Organismus města a v něm žijící obyvatele dnes hýčká mnoho někdejších sedel a údolí i temena kopců, kdysi pokrytá neprostupnými pralesy. Rychle rostoucí aglomerace se dravě zakusuje do zvlněného pásu lesů kolem. V myslích mnoha poetů toto objetí zelených hvozdů vykouzlilo představu zelené podkovy přerušenou jen krajinou polí na jihu a turisté také navazující značené trasy v nejbližším okolí Brna nazvali "Brněnská podkova".
"Věčné město" Řím bylo kdysi rozloženo, podobně jako dnes Lisabon, mezi sedmi pahorky. V případě Brna musíme jít hodně přes tuto číslici symbolizující štěstí. Kopců je v Brně vskutku tolik, že považuji za užitečné uvést jejich přehled v tabulce na konci tohoto příspěvku a odstartovat tímto i nepravidelný seriál, jenž bude v jednotlivých článcích podrobněji pojednávat o většině míst z přehledu.
Čtěte také: Alpy jsou vidět i z Brna! Foto alpských vrcholů z kopce Hády
Brno - základní geografické informace a geomorfologické členění
Než se dostaneme k tabulce je vhodné uvést pár základních faktů o Brně i jeho polohu a nejbližší okolí vymezit geomorfologicky. Centrum jižní Moravy Brno je především druhým největším městem ČR (366 680 obyvatel; údaj k 31.12 2006). Dnes sestává z 29 samosprávných městských částí, vesměs někdejších samostatných obcí přičleněných k městu povětšinou v minulém století.
Nadmořská výška Brna
Město leží v nadmořské výšce 190 až 425 m na ploše asi 230 km2 z větší míry v Brněnské kotlině. Pokud bychom pojali divoký nápad přejít jej od východu na západ, pak bychom si mohli připsat na chodecké konto 21,5 km. Protékají tudy dvě řeky: Svratka (v délce 29 km) a Svitava (13 km toku). Vody Svratky jsou na severozápadním okraji města zadržovány ve známé Brněnské (Kníničské) přehradě (hantecem tzv. "Prýgl").
Tip: Brno přitahuje nové obyvatele, proto roste zájem o Práce s ubytováním Brno, která usnadňuje přestěhování i rychlé poznání města a okolí.
A jak je to s geomorfologickým členěním Brna a jeho nejbližšího okolí? Nu je
především složité. Brno se rozprostírá na rozmezí Hercynského a Alpsko - Himalajského
systému. Prvně jmenovaný systém dominuje většině území - jihozápadu, západu,
středu, severu a severovýchodu města a okolí, jehož široký oblouk zvlněného
reliéfu náleží celku jménem Brněnská vrchovina. Ta je na severu města dělena
komunikačně významným Řečkovicko - Kuřimským prolomem ve dvě oblasti -
Drahanskou vrchovinu a Bobravskou vrchovinu.
Drahanská vrchovina k Brnu na severu vybíhá dvěma částmi: za Líšní se zvedají kopce Moravského krasu s dominantním útesem lomu pod Hády; k Lesné se sklání svahy kopců, jež náleží Adamovské vrchovině. Bobravská vrchovina zasahuje na jihozápadním a západní území Brna svou severní částí - Lipavskou vrchovinou (na území Brna pokrývá převážně lesy PP Podkomorské lesy).
Středovou část města vyplňují sníženiny (Žabovřeská kotlina, Pisárecká kotlina) oddělené hřbety (Petrov, Špilberk, Kraví hora…), tento prostor mezi okrajem Drahanské vrchoviny a Bobravskou vrchovinou se souhrnně nazývá Brněnská kotlina. Dyjsko - svratecký úval, náležící k Západním Vněkarpatským sníženinám a tedy Alpsko - Himalájskému systému, zasahuje v porovnání s Brněnskou vrchovinou do menší části území města na jihu, jihovýchodě a východě.
Následující tabulka uvádí přehled téměř čtyř desítek (turisticky zajímavých) kopců na území Brna i v nejbližším okolí. Některé z níže jmenovaných, jako Špilberk či Petrov, není třeba vůbec představovat. U těchto míst se v navazujících článcích nepravidelného seriálu "Brno - město v kopcích" pokusíme o netradiční shrnutí známých faktů a nový pohled turisty na slavné brněnské lokality, třeba jako na významná místa dalekého rozhledu umožňující přehlédnout další krajinné dominanty Jižní Moravy. Seznam však uvádí i větší množství méně známých vrchů, které tak snad zpestří možnosti turistiky a nenáročného odpočinku v přírodě nejbližšího okolí moravské metropole.
Přírodní park (PP) Podkomorské lesy je také řazen k Brnu, proto i osm jeho významných vrcholů figuruje v přehledu. Řazení kopců k jednotlivým městským částem, potažmo jejich katastrálním územím, přírodnímu parkům či obcím je orientační, stejně jako uváděné vzdálenosti. U údajů stran nadmořských výšek jsem vycházel z informací na mapy.cz a z map KČT. Vítám veškeré doplňování a zpřesňování tabulky, jež umožňuje diskuse pod článkem.
Přehled kopců na území města Brna
| Jméno kopce | Nadmořská výška | Přibližná poloha | |
| 1. | Kopeček | 479 m | PP Podkomorské lesy, jižní část |
| 2. | Lípový vrch | 478 m | PP Podkomorské lesy, jižní část |
| 3. | Trnůvka | 441 m | PP Podkomorské lesy, severní část |
| 4. | Batělov | 426 m | PP Podkomorské lesy, severní část |
| 5. | Hády | 424 m | asi 800 m SZ od okraje Líšně |
| 6. | Kuňky | 421 m | PP Podkomorské lesy, severní část |
| 7. | Kohoutovická Baba | 415 m | Kohoutovice |
| 8. | Chochola | 410 m | PP Podkomorské lesy, jižní část |
| 9. | Vrtačka | 405 m | PP Podkomorské lesy, jižní část |
| 10. | Strom | 404 m | Jižní okraj Soběšic |
| 11. | Holedná | 391 m | Mezi Jundrovem a Bystrcí |
| 12. | Kamenný vrch | 386 m | Kamenný Vrch |
| 13. | Mladý vrch | 379 m | asi 700 m JV od okraje Žebětína |
| 13. | Kamenný kopec | 379 m | asi 400 m J od okraje Kohoutovic |
| 14. | Bosně | 365 m | asi 900 m SZ od okraje Medlánek |
| 15. | Mladá hora | 354 m | Mezi Jundrovem a Kohoutovicemi |
| 16. | Palackého vrch | 339 m | Mezi Královým Polem, Žabovřeskami a Bystrcí |
| 17. | Medlánecké kopce ** | 338 m | asi 700 m Z od Medlánek |
| 17. | Hradiště | 338 m | asi 800 m V od okraje Obřan |
| 18. | Mniší hora | 333 m | Asi 400 m V od Kníniček |
| 18. | Kostelíček | 333 m | Na východním okraji Líšně |
| 18. | Hradisko | 333 m | Asi 1 km SZ od Bosonoh |
| 19. | Čtvrtě | 331 m | Asi 800 m JV od okraje Líšně |
| 20. | Zaječí hora | 324 m | Asi 700 m Z od okraje Lesné |
| 21. | Červený kopec | 311 m | Mezi Bohunicemi a Štýřicemi |
| 22. | Stránská skála | 310 m | Na V okraji Juliánova |
| 23. | Pekárna | 308 m | J okraj Bystrce |
| 24. | Rovný | 307 m | Asi 1 km na J od Starého Lískovce |
| 24. | Chochola | 307 m | Mezi Komínem a Bystrcí |
| 25. | Bílá hora | 300 m | Na V okraji Juliánova |
| 26. | Chřib | 294 m | Asi 500 m Z od Kníniček |
| 27. | Žlutý kopec | 292 m | Stránice (Brno - střed) |
| 28. | Špilberk | 285 m | Město Brno (Brno - střed) |
| 29. | Akátky | 284 m | Mezi Židenicemi a Vinohrady |
| 30. | Švédské valy | 255 m | Asi 700 m JV od Slatiny |
| 31. | Petrov | 245 m | Město Brno (Brno - střed) |
| 32. | Kopec u pískovny v Černovicích * | 240 m | Na JV okraji Černovic |
* Není oficiální název
** nepodařilo se mi zjistit jméno vyššího z kopců
Další informace
Brno - oficiální stránky města www.brno.cz
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.