše v třetihorách vyzdviženy do dnešní výšky. Když v pleistocénu (starší čtvrtohory) stékal úzkým údolím ledovec alpského typu, přetvořil jej v širokou ledovcovou trogu (údolí tvaru U). V povodí Mumlavy pak nacházíme četné valy kamení (morény).

Divoké západní větrné proudy po tisíce let uhání údolím řeky, nabývají v něm na rychlosti, aby pak za náhorními plošinami Labské a Pančavské louky přepadly do zařezaných prostorů ledovcových karů, do dolu Bílého Labe. Větrné proudy jsou usměrněny a zesíleny díky zvláštního seskupení nálevkovitého návětrného údolí, náhorních plošin, hřebenů a závětrných ledovcových údolí do takzvaných větro - horopisných soustav (neboli anemo - orografických systémů). Zajímavostí je, že tento zvláštní přírodní jev byl pro světovou vědu popsán poprvé právě v Krkonoších. Ovlivňuje horskou geomorfologii, procesy vzniku půdy, sněhové a dešťové srážky.

Pančava

Samotná říční voda Mumlavy mění tvář svého toku; její vířivé proudy formují až několikametrové prohlubně obřích hrnců (kotlů), které jsou v České republice nejdokonaleji vyvinuty v tocích krkonošských řek. Na nejhořejším toku Mumlava překonává údolí přes četné stupně, kaskády a vodopády. Mumlavské vodopády nevznikaly činností ledovce jako např.

Pančavský a Labský vodopád, ani kontaktem potoka se dvěma různě tvrdými horninami, kdy je měkčí hornina vymílána, jako tomu bylo u Huťského vodopádu, vodopádů u Žacléřských Bud, kaskád na Kotelském či Klínovém potoce. Mumlavské vodopády patří do skupiny vodopádů tektonicky podmíněných, tedy vznikajících následkem zlomů nebo výrazných puklinových systémů. Dalšími tektonickými vodopády Krkonoš jsou vodopády a kaskády Bílého Labe, Kamenice či Červeného potoka. Vodopádů je v našem nejvyšším pohoří celkem přes dvě desítky. Korunovány jsou kaskádovitým vodopádem Pančavským, který je se svými 148 metry nejvyšším vodopádem v naší zemi.

Při krátkém putování podél Mumlavy se setkáváme s několika jejími pravými přítoky (Smrková a Vosecká strouha, Hraniční potok, Orlí bystřina). Divoká Mumlava má velký sklon, můžeme obdivovat mnoho vodních zákoutí a působivých kaskád. Dostáváme se do blízkosti Krakonošovy snídaně, křižovatce se žlutou TZ. Zastávka poskytuje možnost posezení na lavičkách pod přístřeškem či u ohniště. Poblíž odpočivadla se Velká Mumlava spojuje v jeden tok s Malou Mumlavou. Zajímavostí je, že na konci údolí mezi nimi, které bylo dlouho nepřístupné, se dochovaly zbytky původních lesů - horských smrčin. Vysoké původní smrky jsou úzké a zavětvené. Jejich semena poskytují sazenice pro obnovu porostů Krkonoš.

Od Mumlavy k Pančavě

Od Krakonošovy snídaně můžeme po modré TZ pokračovat k 2,5 km vzdálené vrcholové Pančavské louce, která je domovem pramene říčky Pančavy. Na louce s glaciálními relikty (ostružiník moruška, lomikámen sněžný, rašeliník Lindbergův, všivec sudetský) se nachází jedno z více než 50 krkonošských rašelinišť, zde s maximální hloubkou přibližně tří metrů. Rašeliniště v Krkonoších zaujímají celkovou plochu 268 ha. Tyto severské hřebenové útvary byly v roce 1993 zařazeny mezi plochy tzv. Ramsarské dohody, která zahrnuje nejvýznamnější mokřady světa s nejvyšším stupněm ochrany.

Pančavský vodopád

Říčka Pančava padá několikastupňovým 148 m vysokým Pančavským vodopádem přes okraj louky do Pančavské jámy se Schustlerovou zahrádkou. Zahrádka si ponechává nepřístupné bohatství 150 druhů cévnatých rostlin. Řeka Pančava tvoří v Labském dolu pravý přítok Labe. Jmenované údolí bylo první přírodní rezervací v Krkonoších, zřízenou hrabětem Harrachem v roce 1904 pod názvem Strmá stráň.

Další turistické možnosti

Od rozcestníku Pančavské louky vede žlutá značka k prameni Labe (1,2 km). U pramene Labe začíná červená turistická značka, která nás přivádí k Labské boudě (1 km), významné křižovatce turistických cest. Od ní je možnost pokračovat přes Ambrožovu vyhlídku na hraně Pančavské jámy poskytující jedno z nejkrásnějších výhledových míst Krkonoš.

Nabízí se pohled do Labských jam, Labského dolu (Harrachova cesta) s meandry Labe a působivé panorama východních Krkonoš s jejich královnou - Sněžkou. Vyhlídka je pojmenována po jilemnickém rodákovi a ochránci přírody Krkonoš Jindřichu Ambrožovi (1878 - 1955), který byl tvůrcem turistických publikací, mapy Krkonoš a v roce 1952 se zasloužil o vyhlášení osmi krkonošských rezervací, prvních to volání o zřízení Krkonošského národního parku.

Pančava, nad Pančavským vodopádem

Po červené TZ se dále přes Vrbatovu boudu s občerstvením dostáváme k vyhlídce nad Labským údolím - Šmídově. Je pojmenována podle lesmistra Ludvíka Šmída a nabízí nám pohled na Sedmidolí, hraniční hřeben, vrcholky Kozích hřbetů a Sněžku v pozadí. Zábradlí z roku 1968 je dílem akademického malíře Jiřího Škopka a zobrazuje okolní hory s jejich popisem. Od Šmídovy vyhlídky pokračujeme dále po červené TZ 1,8 km k Horním Mísečkám a další 2 km nás zavedou do Špindlerova mlýna.

Mumlavské vodopády, turistická mapa

Treking.cz - diskuze
Reklama
Témata našich článků…
Aktuální počasí Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Soumrak Karlštejn Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Zámek Hluboká Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Javorníky Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist