Napsat článek Průvodce Soutěže Kalendář Cestování Cykloturistika Horolezectví Snow Příroda Archiv Beskydy Jeseníky Krkonoše Tatry
Počasí Počasí Satelitní snímky počasí Satelit Webkamery Kamery Kontakty Kontakty Eshop Eshop
Treking.cz
Poslední aktualizace: 7.10.2017 , , svátek má
Treking > Hrady v ČR > Hrad Veveří

Hrad Veveří

Kamenný vladař "Prýglu" na novém vzestupu (1)

13.5.2008 | Theodor Teshim

Na Veveří devět věží, kdo nevěří ať tam běží.
Lidová říkanka

Brněnská přehrada. Poety zvaná "Brněnské moře". Díky masivnímu výskytu sinic na vrcholu léta některými nelítostně ironickými poety pojmenovávaná také jako "Brněnské smaragdové moře". V drsném, leč libozvučném jazyce brněnské ulice - hantecu - prostě "Prýgl". V létě na začátku davy lidí a těsné řady stánků s rychlým občerstvením, jež páchnou pivem a přepáleným tukem.

Hrad Veveří

V zimě mrtvé ticho opuštěných výčepů a rezavých píp v plechových budkách. Pak jen kilometry vodní hladiny a kolem zděné i dřevěné domky chatek vykukující ze zalesněných strání. Zastávky parníků a útulné hospody navštěvované rázovitými chataři, kteří mluví nesrozumitelným hantecem. Kilometry značených i neznačených tras v lesích kolem. Jaký byl vzhled těchto míst před dvě stě, tři sta lety? Existuje nějaký Pamětník? Jednoho jsem našel stát v klidnější, opuštěnější severozápadní části přehrady. Je starý a v posledních desetiletích lidmi hodně trápený. Mlčí a hledí do zeleně kolem již skoro osm set let. Hrad Veveří.

Přístup k hradu Veveří

Veveří

Jako první možnost dopravy k hradnímu komplexu, co se zrcadlí v zelenohnědé vodě přehrady, uveďme po poetickém úvodu tu nejromantičtější. Připlujme k molu zastávky/minipřístaviště s názvem Hrad Veveří na palubě jednoho z parníků, jež sezóně brázdí přehradní vody. Od přístaviště nás dále povede nová lesní cesta (jménem "U hradu Veveří") dlouhá 508 m. Zpestření chodníku představuje pětidílná konstrukce částečně kryté dřevěné lávky přemosťující v délce 80 m potok Veverku.

Přímo pod hradem má zastávku (jménem Hrad Veveří) autobus č. 303 jedoucí z brněnské městské části Bystrce (hantecem "Bástr") do Veverské Bítýšky. Stoupání po čerstvě vydlážděné cestě nás nasměruje k Jižní bráně poté, co se vzpamatujeme z úchvatné scenérie, kterou představuje soubor budov tzv. Vnitřního hradu s mostem malebně posazený na skalnatém ostrohu před námi. Vystoupit z "basu" (hantecem autobusu) lze i o kousek dále na zastávce U Matky Boží (leží již v další zóně, jízdenka z Brna se tím lehce prodraží).

V tomto případě nás čeká pohled na siluetu čtyř věží mohutného předsunutého opevnění hradu a následná procházka starou alejí kolem kaple U Matky Boží k Západní bráně hradu. Doplňme pro příznivce mototuristiky, že auto je možno zanechat na novém parkovišti dole u zastávky Hrad Veveří, nebo na plácku při Západní bráně.

Hrad Veveří, turistická mapa

Pověst o založení hradu Veveří v hantecu

Počátky hradu Veveří byly dlouho obestřeny lidskou fantazii dráždícím závojem dohadů a tajemství. Taková živná půda nechá vždy vyrašit nějaké pověsti a nejinak je tomu i v případě Veveří. Pro přiblížení atmosféry místa, Brněnské přehrady a především poklidného života obyvatel jejích lesnatých břehů, jsem si dovolil pověst o založení hradu Veveří přeložit do hantecu. Pro dokonalé porozumění je doslovné znění v obecné češtině uvedeno hned za vyprávěním (může svou doslovností působit lehce kostrbatě).

Kočár

Jednó, deset kol devětapadesát, kníže Konrád vzal loď daleko za Bryncl do lesa na lov, když naráz neměl ánunk, kde je. Zoncna rumplovala, lebeda den. Byl to ěšče takové hofírek, bylo mu něco přes dvě pětky járů a pod nosem vyrážel prvňák. Dýnstmani nigde. Krén den, všecko nalevačku. Córal furt kolem, harizony se mu motaly do haluzí, henkle odrané až hodil zicnu. Najednó přišla chuť gróňat a tak zafajfčil.

Zdálo se mu o betálném betlému na berglu. V tým gómal ńáké kravál. Měl fedry, že de vlk. Chtěl zbalit kramle, ale negómal kam. To byl jeho čokl, co lapl veverku. Konrád stál na berglu nacvakaným veverkama, co brali před jeho čoklama bočmena mezi grymlama. Tajm valil fofrem, ani modlení k velkýmu kilošovi nehleflo. Bomba taky prázdná. Žádná lampa červa. Konrád už byl totál hyn. "Je to špaténka, to zacáluju řepó", valilo mu v řepě, když najednó za bógnó bévák v lesu a ňáké hřbet. Štígro. Kníže z toho hodil radovanec.

Nebyl to žádné lonďák, ale choroš - poustevník, co rád hodil hantec a nebyl vubec žádná balda. Už kolik jářin takhle déchal sám. A tak přihasil ke Konrádovi a hókl: " Džusblues. Hoďte sicnu a profókéte škopek", klavíroval do něho. Kníže pleskl díkec, gécnul si na gébiš, něco vyglgal a zchaloval toho, bimzu, blču a tak, no jak by to mělo bét finýto.

Chalka byla špicová. Po futrovačce choroš kecl: "A teď fofrem do šuplíku se vychrochtat." Přikryli se dečmenem, natáhli čapy a už durchčili. Ráno kníže házel čuz ven a tam před ním vysoký bergl. Dovalil až navrch, hodil myslivnu a vygómal řácké bazmek. Hodil čučku kolem a naprášil: "Dobré cund na betlem!"

Zvalili zas dule a Konrád plesknól: "Ď,du pali", hókl, vzal svý cajky a vodplachtil curyk do Brynclu na Špilas. Táhl ho tam láf ke staré, žihadlo,grilka byla nedávno a netopýři na cestě. Choroš gómal, že kníže hodí dlabanec na věc nebo cancal. Ale Konrád se vycajchnoval. Erboval hafo goldny, tak měl dukátomet. Dohóknul to se staró a vyslal tam na berglu špachtloně befelem. Byla to velká bóchačka, ale nedalo to doholpecu ani čtyřiadvacet metrů a stálo Veveří.

Hrad Veveří

Jednou, roku 1059, kníže Konrád odešel daleko za Brno do lesa na lov, když naráz nevěděl, kde je. Slunce svítilo, byl krásný den. Byl to ještě mladík, stár něco přes dvacet let a pod nosem mu rašil první vous. Služebnictvo nikde. Smolný den, všechno je špatné. Chodil stále dokola, vlasy se mu zaplétaly do větví, kolena měl odřená, až se posadil. Najednou se mu začalo chtít spát, tak usnul. Zdálo se mu o pevném domě na vysokém kopci. Znenadání zaslechl nějaké zvuky. Měl strach, že se blíží vlk. Chtěl utéct, ale nevěděl kam. To byl jeho pes, který ulovil veverku.

Konrád stál na kopci plném veverek, co utíkali před jeho psy mezi kameny. Čas rychle letěl,ani modlitby k bohu nepomohly. Láhev taky prázdná, žádná láhev červeného vína po ruce. Konrád už byl úplně znaven. "Je zle, to zaplatím životem.", plulo mu myslí, když najednou za zatáčkou obydlí v lese a nějaký vesničan. Štěstí.

Kníže se z toho radoval. Nebyl to žádný venkovan, ale starý muž - poustevník, co si rád popovídal a rozhodně nebyl nezdvořilý. Už kolik let žil sám. A tak přišel ke Konrádovi a řekl: "Dobrý den, posaďte se a odreagujte se", přesvědčoval ho. Kníže poděkoval, sedl si na zadek, něco vypil a snědl toho, chleba, polévku a podobně,jako by měl nastat konec světa. Jídlo bylo skvělé.

Když se občerstvil, kmet pravil: "Pojďme na lože se prospat." Přikryly se dekou, natáhli nohy a už spali.. Ráno se kníže díval ven a uviděl vysokou horu. Vystoupil nahoru, zamyslel se a vymyslel velkou věc. Rozhlédl se kolem a prohlásil: "Dobrý tip pro místo na dům!" Sešli zase dolů a Konrád prohlásil: "Děkuji, odcházím.", vzal své věci a odešel zpět do Brna na Špilberk. Táhla jej tam láska k manželce, krásná žena, svatba byla před nedávnem a děti jsou již na cestě.

Kmet si myslel, že kníže věc nechá být a nebo že mluvil jen tak do větru. Ale Konrád se vyznamenal. Zdědil mnoho zlata a tak měl trvalý příjem bez práce. Domluvil se s manželkou a vyslal na kopec zedníky příkazem. Bylo to mnoho práce, ale neuteklo dohromady ani dvacet čtyři měsíců a stálo Veveří.

Počátky hradu Veveří

Vraťme se však od romantických pověstí zpět k faktům. Hrad byl podle všeho založen někdy v první polovině 13. století ve vzdálenosti několika set metrů východně od kostelíku Nanebevzetí Panny Marie (dnešní kaple U Matky Boží) se zeměpanským dvorcem poté, co se ukázalo, že malý špatně chráněný dvorec nepostačuje v plnění důležité funkce opěrného bodu panovníkovy správy a působení v okolí. Veveří sloužilo i jako útočiště při lovu, oblíbené adrenalinové kratochvíli vládnoucí vrstvy.

Veveří

A kdo byl tím hradním stavitelem? Snad mladší bratr jednookého krále Václava I., ambiciózní markrabě Přemysl, jenž se svému bratru v marné snaze uchvátit královskou korunu ve 30. letech 13. století opakovaně postavil se zbraní v ruce.

Roku 1243 na Veveří působil ve službách vládce země purkrabí Ctibor a tato datovaná informace je i první písemnou zmínkou o hradě. Tehdy měla stavba sídla pochopitelně velmi daleko do současné rozlehlosti a její zbytky hledali archeologové na samém konci komplet průchozího hradního areálu ve věžovité stavbě, jíž mylně považovali za románský donjon (obytnou věž).

Průzkum však prokázal zdivo ne starší než ze 14. století. První podoba hradu Veveří tak zůstává v mlze ježící se mnoha otazníky. Stála na místě pozdějšího hradu dřevohlinitá stavba? Vydala půda hradního areálu všechna svá svědectví? Přidržíme-li se ověřených faktů, můžeme prohlásit následující.

Pro budování pozdně románského a raně gotického komplexu bylo zvoleno velmi příhodné místo - skalnatá ostrožna přístupná jen ze severozápadu přes hluboký šíjový příkop před vnitřním hradem vylámaný do skály, jehož rozměrům se lze obdivovat dodnes. Ze zbylých stran prudké skalnaté srázy ostrohu spadají do údolí Veverky, na severovýchodě do údolí řeky Svratky.

Hrad Veveří

Roku 1247 se stává moravským markrabětem a tím i vlastníkem Veveří asi patnáctiletý pubescent, syn Václava I., mladičký Přemysl Otakar II. Podobně jako jeho strýc a částečný jmenovec Přemysl i tento zpupný mladík nemohl na moravském markraběcím stolci v klidu posedět, pošilhával po královském trůnu v Praze, osnoval proti svému tatínkovi intriky a z Moravy se postavil do čela povstání proti Václavu I. Nu, dopadlo to pro schopného mládence také fiaskem, porážkou povstání a vězněním daleko z Moravy na hradě Přimda v západních Čechách, leč jeho ambice rychle došly naplnění.

Roku 1251 se Přemysl Otakar II. po smrti otce stává českým králem a doplňme známý přívlastek - králem železným a zlatým, v případě hradu Veveří dodejme i krutým. Král tu věznil své odpůrce, často je i velmi drsným způsobem nechával týrat mučením a občas se tu konala i poprava. Podle pověstí, které pravda této temné vizitce Přemysla hodně přidaly, na Veveří byli na hranici upáleni pánové Ota z Maisova a komorník Beneš, bratr známého "zrádce" Miloty z Dědic.

Ruka neznámého veverského úředníka, pisatele značně romantické mysli, autora tzv. veverského rukopisu z roku 1739 a jakéhosi redaktora "dějepisného Superspy" přistupuje k fabulacím a drze nám tvrdí, že král Přemysl sledoval smrtí Beneše jediné - dveře dokořán ložnice Benešovy krásné manželky. Historici pak zase všechno naoko seriózně překroutili a z Miloty udělali v osudné bitvě na Moravském poli, kde roku 1278 král padl, zrádce, jenž se mstil za smrt bratra. Dnešní poznání se snaží z kontroverzního Miloty nánosy historické špíny odstranit.

No a jak vypadal hrad Veveří po polovině 13. století? Prostor ostrožny obkružovala kamenná obvodová hradba. Původní přístup do hradu pravděpodobně vedli z východu. Nejstarší zjištěnou stavbu hradu představuje hlavní obranná stavba - samostatně stojící masivní věž s břitem, tzv. bergfrit, jejíž oranžový vršek vykukující nad bránou vnitřního hradu ze střechy paláce je stále hlavní dominantou Veveří. Břit měl za úkol znesnadnit zasažení věže balvany z metacích strojů obléhatelů.

Věž obyvatelé hradu neužívali k běžnému bydlení a přístup do ní vedl v úrovni prvního patra. To bylo výhodné, neboť v případě eventuálního dobytí hradu se do ní obránci ukryli, vytáhli za sebou žebřík, padací mostík, či zničili přístupovou rampu a bránili věž jako samostatnou pevnost, poslední ostrůvek možné záchrany (L. Janota v knize Slovenské hrady z roku 1937 používá pro nejdokonalejší opevnění středověkého hradu výstižný termín "nebojsa"). Přízemí věže bez otvorů sloužilo jako zmíněné vězení, hladomorna. Ubozí věznění do něj byli spouštěni otvorem ve stropě na laně a na dně temnice čekali dlouhé týdny na slitování.

Hradby

V chráněnější zadní části vyrostly naproti sobě dva úzké dlouhé paláce, které, zchátralé a beze střech, zachycuje nejstarší známé vyobrazení hradu (1760) ve freskovém sále prvního patra paláce s břitovou věží. Přemyslovské paláce bohužel musely na počátku 19. století ustoupit romantizujícím úpravám sídla. A kde že přesně stály? Jeden podlouhlý palác zabíral dnes volný prostor podél jihozápadní hradby nádvoří, naproti němu stál druhý severovýchodní raně gotický palác podobně skromných rozměrů (20 × 7,5 m), na jehož místě byla vystavěna zadní část romantické vyhlídkové terasy.

Pozůstatkem druhého jmenovaného paláce je sklep zpřístupněný vchodem z průjezdu Anglického traktu. Oproti východnímu vstupu zřejmě o něco mladší přístup branou za západu chrání mohutný dosud zachovaný šíjový příkop s šířkou až 30 m, který překonával padací most a také parkánová zeď před obvodovou hradbou.

Když to tedy shrneme, mělo Veveří na konci 13. století podobu podlouhlého sídelního areálu na skalnatém ostrohu obehnaném obvodovou hradbou. Do hradu se vstupovalo mostem přes hluboký a široký příkop branou u paty samostatně stojícího bergfritu, o něco dále se nacházely dva protilehlé rovnoběžné paláce. Před příkopem pak předpokládejme existenci přehradí, hospodářského zázemí sídla.

Jak hrad Veveří k devíti věžím přišel

Hradby, hrad Veveří

Další výraznější stavební činnost na hradě se váže k polovině 14. století. Milovník válečné vřavy český král Jan Lucemburský mnoho doma nepobyl a na financování svých dobrodružných výjezdů a bojových akcí si půjčoval kde mohl, proto zastavil i hrad Veveří. Jeho synek, markrabě Karel, budoucí král Karel IV. a "otec vlasti", proto Veveří musel s nemalým osobním a finančním úsilím získat zpět do zeměpanských rukou, jak si stýská ve svém životopise Vita Caroli.

Stavební ruch na hradě propukl již za markraběte Karla. V letech 1335 až 1349 nechal ke staršímu jižnímu paláci přistavět dosud dochovaný věžovitý palác. Skutečný rozpuk stavebních aktivit však nastal poté, co na moravský markraběcí stolec roku 1349 usedl jeho mladší bratr Jan Jindřich, sídlící na blízkém brněnském Špilberku (mimo jiné stavitel Nového Hradu, dnes zříceniny v NP Podyjí). Ve východním cípu východního nádvoří tehdy vyrostla zmíněná obytná věž s podélným palácem, z nějž se dnes dochovaly jen základové zdi.

Zvyšující se nároky na komfort obytných prostor Jana Jindřicha přiměli k vybudování již pátého hradního paláce - čtyřprostorového reprezentativního třípatrového paláce s kaplí sv. Prokopa (později sv. Václava) v severním cípu areálu. Palác byl vybaven dvěma patry sklepů. Nová stavba byla předsunuta před obvodovou hradbu, která se i v místě západního vstupu posunula blíže šíjovému příkopu.

Přestavby se dočkal též vnitřek břitové věže, jejíž patra propojilo nové schodištěm. Podle jedné z hypotéz prý sloužila Janu Jindřichovi za pokladnici. V tomto období bylo před příkopem vystavěno i purkrabství na předhradí, budova plnící dodnes funkci sídla správce hradu.

Schody do parku

V druhé půli 14. století již obléhací techniky naznaly značných změn a především s nástupem palných zbraní bylo nutno opevnění hradu modernizovat. Na nejvyšším místě stoupající plochy předhradí, odkud mohli palbou obléhatelé přímo ohrozit hrad, vyrostlo předsunuté opevnění nepravidelného půdorysu a vzhledu samostatného hradu, tzv. bolverk. Je vybaveno vysokou masivní obvodovou hradbou a čtyřmi věžemi s plným přízemím (dvě kruhové a dvě hranolové), jež vystupují z hradby (umožňovali tak ostřelovat patu hradby; tzv. flankování).

Podél severní strany se táhne pod kontrolou severní hradby bolverku přístupová cesta. Nejprve se prochází branou, dnes renesanční podoby z roku 1622, jež byla původně vybavena padacím mostem. Následuje druhá gotická věžovitá brána s vysokou a úzkou lomenou klenbou průjezdu. Před předsunutým opevněním se navíc táhly dva pásy příkopů, čímž byl přístup ze západu, od Bítýšky, dokonale hájen.

První příkop zemědělci rozorali, pozůstatek druhého najdeme i dnes. Bolverk byl s vlastním hradem dříve či později spojen obvodovou zděnou hradbou, čímž se uzavřela plocha dnešního předhradí úctyhodných rozměrů (délka 165 m a šířka 40 až 85 m). Druhá přístupová cesta do předhradí vstupuje branou, jejíž podoba je výsledkem manýristické přestavby z roku 1627, skrývá však starší gotickou stavbu.

Hrad Veveří

Nejpozději na konci 15. století tak byl ve své podstatě rozvrh hradního areálu s předsunutým opevněním, předhradím a hradním jádrem hotový, stejně tak se navýšil i počet věží, prý i nad tradovaných devět. Význam hradu Veveří dokládají také dvě následující skutečnosti. Ve 13. a 14. století měli veverští purkrabí v rukou rozsáhlé soudní pravomoci nad obrovským územím na sever, severovýchod a severozápad od Brna (kraj táhnoucí se daleko až ke Žďáru nad Sázavou, Ivančicím, Jevíčku a Vyškovu).

Důležitý byl rok 1375, kdy proběhlo pod záštitou Karla IV. na Veveří a v Brně důležité mezinárodní rokování, při němž Karel žehlil mezinárodní spory i domlouval sňatek svého synka Zikmunda (budoucí "lišky ryšavé") s dcerou uherského panovníka.

Jak jste si mohli v pročteném textu povšimnout, opevňovací práce na Veveří šly vždy ruku v ruce s dobovými trendy a nijak za nimi nepokulhávaly, to je jistě jedna z příčin proč údajně hrad nebyl nikdy dobyt válečnou silou. V roce 1424 hrad neúspěšně obléhali husité a odolal dokonce i Švédům roku 1645 v době obležení Brna na sklonku třicetileté války.

Odkazy a další informace:

  • Hrad Veveří: Oficiální stránky (včetně otevírací doby a různých aktuálních akcí na hradě): www.veveri.cz
  • Plaček M. (2007): Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, 2. vydání, str.683 až 687, Libri, Praha.
  • Obsah pověst o založení hradu Veveří čerpán z knihy M. Šrámkové a O. Sirovátky "Brněnské kolo a drak"
  • Jízdní řád parníků: www.dpmb.cz/ldjr.asp
Treking.cz - diskuze
Témata našich článků…
Protuberance Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Pluto Polární záře Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Rudý posuv Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Pozitron Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Reklama
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama

Poslední diskusní příspěvky

Kamenná chata Chopok
 18.10.2017 5 příspěvků
Koruna Himalájí, seznam horolezců
 17.10.2017 3 příspěvky
TKC - Transkarpatská cesta
 13.10.2017 3 příspěvky
Sopky v ČR, seznam
 13.10.2017 9 příspěvků
Muránska planina deštivá i slunečná
 06.10.2017 7 příspěvků
Chata pod Chlebom, Malá Fatra
 05.10.2017 29 příspěvků
Bralná Fatra, Velká Fatra na 3 dny
 05.10.2017 2 příspěvky
Slovensko, dálniční známky 2017 - cena a platnost
 05.10.2017 13 příspěvků
Túra na Tomanovské sedlo, Západní Tatry
 03.10.2017 9 příspěvků
Turistické vařiče na plyn
 01.10.2017 3 příspěvky
Výstup na Grosser Knallstein
 01.10.2017 3 příspěvky
Setkání s medvědem, jak se chovat při setkání
 29.09.2017 29 příspěvků
Tauon, supertěžký elektron
 29.09.2017 1 příspěvek
Broumovská vrchovina, Stolové hory
 28.09.2017 1 příspěvek
Opavsko a okolí : 36 letá svobodná maminka hledá t
 27.09.2017 1 příspěvek
Jak vybrat dalekohled, turistické dalekohledy
 27.09.2017 13 příspěvků
Žalý, rozhledna Krkonoše
 25.09.2017 1 příspěvek
Jak bezpečně bivakovat v medvědích oblastech
 25.09.2017 13 příspěvků
Letní putování z Bratislavy na Horňácko
 23.09.2017 2 příspěvky
Bystřicko - místo, kde můžete být sami
 19.09.2017 2 příspěvky
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist