Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 3.1.2024 , svátek má
Treking > Vesmír > Hnědý trpaslík - je to už hvězda nebo stále ještě planeta?

Hnědý trpaslík - je to už hvězda nebo stále ještě planeta?

Záhadný hnědý trpaslík, nejmenší a nejchladnější typ hvězdy - hmotnost a svítivost hnědých trpaslíků

25.7.2014 | Otakar Brandos, foto ESO, ilustrace NASA

Existenci hnědých trpaslíků astronomové předpokládali dávno. Poprvé s pojmem hnědý trpaslík přišla americká astronomka Jill Cornell Tarter v roce 1975. Avšak první hnědý trpaslík byl objeven až o 20 let později v roce 1995. Byl jím objekt Gliese 229 B s hmotností 20 až 50 MJ a ve vzdálenosti 19 světelných let. Prvním známým kandidátem na hnědého trpaslíka byl však již v roce 1988 průvodce hvězdy GD 165, u nějž se ale dodnes nepodařilo potvrdit, zdali se jedná o hnědého trpaslíka a nebo obří exoplanetu.

Hmědý trpaslík v představách malíře

Co to vlastně hnědý trpaslík je? Jaké má vlastnosti, jak vzniká a vyvíjí se? Hnědý trpaslík je objekt s nízkou hmotností, která nepřekročí 0,085 MS.

Hranice mezi hnědými trpaslíky a exoplanetami je obvykle definována hmotností objektu - 13 MJ. Avšak někteří autoři upozorňují, že tato hranice není tak úplně ostrá a poněkud se rozvolňuje. Může se pohybovat v rozmezí od 11,0 do 16,3 MJ v závislosti na poměrném zastoupení hélia, počátečním obsahu deuteria i na metalicitě objektu. Takže by asi byla na místě jednoznačnější definice…

Hnědí trpaslíci tak představují přechodový typ objektu mezi obřími plynnými planetami (exoplanetami) podobnými planetě Jupiter a červenými trpaslíky. Jejich hmotnost je příliš nízká na to, aby v nitru těchto těles teplota a tlak vystoupily natolik, že by se v něm zažehly trvalé termonukleární reakce.

Čtěte také: První mapa počasí hnědého trpaslíka, dalekohled ESO/VLT zkoumal…

To je také jeden z důvodů, proč byli hnědí trpaslíci objeveni teprve před ani ne 20 lety. Září totiž velice slabě a to ještě jen v oboru infračerveného záření. Pouze ti nejsvítivější jedinci produkují energii i ve viditelné části spektra (velice slabě). Není divu, když povrchová teplota známých hnědých trpaslíků se pohybuje v rozmezí někde kolem 450 až 2 600 K. Nejchladnější známí hnědí trpaslíci tak mají povrchovou teplotu jen někde okolo 170 °C!

Jaká je teplota a svítivost hnědých trpaslíků?

"Nejžhavější" ze známých hnědých trpaslíků má tedy povrchovou teplotu pouhých cca +2 000 °C! A navíc. Hnědý trpaslík vůbec není hnědý, ale červený. Ano má červenou barvu. Avšak kategorie červených trpaslíků byla vyhrazena pro jiný typ hvězd s přece jen vyšší svítivostí a (většinou) povrchovou teplotou. A se stálými termonukleárními reakcemi v jádře. Zářivý výkon hnědých trpaslíků činí jen asi 10-4 LS, tedy pouhou setinu procenta svítivosti našeho Slunce.

Teplota v jádru hnědého trpaslíka nikdy nepřekročí 8×106 K, což stačí k zažehnutí jaderné fůze pp cyklu (proton-protonový cyklus, fůze lehkého vodíku) a postačilo by setrvání objektu na hlavní posloupnosti HR diagramu po dobu miliard let. Gravitačnímu smršťování, které je u takto malých objektů poměrně slabé, totiž brání elektronová degenerace látky hnědého trpaslíka (tlak v takovémto plynu nezávisí na teplotě).

Hnědý trpaslík - hvězda a nebo planeta?

Je tedy hnědý trpaslík spíše hvězda a nebo spíše planeta. Přestože jejich hmotnosti se pohybují obvykle v rozmezí 13 ± 80 MJ (hmotností planety Jupiter) mají hnědí trpaslíci blíže ke hvězdám. Vznikají totiž v zárodečné mlhovině jako sourozenci větších (hvězdných) objektů, nikdy se nevyvíjejí z akrečního disku okolo některé z hvězd, jako je tomu v případě planet (ať již terestrických a nebo joviálních). Hnědý trpaslík se dá zařadit někde na resp. těsně pod dolní hranici červených trpaslíků, tedy málo hmotných hvězd spektrální třídy M a nebo L.

Širokoúhlý pohled na oblohu kolem blízkého páru hnědých trpaslíků Luhman 16AB

Jak jsem již uvedl výše, hnědí trpaslíci svítí především v IR oblasti. Musí tedy mít nějaký zdroj vnitřní energie. Vedle gravitační kontrakce, jejíž energetický výnos je prakticky zanedbatelný to jsou především deuteriové reakce

2D + 1H = 3He + γ

které se v jádru hnědého trpaslíka mohou zažehnout při teplotách nad 106 K. Podobně jako lithiové reakce

7Li + 1H = 2 4He

Tyto reakce mohou v nitru hnědého trpaslíka probíhat v časovém rozpětí desítek až stovek miliónů let.

Po zastavení těchto energeticky nepříliš vydatných termonukleárních reakcí hnědý trpaslík postupně chladne a jeho zářivý (již tak slabý) výkon nadále klesá. Jasnost klesá podle výpočtů o nějakých 10m za 3×109 let. Stejně jako jeho povrchová teplota. Postupně se tak hnědý trpaslík stává černým trpaslíkem. Velice chladným nezářícím tělesem složeným z elektronově degenerovaného plynu.

Dalším potvrzením toho, že hnědí trpaslíci jsou spíše hvězdy než planety je objev exoplanety 2M1207 b u hnědého trpaslíka v souhvězdí Kentaura ve vzdálenosti asi 170 světelných let od Země. Tento hnědý trpaslík má vlastní planetární soustavu s potvrzenou exoplanetou o hmotnosti 3 - 10 Jupiterů obíhající centrální hvězdu (hnědého trpaslíka) ve vzdálenosti asi 40 AU.

Kolik je hnědých trpaslíků?

Dodnes byly objeveny pouze stovky hnědých trpaslíků, zhruba 750 spektrálních tříd L a T. Neustále aktualizovaný katalog potvrzených hnědých trpaslíků naleznete na stránce www.ipac.caltech.edu.

Dá se však předpokládat, že hnědý trpaslík patří k nejpočetnějším hvězdným populacím ve vesmíru. Vždyť nejbližší dosud známý hnědý trpaslík, gravitačně vázaný pár Luhman 16AB nacházející se ve vzdálenosti pouhých 6 světelných let od nás byl objeven teprve v minulém roce (r. 2013). Dalším blízkým hnědým trpaslíkem je UGPS 0722-05 v souhvězdí Jednorožce ve vzdálenosti asi 9,6 l.y. a s povrchovou teplotou pouhých 230 °C.

O objev tohoto blízkého páru hnědých trpaslíků se zasloužil americký astronom Kevin Luhman, jenž analyzoval snímky z infračervené přehlídky oblohy z družice WISE, která krouží kolem Země ve výšce 525 km a je vybavena 40centimetrovým IR dalekohledem. Po hvězdách alfa Centauri (trojhvězda, 4,29 - 4,39 l.y.) a Barnardova hvězda (5,9 l.y.) je dvojhvězda Luhman 16AB třetí nejbližší známou hvězdou (vynecháme-li naše Slunce)! A podobných těles se v nejbližším slunečním okolí může nacházet podstatně více.

Atmosféry hnědých trpaslíků aneb aby nebylo paradoxů málo

Pomocí citlivých a důmyslných přístrojů se dnes daří mapovat horní vrstvy atmosféry hnědých trpaslíků. K tomu naleznete na našem webu samostatný článek. Paradoxní je, že atmosféry hnědých trpaslíků připomínají mnohem více atmosféry horkých obřích exoplanet než atmosféry hvězd. Chladnější třídy hnědých trpaslíků ve svých atmosférách mohou dokonce obsahovat metan, který je typický právě pro obří planety Jupiterova typu. Vedle toho se v jejich atmosférách pozorojí sloučeniny CO, CH4, KCl, LiF, Li2S, Na2S aj.

Astronomům další nečekané překvapení připravila družice Chandra, která v roce 1999 pozorovala rentgenový výtrysk z hnědého trpaslíka LP 944-20, jehož hmotnost je odhadována na nějakých 60 MJ. Uvolněná energie během tohoto výtrysku byla srovnatelná s energií malé sluneční erupce a byla přitom asi 106 × silnější než pozorovaná rentgenová emise planety Jupiter.

Další rentgenové záření hnědého trpaslíka potvrdila družice Newton u objektu Roque 14 v Plejádách v souhvězdí Býka. Sonda zaznamenala konstatntní rentgenové záření o výkonu asi 3×1023 W, což je asi promile celkové bolometrické svítivosti tohoto hnědého trpaslíka. Zdrojem je pravděpodobně magnetická aktivita na povrchu objektu, podobně jako u hěvzd třídy M.

Tento hnědý trpaslík se nachází v souhvězdí Pece ve vzdálenosti asi 16 světelných let od Země. Jeho stáří je odhadována na 500 miliónů let, rotační perioda je kratší 5 hodin a jeho průměr činí sotva 10 % průměru našeho Slunce.

Spektrální klasifikace hnědých trpaslíků

  • Spektrální třída M - hnědým trpaslíkům této spektrální třídy se někdy také říká pozdní M trpaslíci. Tato třída hnědých trpaslíků nejvíce laškuje s nejlehčími hvězdami, kterými jsou červení trpaslíci. Pro jasné odlišení hnědého trpaslíka od hvězdy se nejčastěji používá tzv. lithiový test. Zatímco ve spektrech hnědých trpaslíků se nachází lithium, u běžných hvězd nikoliv. Tento test však není 100% spolehlivý, neboť lithium lze pozorovat rovněž ve spektrech velice mladých hvězd.
  • Spektrální třída L - povrchová teplota hnědého trpaslíka této spektrální třídy se obvykle pohybuje v rozmezí od 1 250 °C do 2 000 °C.
  • Spektrální třída T - v atmosférách hnědých trpaslíků této spektrální třídy se často nachází metan, který je typický spíše pro obří exoplanety. Povrchová teplota je nižší než 1 200 °C.
  • Spektrální třída Y - do této spektrální třídy nejspíše spadají někteří známí hnědí trpaslíci s neurčenou povrchovou teplotou. Jedná se o velice chladné hnědé trpaslíky s povrchovou teplotou někde okolo 300 °C a méně.

Použité zdroje

Další související články:

+ Hnědí trpaslíci třídy Y: Hvězdy s povrchovou teplotou nižší než teplota lidského těla
+ Mléčná dráha může být domovem až 100 miliard hnědých trpaslíků, překvapivé zjištění…
+ Drama vzniku hvězd detailním pohledem, detailní snímek výtrysku hmoty z objektu Herbig-Haro 46/47
+ Vzplanutí temných oblaků
+ Duch v Cefeu, prachová mlhovina VdB 152
+ Barevný vesmír - neuvěřitelné fotografie z vesmíru
+ Planetární mlhoviny - mystérium barev a tvarů
+ Prachové pásy reflexní mlhoviny M 78 v novém světle
+ Hvězda s chvostem, neočekávaný objev
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
Reklama
Výběr článků
Hory Tuláky mezi buky (2), treking v Bukovských vrších a Bieszczadech
Hory Besedické skály, jedno ze skalních měst Českého ráje
Hory Pekelný přechod Slezských Beskyd - Velký Stožek, Barania Góra a Skrzyczne
Reklama
Témata našich článků…
Rozhledny Malá Fatra, ubytování Chata na Šerlichu Hajnáčka Hukvaldy Zbojnícka chata Krížna Jeseníky, ubytování Jeskyně Praděd Sovinec Maroko Mléčná dráha Komety Sivá brada Piz Bernina Vodopády Blesk Karlštejn Jeskyně Na Pomezí Turistické boty Hrad Frýdštejn
Reklama
Doporučujeme ke čtení

Vliv větru na pocitovou teplotu, tabulka pro přepočet

Vítr patří k základním meteorologickým jevům. Vánek či slabý vítr je v letních parnech vítaným společníkem. Silnější vítr může být vítaným společníkem při chůzi nebo drápání se do kopce za předpokladu, že fouká po…

Solární nabíječky pro turistiku a treking - luxus nebo nezbytnost?

Hory

Solární nabíječky se v outdooru objevily poměrně nedávno. Se stále častějším používáním GPS, digitálních fotoaparátů…

Populární treky
1. Slovenské hory Baraniarky a Kraviarske, podzimní balada modré hřebenovky
2. České hory Ledopády v Pulčínských skalách; návštěva Pulčínských skal a ledopádů aneb úskalí turistiky na Valašsku
3. Rumunské Karpaty Maramureš, Suhard, Rodna a Sapinta, Sighet (1) - trek po hřebenech rumunských Karpat
4. České hory Králický Sněžník, procházka nad mraky - z Dolní Moravy k vrcholu Králického Sněžníku
5. Slovenské hory Roklinou Suchá Belá, Slovenský ráj a turistické trasy
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist