Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 24.11.2022 , svátek má
Treking > Cykloturistika > Pustý žleb a Macocha v Moravském krasu na kole

Pustý žleb a Macocha v Moravském krasu na kole

Na kole po Moravském krasu

29.3.2010 | Josef Hebr

Jednou z nejkrásnějších oblastí Moravy je bez jakéhokoliv přehánění Moravský kras. Ač relativně malý (92 km2), již od roku 1956 je díky nebývalým hodnotám zde se nacházejícím chráněn vyhlášenou Chráněnou krajinnou oblastí Moravský kras.

Jeskyně Kůlna

Je podcelkem Drahanské vrchoviny a jeho základem je pruh devonských vápenců délky 25 km a šířky až 6 km mezi severním okrajem Brna a Sloupem. Právě tento stavební materiál, uložený zde v dávných geologických dobách, umožnil vznik zdejší nádhery. Není zrovna jednoduché představit si a pochopit, co se zde vlastně během mnoha miliónů let odehrávalo. Pro zjednodušení lze říci, že zde uložené vápence o mocnosti až 1 000 m byly vrásněním zvlněny a polámány, potom na ně působila gravitace a eroze způsobená klimatickými změnami.

Nejvíce práce při tvorbě a modelování zdejší krajiny však odvedla voda. Vymílala údolí, kaňony a žleby, prosakovala do spodních vrstev, vytvářela podzemní toky a jeskyně, také měla (a má i dnes ve stále trvajícím procesu ) rozhodující vliv na výzdobě jeskyní, vybudování tak populárních stalaktitů, stalagmitů, stalagnátů a heliktitů (seskupení a shluky různých tvarů). Práce vody je viditelná i na povrchu, jsou to hlavně závrty, které jsou vlastně cestou vody do podzemních prostor, propasti vzniklé propadnutím závrtů, hřebenáče, vzniklé její erozivní činností a drobné izolované vápencové útvary - škrapy.

Členění Moravského krasu

Moravský kras se člení na tři části - severní, odvodňovaný říčkou Punkvou a jejími zdrojnicemi s nejznámějšími jeskynními systémy - nejdelší, ale veřejnosti nepřístupnou Amatérskou, dále přístupnými jeskyněmi Sloupsko - Šosůvskými, Balcarkou a Kateřinskými. Střední část krasu odvodňuje Jedovnický a Křtinský potok, centrálními systémy jsou Rudické propadání a jeskyně Býčí skála, Říčka odvodňuje jižní část a zde jsou nejdůležitějšími krasovými jevy Hostěnické propadání a jeskyně Ochozská a Pekárna.

Já jsem si pro prvou letošní výpravu do této oblasti vybral Pustý žleb. Přestože bylo riziko, že v žlebu bude ještě sníh a led, zvolil jsem bike (přinejhorším člověk ten žleb vždycky odšlape pěšky), ale nakonec konzistence zbytků sněhu a ledu byla "přijatelná" a díky napadenému jehličí a listí byla docela sjízdná, říznul jsem s sebou pouze jednou, ale to patří k věci.

Špekoměr

První jarní den, počasí nic moc, ale aspoň nepršelo ani nesněžilo a hlavně bylo docela teplo. Takže z Prostějova přes Plumlov, špekoměr (strmý osmikilometrový kopec Žárovice - Drahany, odhalující nemilosrdně na jaře, jak devastační účinky měla proběhlá zima na fyzičku, postavu a morál cyklisty), Nivu, Vysočany a Šosůvku až do Sloupu. Zde už je možné obdivovat náherné skalní útvary - Evropu a Indii, Otce, Matku a Syna a výrazný hřebenáč, tyto skály s oblibou využívají skálolezci.

Díky tajícímu sněhu a zvýšené vodě v Luze (hlavní zdrojnice Punkvy) lze vedle hřebenáče pozorovat nádhernou ukázku propadání vodního toku. Zdejší jeskyně (Sloupsko - Šosůvské) jsem navštívil vícekrát, proto jsem se zde nezdržoval a kolem jeskyně Kůlna, která sloužila jako obydlí paleolitickým lovcům (dnes zde mají sondy archeologové) a za války jako podzemní výrobní objekt, jsem vyrazil ke vstupu do Pustého žlebu.

Pustý žleb a systém Amatérské jeskyně

Jeskyně v Pustém žlebu

Pustý žleb se táhne od hotelu Broušek ke Skalnímu mlýnu, je asi 7,5 km dlouhý a po vývěry Punkvy je bezvodý. V dnešní době je v něm známých 450 (!) jeskyní, ze známějších jeskyní jsou to např. V měšinách, Novoroční, Škrapovitá, Průtoková, Bertalánka a samozřejmě Punkevní. Hojné jsou také propasti - Koudelkovy, U obrázku, Brandstäterova. Mimořádné místo mezi těmito krasovými útvary náleží Amatérské jeskyni, což je vlastně systém, ve kterém jsou dva aktivní toky - Bílá voda a Punkva a který tvoří jeskyně Sloupsko - šošůvské, Nová Rasovna, Piková dáma, Spirálka, C 13, Staré a Nové amatérské jeskyně, propast Macocha a částečně i Punkevní jeskyně.

Celý dnes známý systém měří asi 35 km a očekává se, že potápěčský průzkum zatopených prostor objeví další kilometry chodeb a prostor. Pustý žleb je také součástí nejvýznamnější NPR v Moravském krasu - Vývěry Punkvy o rozloze 556,5 ha, jejímž cílem je chránit povrchové a podzemní krasové jevy, vzácné rostliny a paleontologické lokality. Tato rezervace zahrnuje Pustý a Suchý žleb a svahy údolí Punkvy.

Vývěry Punkvy

Jak už jsem poznamenal, sněhu i ledu bylo docela dost, takže jsem si musel dávat docela pozor, ale i tak mě jeden pád neminul. Bylo velkou výhodou, že jsem se sem vypravil v této době, protože na stromech nebylo ještě listí a mohl jsem pozorovat množství bizarních útvarů a vstupů do jeskyní, které jsou později zamaskovány bujnou zelení. Do jedné malé jeskyňky jsem si i vlezl a pořídil nějaké foto. V každé zatáčce, v každém oblouku žlebu, mě uchvacovaly stále nové pohledy na vápencové skalní útvary. Nic netrvá věčně a již zde byl pro někoho poněkud neočekávaný objekt - údolní stanice kabinkové lanovky k Hornínu můstku propasti Macocha. Vedle něj se nachází vstup do Punkevních jeskyní a přístaviště loděk, na kterých se uskutečňuje část prohlídky jeskyní, což je vlastně vývěr Punkvy.

Jeskyně v Pustém žlebu

Několik návštěvníků, kteří čekali na prohlídku, se tvářili poněkud vyplašeně, když jsem se mezi ně přihrnul ze zasněženého a zledovatělého žlebu a na kole … Dnes to bylo dobré, ale už jsem si zde jednou připadal jako v Tokiu, když zde bylo asi 5 autobusů japonských turistů (jak jsem zjistil později na parkovišti u Skalního mlýna) a ti všichni se tvářili dost nerudně, když jsem mezi nimi projel na kole a kazil jim záběry…

Po "vyinkasování povinného razítka" jsem se vrátil k rozcestí Pod Salmovkou a odtud jsem poctivě strkal a tlačil kolo po místy celkem strmém a zledovatělém chodníčku (modrá, červená i zelená KČT, tzv. Salmova stezka) nejprve k Dolnímu můstku a potom i k Hornímu můstku u propasti Macocha (tato činnost způsobila mírný šok dalším protijdoucím…).

Propast Macocha

Pohled do Macochy (138,7 m po hladinu jezírka, 190 m po dno) znám, i se sněhem, zatím zde nebyl ještě nikdo, kdo za něj vybírá honorář. Zde jsem si znovu uvědomil, jak obrovskou práci při objevování a zpřístupňování nádhery Moravského krasu odvedl i ve světě velmi známý vědec předválečného období Karel Absolon (1877 - 1960).

Již v roce 1901 se poprvé nechal spustit na dno známé propasti (prvý sestup na dno se uskutečnil r. 1723) a později zde odváděl se svými dělníky hektickou práci - kopání, odstřely a použití velkých čerpadel za účelem snížení hladiny Punkvy. Výsledkem jeho úsilí (po předchozích osmnácti neúspěšných pokusech) bylo v r. 1933 otevření suché cesty od vchodu Punkevních jeskyní na dno Macochy. Karel Absolon má samozřejmě zásluhy na objevech i v jiných částech Moravského krasu (jeskyně Pekárna, Sloupsko - šošůvské a mnohé další, hlavně v jeho severní části).

Přístaviště loděk

Počasí se docela umoudřilo, sluníčko se začalo ukazovat, jediným nedostatkem bylo, že velmi pěkná Chata Macocha byla bohužel zavřená a v otevřeném bufetu místo kvalitního čepovaného jonťáku prodávali plechovkový hnus, i když potřebné technologické zařízení mají. Pro tento okamžik jsem se uspokojil s vodou a po krátkém odpočinku sjel do Suchého žlebu, odtud kolem krásné, teď vysluněné škrapové stráně a vstupu do jeskyně Balcarka do Ostrova u Macochy. Dále jsem pokračoval kolem dalších nádherných krasových útvarů (například jeskyně Nová Rasovna, propadání Bílé vody a jiné), ale jejich prohlídku jsem si nechal na další výpravu, ke které jsem měl vymyšlený itinerář dřív, než jsem dojel k Plumlovské přehradě, kde si může člověk za pořádný výkon zasloužený nápoj dopřát.

Dno Macochy Chata Macocha Škrapová stráň

Na této výpravě jsem našlapal 86 km, z toho část i na sněhu a ledu, hlavně ve žlebu i kolem Macochy. Pokud by chtěl někdo tuto oblast navštívit, nejjednodušší přístup je z Blanska, které se nachází na žel. trati č. 260 Brno - Česká Třebová respektive sem lze dorazit po odbočení z E 461 Brno - Svitavy v Lipůvce nebo Černé hoře. Popisovaná oblast se nachází na mapě KČT 1:50 000 č. 86, Okolí Brna - Moravský kras.

Treking.cz - diskuze
Reklama
Výběr článků
Hory Polanská niva aneb první jarní den v CHKO Poodří
Hory Cartea Muntilor - Kniha hor aneb rumunské Karpaty v roce 1924, VI.
Hory Závěrečné hlasování, vyberte nejkrásnější vrchol České republiky
Reklama
Populární treky
1. Rumunské hory Vilcan, hory polonin a krásných výhledů
2. Ukrajinské Karpaty Přes Ploskou poloninu a údolím Černé Tisy do Jasině - dva dny sám v horách Zakarpatí
3. Karpattreky Beskydský Karpattrek (5), hřebenovka Kysuckých Beskyd
4. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
5. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist