Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 23.2.2022 , svátek má
Treking > Slovenské hrady > Hrady: Hrad Gýmeš v kaštanových lesích Tribče

Hrady: Hrad Gýmeš v kaštanových lesích Tribče

Gýmeš, hrad ukrytý v kaštanových lesích pohoří Tribeč

21.3.2010 | Otakar Brandos

Pohoří Tribeč svou nadmořskou výškou žádného turistu či horolezce neohromí. Přesto téměř každého překvapí svou malebností, nádhernými výhledy po oblých hřbetech s hustými lesy, skalními vrcholy a hrady, ze kterých se otevírají pohledy do tohoto kraje zvoucího k "bezcílnému" toulání.

Vstup do hradu Gýmeš

Jedním z takových vrcholů a hradů je hrad Gýmeš (nebo také Jelenec), jenž nalezneme severně od obce Jelenec na temeni zalesněného vrcholu Dúň (514 m) v přímém kontaktu se známou Jelenskou gaštanicí - krásným lesem s nekonečnými porosty kaštanů. Původně se hrad Gýmeš psal ve tvaru Ghimus, Gymus či, Gymesh.

Hrad nechal na místě starého slovanského hradiště postavit v rozmezí let 1253 - 1270 Ondrej Forgáč, syn Ivanka Hunt - Poznanovce, jenž po porážce uherských vojsk u řeky Slaná tatarskými vojsky zachránil život králi Bélovi IV. Ten mu z vděku daroval rozsáhlé majetky v Horních Uhrách. Za svůj neobvyklý název vděčí hrad hojnému výskytu jelenů v okolních lesích (gím - jelen).

Gýmeš Gýmeš

Nejstarší část hradu tvořila obytná věž obehnaná pevnou kamennou hradbou trojúhelníkového půdorysu, která by dokázala odolat dalšímu nájezdu kočovných nájezdníků. Iniciátorem rozsáhlé výstavby kamenných hradů v Uhrách byl již zmíněný panovník Béla IV., jenž během vpádu tatarských hord a po porážce uherských vojsk viděl, že kočovní nájezdníci si na kamenné hrady netroufli. Zkáze a plenění podlehly pouze dřevěné hrady, kterých byla do té doby většina.

Na konci 13. století byla přistavěna k původnímu hradu další věž. Brzy na to a započala výstavba paláců ve společném opevnění a původně dva samostatný hrádky jsou spojeny. Asi proto, aby se pevný hrad stal spolehlivým opěrným bodem nezávislého panovníka Matúša Čáka Trenčianského, který kontroloval v době jistého mocenského vakua v Uhrách rozsáhlá území v Horních Uhrách a byl na panovníkovi prakticky nezávislý. Matúš Čák Trenčianského hrad násilně obsadil v roce 1302. Hradním pánem se až do roku 1312 stává Detre.

Gýmeš Gýmeš

S velkou přestavbou hradu začali Forgáčovci v 15. století. Přestavba, další rozšiřování a hlavně opevňování hradu pak pokračovalo i ve století 16., kdy byla pro posílení obrany vstupu do hradu vybudována mohutná obranná věž nezvyklého lichoběžníkového půdorysu a další válcová věž. I přes mohutné opevnění byl hrad v roce 1576 dobyt tureckými vojsky vedenými pašou Esreffem a Muratem. Hrad byl vypálen a pobořen. S jeho obnovou započal až v roce 1613 Zikmund Forgáč, jenž rovněž zdokonalil opevnění hradu.

Avšak žádné z těchto obranných opatření nezabránilo vypálení hradu vojsky Gabriela Bethlena v roce 1618 a opětovného dobytí hradu Turky v roce 1663. Proto bylo krátce na to na nejvíce ohrožené jižní straně hradu vybudováno nové mohutné opevnění s dělovými baštami. Zároveň byla provedena přestavba původně gotického paláce na rodovou kryptu s kaplí. Další bouřlivé časy nenechaly na sebe dlouho čekat. V Uhrách propuká poslední ze stavovských povstání, které vede František II. Rákoczi. Majitel hradu - Šimon Forgáč se přidává na stranu povstalců, za což je mu v roce 1709 hrad zkonfiskován a opět se stává královským majetkem.

Gýmeš Gýmeš

Císař Josef I. odprodává Gýmeš v roce 1712 českému kancléři J. Vratislavovi, od nějž hrad vykupuje Pavel Forgáč. Ten se na poškozeném hradě pouští do velké barokní přestavby a nákladné rekonstrukce. Poslední stavební úpravy na hradě Gýmeš proběhly v 18. století, Forgáčovci hrad opouštějí až v 19. století, kdy přesídlují do pohodlného paláce v Jelenci. Tady žili do roku 1919. Po vzniku I. Československé republiky se rod vystěhoval do Maďarska na rodinné sídlo u Balatonu. Poslední ránu hradu zasazuje velký požár v 19. století. V roce 1950 byl hrad od Forgáčovců vyvlastněn Československým státem.

Tribeč z hradu Gýmeš Jelenská gaštanica

Dnes hrad zarůstá dřevinami, přesto je stále patrná rozlehlost tohoto hrdého panského sídla a jeho návštěva rozhodně stojí za to. Na hrad se nejsnadněji dostanete z obce Kostoľany pod Tribečom, návštěvu hradu lze spojit s procházkou Jelenskou gaštanicí.

Hrad Gýmeš, turistická mapa

Treking.cz - diskuze
Reklama
Výběr článků
Hory Cartea Muntilor - Kniha hor aneb rumunské Karpaty v roce 1924, VI.
Hory Závěrečné hlasování, vyberte nejkrásnější vrchol České republiky
Hory Maleník, strážce Moravské brány
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist