Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 10.2.2015 , svátek má
Reklama
Treking > Aktuality > Skalní hříčky na žulové osmě

Skalní hříčky na žulové osmě

Skalní útvary Krkonš a Jizerských hor

7.12.2006 | Jan Vítek

Pojem "žulová osma" v titulku tohoto příspěvku zní možná poněkud karbanicky, ovšem s kulovou osmou či jinými karetními listy nemá nic společného. V geologickém slangu se tak říká rozsáhlému tělesu žulové vyvřeliny – krkonošsko-jizerskému masívu – tvořícímu Jizerské hory, značnou část Krkonoš a jejich severního podhůří. Má tvar ležaté osmičky, od západu k východu asi 70 km dlouhé. Její západní oblouk vyplněný Jizerskými horami je docela souměrný, kdežto východní (krkonošská) polovina, oddělená úzkou šíjí Novosvětského průsmyku, je poněkud křivolaká.

Skalní hříčky

V žulových horninách krkonošsko-jizerského masívu převažuje biotitická až dvojslídná žula (granit), většinou porfyrická, což znamená, že obsahuje zřetelné vyrostlice živců. Žulami místy pronikají žilné vyvřeliny, zejména světlé jemnozrnné aplity (běžné především v Jizerských horách) a hrubozrnné pegmatity. Na povrchové tvářnosti žul se významně uplatňuje i kvádrovitá a lavicovitá odlučnost horniny, daná přítomností svislých a vodorovných puklin.

Na "ležící osmě" vystupují žuly na povrch v bezpočtu skalních výchozů. Jen z oblasti Jizerských hor je uváděno na 150 výrazných útvarů, které patří k charakteristickým prvkům zdejší horské přírody, jsou vyhledávány pro úchvatné výhledy a mnohými vedou horolezecké cesty. Některé patří k nápadným krajinným dominantám už při pohledu z podhůří. Platí to zejména pro mohutná skaliska, stupňovitě sestupující severozápadním zlomovým svahem a dostupná po turisticky značených cestách jednak z vrcholových hřbetů a plání pohoří, jednak z podhorských středisek – městečka Hejnice a sousedního Bílého Potoka.

Platí to například pro výrazně členitý hřeben Frýdlantského cimbuří s několika dílčími útvary (např. Poledními kameny ve vrcholové partii, "ostrým" Poledním zubem a spodním Hajním kostelem). Dalekými výhledy se tu můžeme pokochat z několika přístupných plošinek, což ostatně platí i o sousedním strmém Ořešníku a poněkud odlehlejších, ale neméně působivých skalách na Poledníku a Paličníku.

Skalní hříčky

Romantická zákoutí vytvářejí rozeklané skalní stěny také na svazích strmých roklí, vyhloubených zdrojnicemi a přítoky Smědé či Jizery. Za všechny stačí snad uvést "divokou" vodopádovou rokli Štolpichu se skalními scenériemi Divé a Krásné Máří. Poněkud jiný vzhled mají žulové skály a blokovité útvary vystupující z vrcholových partií hor či hřbetů. Mnohé jsou rovněž upravené na vyhlídky a směřují k nim značené cesty.

Hradbovitá skaliska zvýrazňují např. jednu z dominant pohoří – 1 122 m vysokou Jizeru, malebnými seskupeními samostatných věží a bloků se zase vyznačují například rozsochy Černé hory (Sněžné věžičky, Čertův odpočinek), členitými skalními městy jsou pak "rozbrázděny" vrcholové partie a svahy Oldřichovského Špičáku a Stržového vrchu na severozápadním okraji pohoří. Výčet všech zajímavých žulových útvarů – včetně pozoruhodných viklanů, skalních hřibů i jiných kamenných hříček – v Jizerských horách by byl téměř nekonečný.

Podobné skály, v odborné terminologii zvané tory, však najdeme při turisticky značených trasách také v Krkonoších. Několik jich vystupuje z hlavního hraničního hřbetu při frekventované Cestě přátelství, kde většina byla pojmenována. K nejznámějším patří Dívčí a Mužské kameny, nad strmým svahem ledovcových kotlů Sněžných jam pak vystupuje nejvýše položený tor na celé "žulové osmě" – Krakonošova kazatelna (1 490 m). Výraznější je však nedaleký Violík, "zčechraný" mrazovým zvětráváním do balvanité pyramidy, které pro její polohu nad prameništěm Labe říkají naši severní sousedé Labský štít. Z hraničního hřbetu ční ještě blokovitý Tvarožník s nápadným viklanem na vrcholku a členitá hradba Svinských kamenů pod dominantou západních Krkonoš – polskou horou Szrenicí.

Skalní hříčky

Na naší straně Krkonoš jsou žulové skály vzácnější. Turisticky značené cesty směřují například k Harrachovým kamenům nad strmou stěnou hory Kotel a na svahu krkonošského Sedmidolí vystupují vyhlídkové Ptačí kameny. Nepoměrně více žulových útvarů zdobí hřbety a rozsochy, sestupující na severní, polskou stranu pohoří. Při pohledu z ptačí perspektivy, např. z hraniční Cesty přátelství, se dokonce zdá, že jich rok od roku přibývá. Je to ovšem tím, že skaliska dříve skrytá v lesních porostech odkrývá postupující kalamitní těžba dřeva.

K nejvýraznějším tam patří tory a skalní hradby na severní rozsoše Stříbrného hřbetu, vysoko nad karovou jámou největšího krkonošského jezera Wielki Staw. Inspirací k řadě pověstí byl bizarní tvar Poledního kamene (Sloneczniku) při Cestě přátelství, stejně tak jako shluk mohutných věží – Pielgrzymy (Poutníci) v nižší části hřbetu, připomínající putující postavy či obří šachové figurky. Ze všech krkonošských torů se právě Pielgrzymy vyznačují nejvýraznější povrchovou modelací a mnohý z návštěvníků je tu chvilku na rozpacích, zda se neocitnul uprostřed pískovcového skalního města.

Ve zdánlivě nezdolné žule tu totiž vznikla působivá scenérie s četnými detailními tvary zvětrávání a odnosu horniny – skalními mísami a dutinami, žlábkovými škrapy atd. Tato a další skaliska obdivují turisté, stoupající z podhorského střediska Karpacz do vrcholových partií pohoří. Při značených cestách zaujme i skalní skupina Paciorki (Korálky) při Korálové cestě pod Vysokým Kolem nebo útvar Końskie Lby (Koňské hlavy) na severozápadním temeni Szrenice. Na nejrůznější žulové hříčky je neobyčejně bohaté i polské Podkrkonoší. Patří k nim i samostatná kupovitá návrší (odborně zvaná ostrovní hory – inselbergy), z nichž nejnavštěvovanější je hradní vrch Chojnik (627 m) u Sobieszówa. Polští sousedé si jej natolik považují, že sem umístili správu Krkonošského národního parku.

Celá galerie pozoruhodných skal pak vystupuje na východním okraji "žulové osmy", v podkrkonošské vrchovině Rudawy Janowickie, dostupné třeba od hraničního přechodu na Pomezních boudách přes městečko Kowary. Severní výběžek tvoří skupina ostrovních hor – Góry Sokole, patrná i při pohledu ze Sněžky. V lesních porostech se pak skrývá bezpočet žulových výchozů, místy seskupených do skalních měst (např. Starościańské a Struźické skály), za všechny ostatní příklady stačí snad uvést impozantní, asi 17 m vysokou Skalní bránu – v žulách útvar vskutku neobvyklý.

Mnohý z návštěvníků krkonošských, jizerských i podkrkonošských žulových skal si možná položí otázku, kde se zde tyto působivé útvary vlastně vzaly. Většina torů i rozlehlejších skalních hradeb je výsledkem dlouhodobých procesů zvětrávání a odnosu žuly, které probíhaly ve dvou etapách. Během tropického podnebí v mladších třetihorách došlo k rozrušení povrchu žulového masívu se vznikem zvětralin, překrývajících odolnější jádra horniny. Ta byla v následující etapě odkryta po odnosu zvětralin a nyní vystupují v podobě členitých skal, oblých bloků a balvanů. Ostatně stejným nebo obdobným způsobem vznikly skalní útvary i v dalších žulových oblastech.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ Jizerské hory
+ Krkonoše
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Jupiter Borový vodopád Vosecká bouda Cvilín Zámek Hluboká Chata Horalka Chata Jelenka Macocha Pluto Sluneční soustava Motýli Matterhorn Hukvaldy Kvarky Konopiště Pluto Altocumulus Velhartice Bouřky Černá díra Opruzeniny Čertův mlýn
Reklama
Populární treky
1. Slovenské hory Přechod hřebene Malé Fatry na sněžnicích
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
3. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
4. Divoký Balkán Což takhle hřebenovka přes Korab a Deshat?
5. Bulharské hory Divokou stopou Rodop (3), ke skalním mostům rodopského krasu
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Česká republika, hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist