Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 15.1.2020 , svátek má
Reklama
Treking > Tipy na výlet > Městikáď, Dolina a Měšiny

Městikáď, Dolina a Měšiny

Tři největší závrty Moravského krasu

28.4.2009 | Theodor Teshim

V Moravském krase, jak říká má hodná žena, leží všechno zajímavé kousek od sebe. To potvrzuje i fakt, že trojice největších závrtů této chráněné krajinné oblasti jsou navzájem vzdáleny nejvýše asi 2 km na cestě mezi Sloupem a Macochou, jež je dle legendy československé speleologie profesora Absolona "poučná tím, že máme možnost pozorovat ráz náhorní roviny a poznat tři největší závrty."

Přístup

Dolina

Toužíme-li vskutku poznat zmíněné krasové sníženiny, pak se musíme vypravit do severní části Moravského krasu, do severozápadního cípu Ostrovské plošiny, kudy vede žlutá TZ mezi rozcestím U Dubu a rozcestím Nad Pustým žlebem.

Nejvýhodnějším přístupovým místem je slavné poutní místo Sloup (žlutá TZ, asi 2,5 km k závrtu Dolina), kousek to máme i z Ostrova u Macochy (zelená TZ a neznačená cesta; asi 2 km k závrtu Městikáď), více se projdeme, zamíříme li k trojici výrazných sníženin ze Skalního Mlýna (žlutá TZ, asi 5,3 km k závrtu Dolina).

Závrt Měšiny

Prvenství v celkové rozloze závrtů Moravského krasu drží mělký zcela zalesněný závrt Měšiny o ploše asi 25 000 m2, průměru 164 m a obvodu 637 m. Tvoří ho více původně samostatných menších závrtů. Dobře přehlédnutelný byl na počátku minulého století, kdy jej kryl jen mírný podrost. Karel Absolon ve své slavné knize o Moravském krase tvrdí, že "musí znamenat křížové prolomy stropů jeskyň dole se rozvětvujících, tedy mystérium prvního řádu…"

Z pokusů o průzkum podzemí pod jeho povrchem jmenujme práce v závrtu C13 a v Říceném závrtu, kde byla šachta 70 m hluboká, leč k objevu podzemních prostor nedošlo. Tyto závrty komunikují se Sloupským koridorem Amatérské jeskyně ležící hluboko pod zemí západním směrem. Měšiny leží stranou žluté TZ. U rozcestí Dolina se dáme severozápadním směrem po cestě lemované alejí, sníženiny se nachází po asi 200 m vlevo v lese.

Závrt Dolina

Rozcestník u závrtu Dolina

Druhou příčku mezi závrty Moravského krasu obsadil díky své rozloze asi 18 260 m2 mísovitý závrt jménem Dolina. Jeho průměru činí 166 m a obvod pak 521 m. Jak tvrdil profesor Absolon, "Dolina je prototypem toho, co nazýváme závrt a její foto se hodí do každé učebnice o krasovém fenoménu."

Přibližně 100 m pod povrchem závrtu při jeho jižním okraji se nachází část Sloupské koridoru Amatérské jeskyně - labyrint v okolí Černého dómu. Dolina se skrývá za pásem keřů asi 50 m východním směrem od stejnojmenného turistického rozcestí. Pro sestup nemusíme volit nepohodlný průstup houštím, kousek vlevo (severně) vede na široké travnaté dno prohlubně pohodlná polní cesta.

Závrt Městikáď

Městikáď o průměru 106 m, hloubce 16 metrů a obvodu 280 metrů drží třetí příčku v žebříčku rozlohy závrtů Moravského krasu O pozoruhodném jméně závrtu Karel Absolon tvrdil, že je to prastaré pojmenování odvozeného od slov "mísím v kádi". Nalézá se na velmi zajímavém místě, v jihovýchodní části výrazné uvaly, tedy deprese vzniklé splynutím řady závrtů. Sníženina je známe též jako "Úžlebí". Má délku 1 100 m a šířku 200 až 400 m. Její průběh severovýchodním směrem se prudce mění na severozápadní a poté ústí prudkým svahem do kaňonu mezi skálami Pustého žlebu.

Absolon se v závrtu Městikáď pokoušel prokopat k předpokládaným podzemním prostorám, a to hned dvakrát. Co lákalo slavného krasového badatele k náročnému průzkumu podzemí závrtu? Dle jeho vlastních slov mezi skalami na severovýchodě Městikádu "byly otvůrky zvící pěsti, z nichž bylo v některých letech slýchat jakoby hukot daleko proudící vody.

Odposlouchávací aparát akustel to plně potvrzoval a co nejhlavnější, časem se tu dral i prudký průvan ze země, jenž měnil svou intenzitu, směr i teplotu podle roční doby." Lidová tradice navíc uchovávala domněnku o obrovském jezeře pod Městikádem. Prvně se zde kopalo roku 1912 do hloubky pouhých 6 m, až práce skončily u závalu kamenů.

Krasový závrt, Moravský kras

O 21 let později, 1. července roku 1933, byly práce ze obrovského zájmu široké veřejnosti obnoveny. Po více jak půl roce komplikovaného hloubení šachty bylo dosaženo hloubky 50 m. 6. února 1934 došlo k objevu neznámého podzemního prostoru.

Chvíle nadšení profesor Absolon shrnul těmito slovy: "Naše hodina zase udeřila! Jsme patrně ve vrcholku ohromného komínu a pod nohama máme hlubinu na 70 m. Zítra začne sestup! Je připraven stometrový drátěný žebř a lana téže délky. Zítra rozhlaholí se naše hlasy ve fantastických prostorách a snad stihneme břehy podzemní Punkvy, která tu musí splynout opodál na poloviční cestě mezi Sloupem a Macochou. Nastane pomyslitelně nejdramatičtější chvíle v dějinách Moravského krasu. Nastoupíme objevitelský postup ze středu neznáma, proti vodě ke Sloupu, proti vodě k Holštejnu, po vodě k Macoše…"

Leč vše dopadlo úplně jinak. Následující den, 7. února 1934, byla výdřeva šachty zničena patrně úmyslně založeným požárem. Pracovnící totiž nalezli na stěnách šachty termit, hořlavinu složenou z hliníku a oxidu železitého hořící i pod vodou. Náš největší jeskynní systém, Amatérská jeskyně, tak musel 35 let počkat na své objevení. Absolonovi dělníci mimochodem mířili do Říceného dómu v bludišti Milana Šlechty.

Závrt bohužel turistická značka míjí, pokud Městikád hodláme navštívit je třeba se vrhnout do terénu s navigačními pomůckami a mapou. Nalézá se na jihovýchodním konci bezlesé sníženiny zmíněné uvaly, jíž žlutá TZ obchází mezi rozcestím Nad Pustým žlebem a rozcestím Dolina. Přístup je možný i ze zelené TZ při cestě z Ostrova u Macochy k Pustému žlebu, kdy po opuštění cesty s alejí je před vstupem do lesního porostu třeba zamířit mimo značku k severozápadu podél kraje lesa.

Závrt Městikáď, turistická mapa

Literatura:

  • Absolon K. (1970): Moravský kras 2. Academia. Praha.
  • Balák I. a kolektiv (1999): Sloup a Pustý žleb v Moravském krasu. Městská knihovna Blansko.
Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Aktuální počasí Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Soumrak Karlštejn Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Zámek Hluboká Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Javorníky Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist