Souhvězdí Váhy (Libra) svítí na jarní obloze

Zvířetníkové souhvězdí jarní oblohy

Souhvězdí Váhy (Libra, Lib) je zvířetníkové souhvězdí, které leží na jižní obloze mezi souhvězdími Panny a Štíra. Pro starověké Řeky představovaly Váhy zprvu klepeta Štíra. Pozůstatkem po tomto pojetí souhvězdí jsou arabská jména dvou nejjasnějších hvězd. Až teprve později přijali orientální název souhvězdí, jenž má pravděpodobně staroegyptský původ. Váhy začali dávat do souvislosti se souhvězdím Panny, která představovala Diovu dceru Astraiu, bohyni spravedlnosti.

Znak Vah a podzimní rovnodennosti sice zůstal zachován, avšak dnes se vlivem precese zemské osy nachází tento bod v souhvězdí Panny. Ve Starém Egyptě Váhy proto určovaly čas vhodný na osev ozimin. Původ jména tohoto souhvězdí má tak skutečně značně složitou historii.

Váhy kulminují v našich zeměpisných šířkách o půlnoci před polovinou května jen asi 20° nad jižním obzorem. A protože ani hvězdy tohoto souhvězdí nepatří k příliš jasným, dokáže Váhy na obloze spolehlivě identifikovat jen málo lidí, skutečných znalců hvězdné oblohy. K souhvězdí Váhy vás přivede prodloužená spojnice dolních kol Velkého vozu, hvězd Merak a Phecda s Arkturem, nejjasnější hvězdou v souhvězdí Pastýře.

Čtěte také: Jarní souhvězdí, které hvězdy vidíme na jaře?

Souhvězdí Váhy zaujímá na obloze plochu 0,164 srov. Těch 538 čtverečních stupňů klade Váhy na pomyslný 29. stupínek mezi 88 souhvězdími, na které byla rozparcelována naše obloha. Souhvězdí má přímočaré hranice a sousedí se sedmi souhvězdími. Jsou to Panna, Hydra, Kentaur, Vlk, Štír, Hadonoš a Had.

Nejjasnější hvězdy souhvězdí Vah

V souhvězdí Váhy napočítáme asi 50 hvězd zdánlivé jasnosti vyšší než 6^m. Pouze dvě hvězdy ve Vahách jsou jasnější než 3^m. Nejjasnější hvězdou souhvězdí Váhy je Zubenelschemali (Beta Lib) zdánlivé jasnosti 2,74^m. Tato horká modrobílá hvězda hlavní posloupnosti spektrální třídy B8V je od nás vzdálena necelých 148 světelných let. Zubenelschemali je přepisem původního arabského názvu a znamená severní klepeto.

Druhou nejjasnější hvězdou ve Váhách je Zubenelgenubi (Alfa Lib). Tato hvězda je ve skutečnosti dvojhvězdou se složkami jasnými 2,90^m a 5,33^m. Na obloze jsou od sebe vzdáleny 231´´, od Země jsou pak vzdáleny necelých 67 světelných let Jedná se o hvězdy spektrální třídy A3IV a F5. Jméno Zubenelgenubi je přepisem původního arabského názvu a značí jižní klepeto.

Poslední hvězda souhvězdí Vah, která dostala vlastní jméno je Zubenelhakrabi (Gama Lib) což znamená klepeto štíra. Tento žlutý obr spektrální třídy G8III se nám ze vzdálenosti 98 světelných let jeví jako hvězdička zdánlivé jasnosti 4,02^m.

Mapa souhvězdí Váhy

Mapka www.iau.org. Souhvězdí Váhy na větší mapě.

Objekty vzdáleného vesmíru v souhvězdí Váhy

V souhvězdí Váhy nalezneme jen 57 objektů z NGC katalogu. Z nich je asi nejzajímavější kulová hvězdokupa NGC 5897 vzdálená od Země asi 53 500 světelných let. Na obloze se jeví jako mlhavá skvrnka zdánlivé jasnosti 10,9^m a průměru 7,3´.

Seznam souhvězdí

Andromeda - Beran - Blíženci - Býk - Cefeus - Dalekohled - Delfín - Drak - Eridanus - Fénix - Had - Hadonoš - Havran - Herkules - Hodiny - Holubice - Honící psi - Hydra - Chameleón - Indián - Jednorožec - Jeřáb - Ještěrka - Jižní koruna - Jižní kříž - Jižní ryba - Jižní trojúhelník - Kasiopeja - Kentaur - Kompas - Koník - Kozoroh - Kružítko - Labuť - Létající ryba - Lev - Liška - Lodní kýl - Lodní záď - Lyra - Malíř - Malý lev - Malý Medvěd - Malý pes - Mečoun - Mikroskop - Moucha - Oktant - Oltář - Orel - Orion - Panna - Pastýř - Páv - Pec - Pegas - Perseus - Plachty - Pohár - Pravítko - Rajka - Rak - Ryby - Rydlo - Rys - Severní koruna - Sextant - Síť - Sochař - Střelec - Šíp - Štír - Štít - Tabulová hora - Trojúhelník - Tukan - Váhy - Velká medvědice - Velký pes - Velryba - Vlasy Bereniky - Vlk - Vodnář - Vodní had - Vozka - Vývěva - Zajíc - Žirafa

Další související články: