Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 8.1.2014 , svátek má
Reklama
Treking > Cykloturistika > Řehořkovo Kořenecko

Řehořkovo Kořenecko

Přírodní park Řehořkovo Kořenecko, kraj luk a kamení na kole

15.7.2010 | Josef Hebr

Pokud bych někdy měl hodnotit krajinu na Moravě, určitě ale ne s ohledem na dostupnost, stravovací a ubytovací možnosti, prostě jen podle toho, jak se zde člověk cítí, jak se mu zde líbí a co mu dává, určitě bych neváhal dát 3 - 4 (hvězdičky, kytičky, horská kolečka, nebo cokoliv jiného) z pěti možných a to je opravdu hodně na to, že se pohybujeme prakticky "jen" na střední Moravě a je zde obrovská konkurence - Beskydy, Jeseníky, Bílé Karpaty, Javorníky atd.

Louky v okolí Horního Štěpánova

Tento kraj, ač malý rozlohou, jako by měl od každého malý kousíček v sobě a když se do něj vypravíme, o vše se s námi podělí. Řeč je o přírodním parku Řehořkovo Kořenecko, vyhlášeném v roce 2000 na ploše 23,8 km2, který se nachází asi 18 km severovýchodně od Boskovic na katastrech obcí Benešov u Boskovic, Knínice u Boskovic, Kořenec, Okrouhlá, Šebetov, Vážany u Boskovic.

Geograficky se park nachází na Drahanské vrchovině, zvlněná krajina běžně dosahuje až 700 m n.m. a to někdy znamená docela drsné klima. Nejvyšším vrcholem parku je Paprč - 721 m n.m., dalšími výraznými vrcholy jsou Peterkův kopec 671 m n.m., Kudlinka 638 m n.m., Mojetín 608 m n.m. a mnohé jiné. Park je pojmenován podle malíře Františka Řehořka (1890 - 1982), který zde žil a tvořil od r. 1922 až do své smrti, jeho obrazy jsou vystaveny v malém muzeu v Kořenci.

Raritou tohoto parku je přírodní rezervace Pavlovské mokřady, vyhlášená v roce 1988 na ploše 24 ha, která chrání dnes už bohužel pouze zbytky asi největšího vrchoviště Drahanské vrchoviny. Zde se nacházela rašelina v mocnosti až 2 m a ta byla těžena v meziválečném období a také i během II. světové války jako palivo, k vytěžení suroviny došlo v 70. letech a aby ničení vzácné lokality bylo "úspěšně" dokonáno, došlo k neúspěšnému pokusu o odvodnění tohoto území, čímž došlo naopak k "úspěšnému" narušení stability zdejšího ekosystému.

Údolí Bělé

Dnes se původní charakter ekologického systému zachoval na fragmentech o ploše několika desítek m2, ze vzácnějších zástupců fauny a flóry se zde dá setkat se zmijí obecnou a čolkem horským, roste zde upolín evropský, vstavače, ďáblík bahenní, rosnatka okrouhlolistá, vachta trojlistá a mnozí další. Na ploše přírodního parku se nacházejí i další chráněná území - rezervace Uhliska a přírodní památky Horní Bělá, Pohorský potok, Pohorská louka, Kořenecké pastvisko, Pod Švancarkou a V Chaloupkách. Tato území většinou o rozloze několika hektarů usilují o zachování spektra travinných společenství, mokřadů s rašelinným charakterem a zbytků původních porostů s bohatým výskytem vzácných a ohrožených rostlinných druhů.

Nelehký život obyvatel tohoto regionu v dřívějších dobách byl do určité míry předurčen stávajícími podmínkami této malebné ale drsné krajiny, takže hlavně nelehká práce na kamenitých políčkách spojená s neustálým sbíráním vyoraného kamení, stopy po této činnosti se zachovaly na okrajích lesů a pastvin jako kamenice (hromady nasbíraného kamení). Tuto jinak velmi nežádoucí surovinu hospodáři často důvtipně používali na výstavbu kamenných zídek na hranicích pozemků nebo ohraničující pastviny, stavěly se z ní stodoly a hospodářské přístavky a také korpus větrného mlýna v Kořenci, o kterém bude ještě zmínka, je z kamene. Dalším tradičním zaměstnáním bylo zpracování dřeva (výroba šindelů a hospodářských potřeb, pálení dřevěného uhlí), domácí výroba cihel, zpracování lnu a slámy (došky, povřísla a stuhy na klobouky) a také řemesla - kovářství, mlynářství a další.

Pohora

Hranice tohoto přírodního parku tvoří prakticky po celém obvodu nejrůznější komunikace 2. a 3. třídy nebo lesní a zemědělské účelové komunikace a to umožňuje podniknout zde ("do vnitrozemí") množství výprav pěších, na kole a zimě na běžkách na velkém množství značených stop a zároveň je naplánovat tak, aby se člověk vrátil na místo startu, což je výhodné např. při použití vlastního vozidla jako prostředku, který nás do tohoto regionu dopraví.

Já se sem dopravuji na kole, protože z bydliště to mám k nejbližšímu bodu parku asi 32 km, pouze musím z nadmořské výšky Hané vystoupat do asi 650 m n.m., ale to je pouze rozcvička, protože další výškové metry během dne v této krajině velmi rychle přibývají. Takže do parku "vniknu" asi 1,5 km západně od Bukové na odbočce ze silnice pokračující dále do Pavlova. První kilometry vedou po úzké svážnici krásným převážně jehličnatým lesem, který velmi dobře znám, protože zde každý rok na podzim nasbírám pro rodinu množství pravých i hnědých hřibů.

Cestou mě doprovází zelená KČT, prvé rozcestí Javorník projíždím rovně a brzký konec lesa znamená prvé setkání s nádhernými horskými loukami, které mě už dnes budou doprovázet celý den střídavě s krásnými čistými lesy. A už zde je Horní Štěpánov, zemědělská horská obec založená zřejmě na poč. 13.století, která má zajímavého rodáka. Je jím lékař a spisovatel František Karafiát (1870 - 1928) a kdo má rád Hrabala a jeho Postřižiny, určitě jej tam najde. Krásnými loukami a zcela opuštěnou úzkou silnicí stále po hranici parku se v pohodě přesunu do Pohory, malé horské obce opět s nádhernými loukami na okolních svazích.

Okolí Bukové

Dojem kazí pouze seno zabalené do neprodyšných bílých plastových obalů, člověka až zaráží, že na nich není nalepený čárový kód, doklad o shodě, doporučené datum spotřeby a složení. Možná, že tyto balíky (jak i mnoho dalších exportovaných komodit) jsou určeny výhradně pro prudce inteligentní krávy a voly, nejspíše někde na západě... Z Pohory opět po hranici parku dále po opuštěné silnici směr Šebetov, za rozcestím necelý kilometr směr Kořenec a za chvíli sjedu ze silnice vlevo a proti proudu Bělé po lesní svážnici s různorodým povrchem se pouštím krásným zalesněným údolím.

Louky, mokřady kolem říčky, smíšený les a drobné skalky tvoří krásnou mozaiku, ale je třeba si pohlídat tu správnou neoznačenou odbočku asi po 3,5 km vpravo (pokud by ji člověk přehlédl, vrátil by se do Horního Štěpánova nebo by přijel pod Paprč), která mě za chvíli vyvedla teď už hliněnou lesní a polní cestou kvetoucími loukami na vynikající výhledové místo nad Kořencem (Zatloukalův vrch - 687 m n.m., asi 500 m na východ od polní cesty). Drahanská vrchovina, Boskovická brázda a hradba Vysočiny na západě je úchvatná, dojem kazí pouze i zde se vyskytující sterilní seno v prezervativech. Sjezd loukami a již je zde Kořenec.

Nad údolím Bělé

Opět horská vesnice středověkého původu, ve které se zachovaly poslední zbytky původní lidové architektury, nejhodnotnější bezesporu je větrný mlýn holandského typu vystavěný z kamene, s otočnou střechou. Jeho stavitel jej v roce vybudování (1866) vybavil původně šesti perutěmi, v roce 1944 už má jen čtyři a v roce 1949 končí provoz. Údajně jeho vnitřní a původní technické vybavení má být ve vynikajícím stavu, ale to jsem neviděl. Kolem areálu mlýna je zachovaný relikt kamenné zídky, kdysi tak charakteristické pro tento region.

Po prohlídce mlýna jsem se jen zastavil u zdejšího malého muzea, jestli nevlastní razítko, zatím ne ale že se polepší. Zde jsem zaregistroval svačící skupinu tří dám, všechny byly vybavené horskými a trekovými koly renomovaných značek. Zajímavé na nich bylo to, že pokud člověk sečetl jejich odhadovaný věk a odečetl jej od dnešního data, dostal by se někam do doby, kdy Napoleonova vojska kromě jiného proháněla holky na Moravě. Prostě super bábiny.

Nad Kořencem

Kořenec jsem opustil po silnici směrem na západ a vlastně kousek od místa, kde jsem odbočil do údolí Bělé, tentokrát na rozcestí Na pilce jsem odbočil na jih a zemědělsky využívanou cestou přes rozcestí Melkov jsem dojel až do Okrouhlé a tím jsem se opět dostal na "hranici" parku. Stále úchvatná krajina, lesy a louky, zpestřená potoky, rybníkem, samoty a staré kapličky spolehlivě odvádějí pozornost od kalorických stoupání. Z mnoha míst jsou opět nádherné výhledy, kromě Drahanské vrchoviny a Podorlické pahorkatiny teď už i navíc i na Boskovickou brázdu, Boskovice i Letovice. Po stejné silnici, asi 2 km dál na východ se nachází středisková obec Benešov, která evidentně žije (a proč ne) z turistiky i z hráčů golfu, kteří přijíždějí prohánět své míčky na greenech velkého golfového hřiště na úbočí Paprče.

Protože je třeba dodržovat pitný režim a aktivně bojovat proti zhoustnutí krve, vyhledal jsem v Benešově správný objekt a samozřejmě jsem tam narazil na známé dámy z Kořence, spokojeně debatující nad guláškem a pivem, decentně nalévaném do třetinek. Nešní slušné poslouchat rozhovory druhých, ale i tak jsem vyrozuměl, že dámy mají ještě pěknou štreku před sebou a také že mají naplánováno plno cyklocestovatelských aktivit. Určitě bych chtěl být jednou v jejich věku takhle vitální a činorodý, takže jsem jim v duchu popřál, ať jim to v pohodě co nejdéle šlape a sám jsem vyrazil dále na východ, směr Pavlov. Zde kolem hospodářského dvora se nachází zmiňované mokřady, které zde dnes připomínají podmáčené louky a nebo rozsáhlé rákosové porosty, jako třeba někde u rybníka a husté olšové porosty. Určitě by bylo zajímavé vidět původní stav krajiny ale na to si bohužel člověk musí zajet někam jinam.

Nad Kořencem

Pokud bych pokračoval po stejné silnici ještě necelý kilometr na východ, ocitl bych se přesně v bodě, kde jsem před několika hodinami pronikl na území parku a uzavřel bych tedy okruh. Ale rozhodl jsem se dnešní poznávání regionu ukončit zde a domů se vrátit nejprve po modré KČT přes nejvyšší vrchol Drahanské vrchoviny Skalky - 734,7 m n.m. a dále přes louky u Protivanova a nakonec dlouhým sjezdem přes Malé Hradisko. Takto pojatý okruh měří 110 km (s cestou z domu i domů).

Lesní partie v údolí Bělé

Pokud by někdo chtěl park navštívit, lze využít cyklobus z Prostějova do Bukové i zpět, nebo nechat auto např.v Benešově a snad nejlepší možnost je přijet autem až k westernovému městečku nad Boskovicemi, zde nechat auto a eventuálně moc remcavé členy rodiny a dále pokračovat asi 4 km na severovýchod k rozcestí Melkov po modré KČT a dále podle libosti. Tato varianta má výhodu, že člověk může po návratu dát řeč s náčelníkem apačů nebo nějaký drink s Arizonskou pěnicí. Mapy KČT 1:50 000 č. 50 Svitavsko a č. 51 Haná - Prostějovsko, Konicko a Litovelsko nám napoví, že možností je v tomto regionu mnoho.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ Litenčickou pahorkatinou křížem krážem
+ Drahanská vrchovina a Moravský kras; turistické chaty a útulny, levné ubytování
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Známe vítěze VI. ročníku autorské soutěže Treking s Tilakem
Hory Nový zámok - dominanta Banské Štiavnice
Hory Grande Anello dei Sibillini - pohodové putování Apeninami
Reklama
Reklama
Populární treky
1. Rumunské hory Vilcan, hory polonin a krásných výhledů
2. Ukrajinské Karpaty Přes Ploskou poloninu a údolím Černé Tisy do Jasině - dva dny sám v horách Zakarpatí
3. Karpattreky Beskydský Karpattrek (5), hřebenovka Kysuckých Beskyd
4. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Západních Tater - Roháčů, nejnáročnější hřebenovka Slovenska
5. České hory Dvoudenní přechod hřebene Krkonoš, hřebenovka nejvyšších českých hor
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist