Dominanty Tišnovské kotliny - vrcholy Květnice a Čebínka

Turistika v kraji mezi Květnicí a Čebínkou

Pro mnohé vísky, kopce a říčky v rázovité krajině na rozmezí Brněnské vrchoviny, Boskovické brázdy a Českomoravské vrchoviny jsou typická libozvučná pojmenování. Platí to i pro širší okolí Tišnova, kde se můžeme rozhlédnout ze strmých návrší Květnice, Klucaniny a Čebínky, nebo se ponořit do malebného údolí Besénku…

Město Tišnov i s přilehlým okolím leží na jihozápadním okraji Boskovické brázdy, geografy označovaném Tišnovská kotlina. Její dno je vyplněno usazenými horninami permského a mladotřetihorního stáří, mnohem složitější geologickou stavbou se vyznačují výše uvedená návrší, výrazně převyšující dno kotliny a tvořící nápadné krajinné dominanty.

Dražší než celá Morava

Bezprostřední okolí Tišnova docela dobře vystihuje zdejší letité rčení, vepsané i na čelní stěně městské radnice: "Květnice hora, Besének voda - dražší než celá Morava". Tajemný vrch Květnice a přilehlé partie jsou totiž odedávna považovány za jakousi pokladnicí "drahého kamení" jižní Moravy.

Čtěte také: Rohledna Čebínka

Kdejaký kámen tu byl už stokrát obrácen, zda neskrývá třpytivé krystaly ametystu, křišťálu či jiných odrůd křemene, útroby kopce jsou místy doslova "prošpikovány" úzkými štolami, směřujícími k žílám barytu a rozličných rudných minerálů.

Někdejší hornická činnost v nitru Květnice však vedla též k překvapivému odkrytí poněkud odlišných přírodních klenotnic - krasových jeskyní. Ovšem k objevu největší zdejší jeskyně přispěla náhoda - při norování ji doslova vyčenichal čtyřnohý "badatel" - jezevčík.

Krápníky bohatě zdobené podzemí Královy jeskyně, pojmenované podle tišnovského rodáka Aloise Krále, významného speleologa (mimo jiné objevil proslulou Demänovskou jeskyni Svobody), však pro turistickou veřejnost běžně přístupné není.

Květnatá a skalnatá Květnice

Východiskem k vycházce přes kopec Květnici je město Tišnov, kterému dominuje vysoká gotická věž farního kostela sv. Václava. Ten je zmiňován už v první polovině 13. století, o dvě století později byl opevněn hradbami, jejichž skromné pozůstatky se střílnami se zachovaly do dnešní doby.

Na náměstí stojí za prohlídku výše zmíněná radnice, zdobená sgrafity s motivy z historie Tišnova, řada architektonicky pozoruhodných barokních domů a nepřehlédnutelný je i štíhlý Mariánský sloup.

Ze severozápadního okraje města stoupá na Květnici zeleně značená cesta, provázená tabulkami naučné steky. Zprvu se klikatí strmým jižním svahem, provoněným stepním kvítím a porostlým křovinami i křivolakými borovicemi. Z cesty oceníme panorama Tišnova, vyhlídková je též nedaleká Velká skála, tvořená rozeklanými útesy z velice tvrdé horniny křemence.

Odtud je už na dohled zalesněný vršek Květnice (469,5 m), ke kterému se přiblížíme asi po kilometru pohodlné chůze. Přes ostroh Malé skály neboli Květničky pak můžeme sestoupit do údolí Besénku k soutoku se Svratkou a posléze přes most do obce Předklášteří. Tam je snadný přístup samozřejmě též po silnici z přilehlého Tišnova.

Porta coeli - Brána nebes

Předklášteří s cisterciáckým klášterem Porta coeli - Brána nebes - bezesporu patří k nejvýznamnějším pamětihodnostem Tišnovka. Církevnímu areálu dominuje klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie z první poloviny 13. století s unikátním bohatě zdobeným gotickým portálem, hodnotnou křížovou chodbou a kapitulní síní.

Hned proti kostelnímu portálu je vstup do Podhoráckého muzea, umístěného v barokní budově bývalého proboštství, kde si můžeme prohlédnout stálou expozici. Zaměřena je nejen na historii a současnost kláštera, ale i na ukázky měšťanského obytného interiéru z minulých století, "kamenným pokladům" z útrob Květnice a širšího okolí je zase věnována výstava minerálů.

Rozhlédnutí z Klucaniny a Čebínky

Putování malebným Tišnovskem si můžeme zpestřit rozhlédnutím z proslulých vyhlídkových návrší Klucaniny a Čebínky, vzdálených od sebe asi pět kilometrů. Přímo nad Tišnovem se proti Květnici zvedá zalesněná Klucanina (415 m) s rozhlednou na severním temeni. Výhled se odtud otevírá především přes údolí Svratky a do jihovýchodních okrajů Vysočiny.

Ještě výraznější krajinnou dominantou je kopec Čebínka (433 m), zjizvený na jižní straně hlubokými jámami vápencového lomu. Dostupný je z obce Čebín, ležící při silnici z Tišnova do Kuřimi, odkud na vršek - zvýrazněný štíhlou kovovou věží rozhledny - stoupá žlutě značená cesta. Za průzračného počasí je zdejší kruhový výhled po západní Moravě z kategorie nezapomenutelných.

Ke Kamenné svatbě

Nevelká, ale z přírodovědeckého hlediska významná návrší - přírodní památky Malhostovická pecka a Drásovský kopeček - vystupují také ve východním okolí Čebínky, a to v dosahu od silnice z Čebína do Malhostovic. Jde o "pecky" či ostrůvky (odborně zvané mendipy) devonských vápenců, vystupující z plochého povrchu na mořských usazeninách třetihorního stáří.

Blíže k Malhostovicím vystupuje návrší Malhostovická pecka (332 m), menší, ale členitější je Drásovský kopeček (322 m) s několika drobnými povrchovými krasovými útvary.

Na jižním temeni vystupuje seskupení vápencových skalek, vyznačujících se členitým škrapovým povrchem. Váží se k nim lidové pověsti o Zkamenělé svatbě a při troše obrazotvornosti tu objevíme koňské spřežení s kočárem a svatebčany… Působivým útvarem je i nedaleká skalní brána (asi 3 m široká a 2,5 m vysoká), patrně představující torzo někdejší jeskyně.

Tišnov na turistické mapě