Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 2.12.2022 , svátek má
Treking > Rozhledny > Rozhledny u Brna, Medlánecké kopce turisticky

Rozhledny u Brna, Medlánecké kopce turisticky

Rozhledny a místa dalekého výhledu v severozápadním okolí Brna, Medlánecké kopce

20.8.2008 | Theodor Teshim

Medlánecké kopce

Ve vymezené oblasti se nalézají nejblíže Brnu. Medlánecké kopce jsou chráněným přírodním výtvorem o rozloze 12,5 ha, jedná se o dva vrcholy - Střelecký a Medlánecký kopec s relikty stepní vegetace. Z jižního vrcholu se otevírá kruhový výhled. Západně vidíme městské čtvrti Komín a Bystrc, jižně věžovitou budovu VUT, brněnské dominanty Špilberk i Petrov, v dálce Pálavu, jihovýchodně Hádeckou planinu s výrazným vysílačem, severně vykukuje rozhledna na Babím Lomu a na severozápadě se za travnatou plochou blízkého letiště rozprostírají lesy přírodního parku Baba.

Jaro

Medlánecké kopce jsou 2 km vzdáleny od konečné tramvaje č. 13 v Brně, Králově Poli. Žlutá značka nás vede pod mostem, dále mezi zahrádkami, krajem pole, kdy zleva míjíme komplex vysokoškolských kolejí VUT, následuje strmější stoupání mezi keři a příchod na lučnatou, sluncem sežehlou plochu s kótou 337,7.

Babí Lom

Takto byl pojmenován romanticky rozeklaný, skalnatý hřeben probíhající v přibližně severojižním směru mezi Lelekovicemi a Svinošicemi, tvořený načervenalými křemičitými devonskými slepenci. Chráněn je jako přírodní rezervace o ploše téměř 23,5 ha. Hřeben je porostlý zakrslými borovicemi, v suťových lesích rostou i javory, jilmy a lípy; na úpatí hřebene najdeme zbytky bučin. Mísí se zde teplomilné i podhorské druhy rostlin, včetně dřínů - teplomilných keřů, zářících žlutými květy v březnovém listů prostém lese. Výška skal místy dosahuje až dvaceti metrů, jsou proto využívany i jako cvičný horolezecký terén.

Na začátku devadesátých let 19. století stála na hřebeni turistická chata (Wieserhütte) a dvě dřevěné vyhlídkové stavby. Na severním výběžku Rohrerova rozhledna (Rohrerwarte) a na jihu Ripkův altánek (Ripkawarte), obě stavby byly zničeny za 2. světové války. Z hřebene se otevírají výhledy hlavně na západ a severozápad.

Rozhledna Babí lom

Nejdále na modrém obzoru mírných vln hřebenů Českomoravské vrchoviny poutají turistovu pozornost Ždárské vrchy se Studnickým vrchem (821 m n.m.) nad Novým Městem na Moravě, blíže pak Sýkoř (705 m n.m.) za Lomnicí u Tišnova, výrazně se rýsují též dvě tišnovské krasavice: Klucanina (416 m n.m.) s rozhlednou a za ní vykukující masiv Květnice (469,5 m n.m.), jako na dlani máme vysílač na kopci Čebínka (433 m n.m.) a městečko Kuřim s Kuřimskou horou (435 m n.m.).

Babí Lom je i synonymem pro populární vycházkový cíl - celoročně otevřenou rozhlednu stojící na jižním okraji hřebene nad Lelekovicemi, asi 7 kilometrů severně od Brna. Původní dřevěná rozhledna byla později nahrazena kamennou, tu však během 2. světové války zbořili Němci, neboť sloužila za nebezpečný orientační bod pro možné bombardování blízkého významného strategického cíle - průmyslovou Kuřim.

Během pobytu v Brně navštěvoval Babí Lom i Petr Bezruč se svou "smečkou". Končívali zde každoročně 1.listopadu turistickou sezónu a na rozhledně zapalovali na paměť zemřelých přátel svíčky. V letech 1959 - 1961 byla postavena na místě bývalého glorietu, na tzv. jižním vrcholu Babího Lomu (526 m n.m.), nová rozhledna v podobě betonové věže se železným ochozem na zděné podestě. Její slavnostní otevření proběhlo dne 15. května 1961. Od konce 70. let je místem tradičního novoročního výstupu.

Pod Babím lomem

Z vyhlídkové plošiny se kocháme jedinečným kruhovým výhledem. Západním směrem lze přehlédnout výše popsanou část Českomoravské vrchoviny, severně pokračuje hřeben Babího Lomu ke svému nejvyššímu místu (562,1 m n.m.), východně svítí mezi stromy Vranov s mohutným poutním komplexem sakrálních staveb, jimž vévodí kostel Narození P. Marie. Za vsí se k obzoru rozlévají vlny lesů Drahanské vrchoviny.

Z nich vystupuje 332 m vysoký stříbrný stožár Kojálu (600,3 m n.m.), jenž v době svého dokončení (1959) o 10 m převýšil Eiffelovu věž v Paříži, tehdy nejvyšší stavbu Evropy. Na jihovýchodě lze za pěkného počasí zahlédnout Chřiby se sousedním Ždánickým lesem, na jihu pak Brno, v dálce šedesáti kilometrů vápencová bradla Pavlovských vrchů a ještě dále za extrémně příznivých podmínek snad i vrcholky Alp. Rozhledna je nejsnáze dostupná po frekventované, červeně značené stezce z 2,5 km vzdálených Lelekovic, možností je i vystoupat k ní po modré ze 4 km vzdálené Kuřimi, nebo po červené ze stejně dalekého Vranova.

Čebínka

Kupovitý, zalesněný vrch 433 m n.m. s dominujícím areálem bývalého velkolomu vápenky nad Čebínem. Jižní úpatí Čebínky porůstají zbytky vápnomilné květeny. Na vrcholu se nachází 30 m vysoká ocelová telekomunikační věž s vyhlídkovým ochozem ve výšce 20 m nad zemí. Řadí se mezi velmi mladé rozhledny, stavba probíhala v letech 2002 - 2003 a slavnostního otevření se dočkala 1. dubna 2003. (Otevřeno o víkendech od dubna do října od 11:00 do 17:00 hodin, tel. 549 424 185).

Po překonání 161 schodů na nás čeká kruhový rozhled. Jihu, mimo blízké Podkomorské lesy, dominují chladící věže jaderné elektrárny Dukovany, Pálava a při správné konstelaci snad i Alpy. Západně pozorujeme blízkou ves Sentice, slavnou pro výrobu výborného Kvasaru - nefiltrovaného to piva s přídavkem medu. Na severozápadě nás upoutá dvojice Klucanina, Květnice, výhled na sever okupuje Hornosvratecká vrchovina s pahorky Lysicka a vzdálenějšího Kunštátska, východně vidíme blízký Babí Lom a lesy Drahanské vrchoviny. Rozhledny snadno dosáhneme po nově značené, žluté trase. Ta vede ze vsi v délce asi kilometr k vrcholu.

Klucanina

Zalesněný vrch dosahující výšky 416 m n.m., je tvořen krystalickými břidlicemi. Nachází se 2 km východně od Tišnova. Na vrcholu stávala 30 m vysoká dřevěná trámová konstrukce vystavěná roku 1934 v rámci jubilejních oslav Tišnovska. Rozhledna sloužila až do druhé světové války. V 50. letech byla již natolik v dezolátním stavu, že byla kvůli bezpečnosti stržena.

Roku 2001 se objevilo sdružení "Rozhled na Tišnov". To si za úkol vytyčilo vystavět rozhlednu novou, jež by tvarem betonové věže připomínala původní dřevěnou rozhlednu. Jako základ posloužila původní podezdívka. Stavba byla uskutečněna v letech 2002 - 2003 a slavnostní otevření proběhlo dne 11. října 2003.

Rozhledna má výšku 58,8 metrů, tři vyhlídkové plošiny a na její vrchol vede 134 schodů. Západně a jihozápadně shlížíme z výšky na šedozelenou mozaiku silnic, domků a zahrádek Tišnova, severozápadně se zelená Květnice, sever zabírají vlny políček, lesů a sídel jižní části Hornosvratecké vrchoviny, východně hledíme na Babí Lom a severněji od něj na lesnatý Bukovec. Vrcholu dosáhneme po absolvování dvoukilometrového výstupu po modré značce z vlakové zastávky Hradčany či z opačného směru z centra Tišnova.

Květnice

Mohutný hřbet tvaru kovadliny objímá ze severozápadu městečko Tišnov. Má složitou geologickou stavbu, v níž se střídají pruhy křemenců a vápenců z devonu. Modravý a růžový mramor tu vylámaný byl použit při stavbě nedaleké baziliky kláštera Porta Coeli v Tišnově i pro zdobení mnoha brněnských budov. Ametyst, acháty, citrín, malachit a křišťál jsou jen některé ze zde nalézaných drahokamů, první zprávy o jejich výskytu zde pocházejí již z roku 1669.

Ve středověku se Květnice považovala za horu bohatou stříbrem, existovaly i zprávy o nálezech zlata v ní či ve vodách potoka Besének, co omývá její severozápadní úpatí. Bohatství Květnice a okolí bylo substrátem pro hrdé rčení starých Tišnováků, zaznamenané dokonce na jednom ze sgrafit tišnovské radnice: "Květnice hora, Besének voda, dražší než celá Morava." Baryt se zde těžil v letech 1890 až 1908, o další těžbu se pokoušeli okupanti za protektorátu.

Masiv Květnice se dále člení ve tři vrcholy: v jižní části turisté hojně navštěvují křemencový skalní útvar Velká Skála (446 m n.m.). Při jeho úpatí se nalézá hranáčová halda. Na východní rozsoše nalezneme vrchol Malá skála (387 m n.m.). V severní části leží nejvyšší vrchol Květnice (469,5 m n.m.) se skalami, které jsou též místem dalekého výhledu (469,5 m n.m.).

Stráně severně od nejvyššího vrcholu oplývají bohatstvím krasových jevů, včetně Květnické propasti hluboké 76,5 metru. První jeskyně Pod Křížem byla objevena při dolování barytu počátkem 20. století. Na existence nejznámější květnické jeskyně Králova upozornila kuriózní událost. 28.5.1972 se propadl pes Jaroslava Bárty při boji s jezevcem v noře, následná záchrana věrného druha člověka pak vedla k objevu jeskyně.

Květnice je v současnosti zalesněna, ještě ve 30. letech 20. století však její svahy pokrývala lesostep. Nalezneme zde více jak 350 druhů vyšších rostlin, z tohoto počtu na 55 ohrožených, kupříkladu oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), kavyl vláskovitý (Stilpa capillata), kavyl sličný (Stipa pulcherrima), žluťuchu menší (Thalictrum minus), mateřídoušku časnou (Thymus praecox) nebo mateřídouška olysalá (Thymus glabrescens). Z fauny jmenujme výskyt více než 250 druhů motýlů, 31 druhů plžů a 46 druhů ptáků.

Největší faunistický význam Květnice spočívá v tom, že její podzemní prostory jsou zimovištěm 12 druhů netopýrů a vrápenců. Ostrovní poloha na rozhraní Boskovické brázdy a Českomoravské vrchoviny, členitý reliéf a pestré geologické poměry místa stojí za pozoruhodným bohatstvím druhů i druhových společenstev.

Roku 1950 proto byla Květnice vyhlášena za státní přírodní rezervaci, dle nového zákona z roku 1992 však byla jistě ku škodě místa přehlášena jen na přírodní památku. Květnicí vede zeleně značená trasa a jejími partiemi prochází i naučná stezka "Kolem Tišnova". Nejvyššího bodu masivu dosáhneme z nádraží v Tišnově po čtyřkilometrovém stoupání.

Treking.cz - diskuze
Reklama
Témata našich článků…
Aktuální počasí Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Soumrak Karlštejn Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Zámek Hluboká Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Javorníky Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist