Beckov je jeden z nejromantičtějších slovenských hradů. Hrad Beckov
leží na západním okraji Považského Inovce
a dosahuje rozlohy zhruba 1,45 hektaru. Beckovská pevnost se rozkládá na mohutném skalním
bradle vysokém až 60 metrů, díky němuž vytváří úžasnou krajinnou dominantu a z něhož hradní
páni kontrolovali brod a mýto přes Váh na pomezí Trenčianské a Nitranské župy.
Na místě dnešního hradu Beckov stál malý kamenný předchůdce již někdy na
přelomu 11. a 12. století. Tehdy je v Anonymově kronice nazýván jako castrum Blundus.
Sídliště tady již ale existovalo v době laténské.
První známá písemná zmínka o hradu Beckov pochází z roku 1208 jako o pevnosti castrum
Blundix či Blundus. Nejstarší zachovalé stavební části hradu, které se do současné doby
dochovaly, jsou ale datovány někdy do let 1240 - 1260, kdy byl Beckov v písemných pramenech
uváděn jako Bolonduch (r. 1264), Bolondoc či Bolondug (r. 1332).
Z nejvýznamnějších majitelů hradu stojí za zmínku Matúš Čák Trenčanský, který zdokonalil
fortifikaci hradu, celou pevnost rozšířil a nechal vyhloubit hradní studnu. Vystavěna byla
také čtyřhranná útočištní věž. Po smrti tohoto oligarchy přešel hrad opět do královské
državy.
Za vlády Zikmunda Lucemburského se Beckov dostává do rukou rodu polského rodu Stiborovců,
kteří hrad vlastnili od 15. století a vtiskli mu po největší přestavbě hradu v letech
1410 - 1414 přibližně dnešní podobu a také jméno - Beczkow (r. 1388). Stiborovci na Beckově
postupně vybudovali i mohutné opevnění včetně dělových bašt. Po vymření rodu po meči se na
hradě usazuje rod Bánffy, když se za Pavla Bánffyho provdala Kateřina z rodu Stiborovců, aby
zachovala rodové majetky (tehdejší zákony neumožňovaly dědit po ženské linii).
Po neslavné bitvě u Moháče v roce 1526 se Horní Uhry ocitly na frontové linii
s výbojnými tureckými sousedy. Na rychlo bylo opět zdokonalováno opevění hradů, včetně
toho v Beckově. A že bylo opevnění Beckova opravdu kvalitní (již po předchozích Stiborovských
přestavbách) svědčí skutečnost, že odolalo útoku Turků v roce 1599.
Hrad Beckov byl v minulosti nejen bohatě vyzdoben plastikami, ale byl vyzdoben i barevně
podle funkcí jednotlivých částí pevnosti. Reprezentační části Beckovského hradu využívaly
zelené barvy, hospodářské budovy barvy bílé a částí sloužící k obraně měly cihlově červenou
barvu.
Bouřlivo bylo pod hradem v dobách stavovských povstání v Uhrách. Historie hradu pak
končí devastujícím požárem v roce 1729, jenž proměnil Beckov v ruinu. Ta chátrala téměř
bez povšimnutí až do roku 1970, kdy započaly konzervační a rekonstrukční práce na hradě.
Ve stejném roce byl hrad vyhlášen národní kulturní památkou. Po čtvrt století byl pak hrad
opět zpřístupněn turistické veřejnosti.
Hrad Beckov bývá otevřen vždy od konce dubna do 15. října v úterý - neděli
od 9.00 do 18.00. Vstupné stojí 3,30 - 4,40 EUR (vyšší vstupné
o víkendech a během akcí) pro dospělé a pro děti starší 6 let 2 EUR. Další informace naleznete na stránce
obce
Beckov. K hradu se nejsnadněji dostanete z obce Beckov kolem židovského hřbitova.
V samotné obci můžete navštívit muzeu a další pamětihodnosti. O tom až někdy příště
v samostatném článku.
