Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 6.10.2016 , svátek má
Reklama
Treking > Tipy na výlet > Babickou plošinou z Adamova do Křtin

Babickou plošinou z Adamova do Křtin

Moravský kras - střední část, turistika a turistické cíle

1.4.2008 | Theodor Teshim

Babickou plošinu s vesnicí jménem Babice hledejme ve střední části Moravského krasu mezi Adamovem a obcí Březina. Mnozí lidé žijící v Brně na zdaleka viditelné Babice a krasovou plošinu upírají své zraky téměř každý den, aniž by si její existenci příliš uvědomovali a aniž by to jejich běh dne nějak výrazně ovlivnilo.

Pomník

Osobně si tohoto kouta Moravského krasu cením pro jeho malou návštěvnost a také zmíněné famózní výhledy na Brno. V těsné blízkosti své krásy očím nadšených turistů navíc předvádí horní partie NPR Býčí skála i pozůstatky po těžbě nejen železné rudy rudických vrstev, značná neprobádanost podzemních krasových prostor plošiny má zase přívuň záhad a tajemství.

Poloha, geomorfologie a nástupní místa

Na úvod pár slov o poloze a podobě Babické plošiny. Má tvar nepravidelného protáhlého oválu s osou mířící z jihovýchodu na severozápad. Leží v Drahanské vrchovině, v jejích dvou podcelcích. Z větší části se rozprostírá v Moravském krasu, na západě zasahuje do východního hřbetu Adamovské vrchoviny.

Na severu a severovýchodě padá strmými svahy do Josefovského a Křtinského údolí, na východě se mírnými svahy sklání k vrchu Vysoká (493 m). Na jihu se pod ní rozprostírá obec Kanice. Na jihozápadě a západě prudce klesá do údolí řeky Svitavy. Nadmořská výška plošiny se pohybuje kolem 500 m. Malebnou obec Babice, jež dala plošině jméno, nalezneme na jejím západním okraji.

Možným přístupem k Babické plošině pro pěší je železnice Brno - Blansko v údolí Svitavy na západě oblasti. Za nástupní místa můžeme použít zastávky Babice nad Svitavou a dvě adamovské zastávky. Za severní hranicí plošiny vede Josefovským a Křtinským údolím silnice Adamov - Křtiny s autobusovou linkou Vyškov - Adamov, za východní hranicí probíhá silnice Křtiny - Březina - Ochoz u Brna s linkou busu Brno - Jedovnice. Přímo Babickou plošinu protíná silnice Křtiny - Babice, do Babic lze dojet také z jihu od Kanic.

Babická plošina, turistická mapa

Z Adamova nad Josefovské údolí

Za nástupní místo trasy jsem zvolil Adamov. Na místě dnešního města strojírenského průmyslu a panelových domů byly postaveny v druhé polovině 14. století v lesích hlubokého údolí u řeky Svitavy v blízkosti nalezišť limonitových a krevelových rud hamry se dvorem a poté i osadou jménem Hamry. Až roku 1732 osada obdržela jméno Adamstahl, tedy Adamov po majiteli panství Janu Adamu Ondřeji z Lichtenštejna. Během 17. století tu vyrostly i dvě vysoké pece i dvojice kujnících výhní.

Výroba se zpočátku orientovala především na potřeby armády (dělové koule, ruční granáty, kanóny). Významným předělem pro rychlý rozvoj Adamova bylo otevření trati Brno - Česká Třebová roku 1849. O třináct let později byly přestavěny adamovské železárny a vybudovány strojírny, jež od první světové války patří k nejvýznamnějším podnikům svého druhu u nás. Zmiňme, že roku 1889 zde byl vyroben tzv. Marcusův automobil, benzínový vůz se čtyřtaktním motorem, první automobil vyrobený v Rakousku-Uhersku. Tuto raritu dnes obdivují návštěvníci Technického muzea ve Vídni.

Adamov, kostel

Ze stanice železnice Adamov - zastávka projdeme podchodem k rozcestí turistických cest na náměstí Práce před částí továrního komplexu firmy ADAST. Odtud zamíříme k dalšímu rozcestníku před otřískaným nákupním centrem. Zde doporučuji využít významové odbočky (asi 200 m) k červené cihlové stavbě novogotického kostela sv. Barbory vystavěného v letech 1855 až 1857 na popud knížete Aloise Lichtenštejna, fara a hřbitov opodál pocházejí ze stejného období.

Kostel bývá většinou bohužel zavřený, tak nám pohled na řezbářský skvost, tzv. Světelský oltář, zprostředkovává jen klíčová dírka kostelních dveří. Přes 7 m vysoká dřevěná plastika s 59ti postavami vyřezaná v letech 1516 až 1525 zobrazuje Nanebevzetí Panny Marie. Je střední částí původního křídlového oltáře z dolnorakouského cisteráckého kláštera ve Zwettlu. Značně poničené dílo vysoké hodnoty bylo nedávno restaurováno a od roku 2007 opět zdobí interiér adamovského kostela.

Ulicemi i po betonových schůdcích šplháme kolem paneláků se zelenou TZ do svahu. Vcelku zajímavé jsou pohledy na industriální Adamov v objetí lesů strmých svahů údolí Svitavy pod námi. Zrak můžeme upřít i zpět k zastávce železnice, za kterou se asi 0,5 km severně nachází jižní hranice přírodní rezervace Jelení skok, jež se rozprostírá na svazích nad pravým břehem řeky. Odbočkou doleva za garážemi konečně vstupujeme do lesa. Záhy se vynořuje cedule, jíž nás vítá Chráněná krajinná oblast Moravský kras.

Pěkná stezka lesem zvolna stále stoupá pod granodioritovými skálami a balvany až k palouku s duby a rozcestníkem U Sedmi dubů (asi 1,3 km z Adamova). V lesní trati stejného jména by se měly nacházet pozůstatky po těžbě železné rudy. Zelená TZ pokračuje dále k Alexandrově rozhledně a do Babic v severozápadním okraji a cípu Babické plošiny. My se zde napojujeme na modře značenou spojku vedoucí více severněji vysoko nad Josefovským údolím do lesa v severním sousedství Babic.

Babice, kostel

Lesní cesta se točí krásnými převážně dubobukovými porosty a po chvíli přichází na hranici NPR Býčí skála (viz článek Údolím Křtinského potoku), dříve NPR Josefovské údolí. Zde bychom měli po naší pravé ruce navštívit vyhlídku u pamětní desky lesníka a zeměměřiče Antonína Tichého (1843 až 1923) ve vápencové skále (asi 2 km z Adamova, pozn.: za naší návštěvy jsme však v husté chumelenici místo, na něž jsme se značně těšili, minuli).

Opodál se nachází hromada balvanů spojená maltou, zřejmě také nějaký památník, žádné bližší známky pro identifikaci komu a za co je věnován však nemožno naleznout. Za zatáčkou se na skalnatém ostrohu můžeme pokochat omezeným výhledem na Josefovské údolí v hloubce pod námi a na protější výběžek Ruské stráně s dřevěným pravoslavným křížem. Otvory ve svahu do podzemí u nedalekého rozcestníku zřejmě nepatří jeskyni Nad Švýcárnou, na jejíž blízkou přítomnost upozorňuje jméno cedule rozcestníku. Další stovky metrů nás obklopuje nepřenosná velebná nádhera stříbrných zástupů kmenů bukových lesů, jež své větve vzpínají vysoko k nebi.

Hlinitá lesní cesta přichází k lesní silničce, tzv. Skatulově lesní cestě. Poblíž tohoto napojení najdeme skromný pomník Antonína Ševčíka, dělníka, který zde roku 1908 zahynul pod převráceným vozem. Z místa tragédie pokračujeme po lesní silničce až k seníku s obrovskou kostkou soli na upraveném pařezu. Za seníkem opouštíme Skatulovu lesní cestu. Trasa modré TZ zde křižuje plochu bývalé důlní míry jménem Matyáš (důlní míra je v podstatě definovaná plocha území k dobývání užitkových nerostů).

Záhy dosahujeme u rozcestníku Na Újezdu konce modré značky (asi 4,3 km z Adamova). Doplňme, že rozcestí je již situováno v cípu důlní míry Emilie. Z Křtinského údolí sem kolem nepatrných pozůstatků Babického hrádku žlebem jménem Vaječník a přes důlní míru Arnošt stoupá žlutá TZ. Ta nás od rozcestníku doprovodí až do Babic.

Poté, co opustíme les, staneme na kraji velké planiny, na jejímž konci leží Babice. Vpravo od nás se nachází zajímavá skupinka převážně jehličnatých exotických dřevin - háj s památníkem k desátému výročí založení ČSR.

Malá Macocha

Malá Macocha

Před hájenkou, ještě před vstupem mezi domy, nás do lesa směřuje významová odbočka k nejvýznamnější památce na těžbu rud v krasových kapsách v okolí Babic situovanou v někdejší důlní míře jménem Barbora. Po sto metrech se před námi otevírá rudě zbarvený jícen bývalého dolu na železnou rudu v závrtu zvaném Malá Macocha (495 m).

Ruch zdejší těžby byl největší asi na přelomu 18. a 19. století. Dnes je důl zaházen hlušinou a dosahuje hloubky 8 m a průměru 40 m, při těžbě však hloubka činila až 40 m a průměr 100 m. K rudě se horníci spouštěli několika vertikálními propastmi a byla těžena v celém objemu krasových dutin.

Po žlutých značkách významové odbočky prokličkujeme mezi stromy zpět a staneme na kraji Babic. Zde se potkáváme červenou TZ, která míří doleva dále severním okrajem Babické plošiny do Křtin. My sestoupíme doprava do vsi k rozcestníku. Před námi se otevírají nádherné výhledy na Brno, především jeho střední část se Špilberkem a Petrovem, Kraví Horou, Žlutým kopcem…

O něco dále vykukuje strašidelná věžovitá budova bohunické fakultní nemocnice s rozestavěným univerzitním kampusem, napravo je vidět sídliště v Kohoutovicích, ještě dále navazují na obzor výhledu pahorky patřící mimo jiné Přírodnímu parku Údolí Bobravy. Nejvýchodněji (vlevo), blíže nám, vidíme zezadu lesy Hádecké planiny s charakteristickým vysílačem, na západě (vpravo) rámují výhled na Brno zelené vlny polesí Vranov.

Babice nad Svitavou

Jak výše naznačeno vstoupili jsme do Babic nad Svitavou (asi 5,2 km z Adamova), obce jež se rozkládá zčásti v údolí Svitavy, ale z většiny na západě Babické plošiny nedaleko významné kóty Babické plošiny Stádla (502 m) v nadmořské výšce poměrně značného rozpětí 260 - 480 m. Jižně od vsi byly objeveny doklady o výrobě železa Slovany.

První písemná zmínka o obci pochází až z roku 1365. Patřila postupně k majetku vlastníků tří hradů nad Svitavou: k panství hradu Obřany (dnes zřícenina mezi Bílovicemi a Brnem) později k Ronovu (nyní ruiny nad Adamovem) a poté k Novém Hradu (mezi Adamovem a Blanskem). Ještě později náležela spolu s bohatstvím lesů na sever a severovýchod od Brna k panství se sídlem správy v dalekých Pozořicích, jež bylo od konce 16. století až do 20. století v rukou slavných a mocných Lichtenštejnů.

Babicím dominuje zdaleka viditelný farní kostel sv. Jana Křtitele z roku 1448 s masivní věží v průčelí. Gotická jednolodní stavba byla přestavěna barokně ku konci 18. století. Asi největší katastrofou, kterou obec přestála, bylo v létě roku 1645 vypálení vsi Švédy, kteří tudy procházeli při důkladně utajeném dvoudenním pochodu z Brna na přepad nedalekého Nového hradu u Adamova (viz článek Tři hrady nad Svitavou). Při požáru lehlo popelem i původní sídlo místních zemanů babická tvrz, jež stávala v prostoru zahrady a pole za domem č.p. 3 v blízkosti kostela.

První zpráva o babickém zemanovi a tím i nepřímo o tvrzi se datuje k roku 1446, kdy se uvádí doslova "… slovutný a věrohodný muž Kříž z Babic …" Tvrz však vyrostla asi již ve 14. století, po vymření rodu v ní byli ubytováváni knížecí myslivci i panstvo při honech. Po vypálení Švédy byla částečně opravena a sloužila dále za sídlo panských myslivců zřejmě až do první půlky 18. století. Mezi místními se traduje, že v jejím podzemí se skrývá poklad - zlaté kuželky a koule.

U Dvou kanců

Jediný zlatý poklad ve vsi, který dnes můžeme ocenit, je ten v orosené sklenici s pěnou v babické hospodě U Dvou kanců, klasické to vesnické "čtyřce". Pivo za 16 kč, káva a čaj ve starém porcelánu, jídelní lístek psaný strojem s cenou bohatých porcí pokrmů do 100 Kč - to jsou lákavé argumenty pro návštěvu tohoto pohostinného místa. Možno je tu i posedět v nekuřácké části.

Z Babic kolem rezervace Čihadlo a památníku J. Opletala do Křtin

Z Babic vyrazíme po zelené. Vesnici opustíme kolem kostela na kraj lesa. Záhy přijdeme ku hranici maloplošného chráněného území, přírodní rezervaci Čihadlo (55,28 ha) s přirozenými společenstvy na devonském vápenci a sprašových překryvech s krasovými jevy (asi 6,5 km z Adamova). Na území rezervace se nachází mimo jiné Babická jeskyně, objevená roku 1974, dnes prozkoumaná do délky 80 m.

Velmi pěknou cestu krajem lesa s téměř nulovým převýšením a s výhledy přes plošinu přerušuje až plot střelnice či obory. Někdy bývá z důvodu zřejmě honu uzavřena, šipky místního značení nás však spolehlivě dovedou kolem plotu obory na modrou značku a poté zpět na zelenou TZ za hranicí obory.

Následuje skupinka závrtů v trati Zadní pole, ty jsou pro odhalování tajů dosud značně neprobádaného krasového podzemí Babické plošiny zásadní; objevem prostor pod povrchem tzv. Dvanáctky počaly zdejší výzkumné práce. Pro ilustraci uveďme rozměry Větrné propasti - nejdelší a nejhlubší jeskyně Babické plošiny. Její délka činí 380 m a denivelace -114 m. Zelená TZ míjí také pozoruhodný chráněný dub letní, lidově letňák či křemelák (Quercus robur) s obvodem kmene asi 4 m a výškou přes 21 m.

Babická plošina

Zelená TZ posléze sestoupí k silnici Babice - Křtiny, v jejíž zatáčce se nachází malý závrt, palouk, rozcestník Pod Vysokou (asi 8,6 km z Adamova) a od roku 1959 také slepencový kámen s deskou - památník profesora Josefa Opletala (1863 - 1953). Tento významný český lesník, děkan a rektor Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně se světově proslavil pracemi o lesním dopravnictví.

Profesor Opletal stál u zrodu unikátního komplexu památníků, pomníků a studánek - Lesnického Slavína na pozemcích Školního lesního podniku Křtin, jemuž se od svého odchodu do důchodu v roce 1934 plně věnoval (blíže o tématu Lesnického Slavína pojednáme v seriálu článků "Zelený obr"). Od rozcestí Pod Vysokou sestoupíme po modré TZ do Křtinského údolí, kde se k nám napojí červená TZ, kterou jsme již potkali u Babic.

Červená významová odbočka míří k Drátenické jeskyni (vzdálena asi 500 m). Nyní prý jeskyni využívají vojáci, těžko povědět k čemu. V nedaleké jeskyni Výpustek je zachován protiatomový kryt pro velitelství vybudovaný socialistickou armádou. Od podzimu 2007 je Výpustek zpřístupněn jako pátý jeskyní systém Moravského krasu veřejnosti (viz níže).

Naše cesta je již téměř u konce. Po poměrně rušné komunikaci Křtiny - Adamov dosáhneme za zatáčkou slavného poutního místa Křtin, jež nás velkolepě přivítá pohledem na pompézní chrám (asi 10,5 km z Adamova, o Křtinách byli některé zajímavosti přineseny v Trekingu 6/2007). Krátkou tůru lze vhodně zakončit v restauraci hotelu Santini pyšnící se nad výčepem pochvalou za čisté trubky. Zde můžeme u plzeňské dvanáctky nad mapou podumat o krásách, jež nás před chvíli potkali i o menším počtu kilometrů, které máme v nohách.

Babická plošina

Další zajímavé informace:

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Aktuální počasí Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Soumrak Karlštejn Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Zámek Hluboká Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Javorníky Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist