Souhvězdí Váhy (Libra, Lib) je zvířetníkové
souhvězdí, které leží na jižní obloze mezi
souhvězdími Panny a Štíra. Pro starověké
Řeky představovaly Váhy zprvu klepeta Štíra. Pozůstatkem po tomto pojetí souhvězdí
jsou arabská jména dvou nejjasnějších hvězd. Až teprve později přijali orientální
název souhvězdí, jenž má pravděpodobně staroegyptský původ. Váhy začali dávat do souvislosti
se souhvězdím Panny, která představovala Diovu dceru Astraiu, bohyni spravedlnosti.
Znak Vah a podzimní rovnodennosti sice zůstal zachován, avšak dnes se vlivem
precese zemské osy nachází tento bod v souhvězdí Panny. Ve Starém Egyptě Váhy proto
určovaly čas vhodný na osev ozimin. Původ jména tohoto souhvězdí má tak skutečně značně
složitou historii.
Váhy kulminují v našich zeměpisných šířkách o půlnoci před polovinou května jen asi
20° nad jižním obzorem. A protože ani hvězdy tohoto souhvězdí nepatří k příliš jasným,
dokáže Váhy na obloze spolehlivě identifikovat jen málo lidí, skutečných znalců hvězdné
oblohy. K souhvězdí Váhy vás přivede prodloužená spojnice dolních kol Velkého
vozu, hvězd Merak a Phecda
s Arkturem, nejjasnější hvězdou v souhvězdí
Pastýře.
Souhvězdí Váhy zaujímá na obloze plochu 0,164 srov. Těch 538 čtverečních stupňů klade
Váhy na pomyslný 29. stupínek mezi 88 souhvězdími, na které byla rozparcelována naše obloha.
Souhvězdí má přímočaré hranice a sousedí se sedmi souhvězdími. Jsou to Panna,
Hydra, Kentaur, Vlk, Štír, Hadonoš a Had.
Nejjasnější hvězdy souhvězdí Vah
V souhvězdí Váhy napočítáme asi 50 hvězd
zdánlivé jasnosti vyšší než 6m. Pouze dvě hvězdy ve Vahách jsou jasnější než
3m. Nejjasnější hvězdou souhvězdí Váhy je Zubenelschemali (Beta Lib) zdánlivé
jasnosti 2,74m. Tato horká modrobílá hvězda hlavní posloupnosti spektrální
třídy B8V je od nás vzdálena necelých 148 světelných
let. Zubenelschemali je přepisem původního arabského názvu a znamená severní klepeto.
Druhou nejjasnější hvězdou ve Váhách je Zubenelgenubi (Alfa Lib). Tato hvězda je ve
skutečnosti dvojhvězdou se složkami jasnými 2,90m a 5,33m. Na obloze
jsou od sebe vzdáleny 231´´, od Země jsou pak vzdáleny
necelých 67 světelných let Jedná se o hvězdy spektrální třídy A3IV a F5. Jméno Zubenelgenubi
je přepisem původního arabského názvu a značí jižní klepeto.
Poslední hvězda souhvězdí Vah, která dostala vlastní jméno je Zubenelhakrabi (Gama Lib)
což znamená klepeto štíra. Tento žlutý obr spektrální třídy G8III se nám ze vzdálenosti
98 světelných let jeví jako hvězdička zdánlivé jasnosti 4,02m.
V souhvězdí Váhy nalezneme jen 57 objektů z NGC katalogu. Z nich je asi nejzajímavější
kulová hvězdokupa NGC 5897 vzdálená od
Země asi 53 500 světelných let. Na obloze se jeví jako mlhavá skvrnka zdánlivé jasnosti
10,9m a průměru 7,3´.
