Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 21.10.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Tipy na výlet > Moravský kras - jeskyně, závrty a propasti

Moravský kras - jeskyně, závrty a propasti

Kam vyrazit o letních vedrech? Do jeskyní Moravského krasu!

5.4.2014 | Josef Franc

Ať už je to dáno klimatickými změnami či normálními přírodními cykly, které se na zeměkouli střídají, v každém případě dávají už teď na jaře venkovní teploty tušit, že nás čeká horké léto. A co je ve vedru příjemnějšího, než prohlídka příjemně "klimatizovaných" jeskyní, kterých nabízí Moravský kras hned několik. A nemusí samozřejmě zůstat jen u prohlídky jeskyní, neboť tato zajímavá krasová oblast má návštěvníkům co nabídnout.

Vchod Kateřinské jeskyně

Moravský kras je největší krasovou oblastí České republiky, rozprostírající se od masívu Drahanské vrchoviny (jehož je geomorfologickou součástí, pozn. red.) na východě, po okraj Českomoravské vrchoviny směrem na západ.

Čtěte také: Moravský kras, hrady a hrádky Moravského krasu

Centrální část této turisticky velice zajímavé krajiny tvoří Chráněná krajinná oblast Moravský kras, jejíž krasové plošiny, pokryté z velké části lesy, jsou zbrázděny hlubokými kaňony, nazývanými žleby. Pod zemským povrchem se tu nachází celé komplexy krápníkových jeskyní s ponornými řekami, o jejichž přítomnosti svědčí jak propadání vodních toků, tak četné závrty, které jsou pro tuto oblast charakteristické.

Nejdelší podzemní krasový systém tvoří Amatérská jeskyně, jejíž vchod se nachází pod vysokou skalní vyhlídkou Koňský spád v Pustém žlebu. Jeskyně, jejíž celková délka je asi 35 km, sahá až po Horní jezírko v propasti Macocha, avšak pro veřejnost není přístupná.

Punkevní jeskyně

Mezi zpřístupněné jeskyně, jejichž prohlídka rozhodně stojí za to, patří jeskyně Balcarka, Kateřinská, Sloupsko-šošůvské a snad nejznámější Punkevní jeskyně, propojená se 138 metrů hlubokou propastí Macocha. (K přístupným jeskyním patří i Výpustek, pozn. red.).

Od Skalního mlýna do kaňonu Pustého a Suchého žlebu

Skalní mlýn - v místě, kde na styku Pustého a Suchého žlebu stával na říčce Punkvě mlýn, je dnes stejnojmenný hotel, spolu s informačním střediskem Správy jeskyní, kde lze zakoupit vstupenky do jeskyní Moravského krasu.

Spodní část propasti Macocha

Toto turistické východisko k prohlídce Kateřinské jeskyně, do Punkevních jeskyní a na Macochu se nachází na konci silnice od Blanska, odkud sem funguje i autobusové spojení. Motorizovaným návštěvníkům je tu k dispozici odstavné parkoviště, neboť silnice vedoucí Pustým žlebem je pro dopravu uzavřena.

Kateřinská jeskyně - leží na konci Suchého žlebu, necelého půl kilometru vpravo po silnici od Skalního mlýna směrem k Ostrovu u Macochy. Jeskyně, v níž se teplota pohybuje kolem 7 °C, má nádhernou krápníkovou výzdobu a její výjimečností je obrovská jeskynní prostora, v níž se díky výborné akustice konají i koncerty.

Punkevní jeskyně - naše nejnavštěvovanější jeskyně, známé i v zahraničí se nacházejí v Pustém žlebu, necelé dva kilometry od Skalního mlýna. Jejich prohlídková délka činí 1 170 metrů, z nichž asi 450 metrů zabere plavba na lodičkách po podzemní říčce Punkva.

Ke vchodu do jeskyní se lze nechat dovézt silničním vláčkem, jenž zajišťuje dopravu od Skalního mlýna; pokud však nejste líní, je daleko zajímavější sem dojít po naučné stezce Macocha, vedoucí Pustým žlebem proti toku ponorné říčky Punkva.

Na skalním výběžku naproti Punkevním jeskyním, schovaný mezi stromy se vypíná zřícenina hradu Blansek, založeného ve třináctém století olomouckým biskupem Brunem. Z hradu, pobořeného roku 1643 švédskými vojsky je dosud patrná část hradeb, příkopy i zbytky paláce.

Kostel ve Sloupu

Při jeho "dobývání" lze využít poměrně strmé zeleně značené stezky, vycházející od rozcestníku Pod Salmovkou, půl kilometru za Punkevními jeskyněmi při úzké silničce, procházející Pustým žlebem směrem ke Sloupu.

Na druhou stranu od tohoto rozcestníku pak směřuje cesta, zbudovaná v 19. století hrabětem Salmem. Tato stezka, značená červenou a zelenou turistickou značkou stoupá mnoha serpentinami strmou strání z Pustého žlebu až k hornímu můstku propasti Macocha (a k turistické chatě Macocha, pozn. red.).

Sváteční turisté, jakož i cyklisté, kteří mají možnost si nechat vyvézt kolo zdarma, mohou samozřejmě k prohlídce propasti využít lanovky, jejíž spodní stanice se nachází u bývalého parkoviště za Punkevními jeskyněmi.

Kolem propadání Bílé vody na Holštejn

Na severním okraji Moravského krasu leží krasové údolí Suchý žleb, skládající se z několika úseků. Horní, skalnatou částí, zvanou Hradský nebo též Holštejnský žleb protéká potok Bílá voda, jenž se tu v propadání Nová Rasovna ztrácí v podzemí a spolu se Sloupským potokem vytváří podzemní říčku Punkvu.

Na vysoké vápencové skále, vystupující z lesa nad loukami nad obcí Holštejn stával stejnojmenný hrad, o němž se dochovaly první zmínky z roku 1278. Hrad sloužil 130 let Vokům z Holštejna, z nichž dva byli loupeživými rytíři. Po rozpadu panství vystřídal hrad několik majitelů, od roku 1531 je uváděn jako pustý; do současnosti se z něj dochovalo několik zdí, valů i příkopů.

Louky pod hradem Holštejn

Ve skále pod hradem se nachází jeskyně, tvořená obrovským dómem, která ve středověku sloužila hradu jako hladomorna, do níž byli odsouzení vhazováni komínem, jenž spojoval jeskyni s hradem. Název Hladomorna tak patří jeskyni dodnes. Její vchod, v minulosti zazděný, se nalézá pod skalní stěnou hradu, oblíbenou mezi horolezci.

Na okraji obce Holštejn, dostupné autem od Lipovce či Ostrova u Macochy je naproti hřišti odstavné parkoviště, od něhož se dostaneme ke žluté značce, procházející kolem místní autobusové zastávky. Vpravo se po ní lze údolím potoka Bílá voda dostat k dobře vybavenému autokempu Baldovec, nacházejícímu se uprostřed nádherných hustých lesů.

Panorama vesnice Holštejn Rybník na Bílé vodě u Holštejna

Pokračujeme doleva mezi domky k turistickému rozcestníku s červenou značkou, která nás po půl kilometru dovede přes malebné louky, ohraničené zprava zalesněným vápencovým hřebenem pod skalní stěnu se zříceninou hradu.

Z otvoru jeskyně Hladomorna se táhne i v létě dosti chladný vzduch, neboť jeskyně patří mezi nejchladnější v Moravském krasu. Po červené značce lze sejít vlevo do žlebu k propadání potoka Bílá voda v místě zvaném Nová Rasovna.

Kousek odtud uzavírá údolí půlkruhový skalní masiv, zvaný Stará Rasovna, kde se před vznikem Nové Rasovny původně potok propadal. Teplota ve žlebu je v těchto místech poněkud chladnější než v okolí, neboť otvorem ve skále tu proudí studený vzduch z veřejnosti nepřístupné jediné ledové jeskyně Moravského krasu.

Jeskyně Kůlna Hřebenáč

Vzhledem k tomu, že čtyři kilometry od Holštejna leží známé Sloupsko-šošůvské jeskyně, k nimž se lze dostat po červené značce, vedoucí od rozcestníku v obci, stojí za to naplánovat si i jejich prohlídku.

Jeskyně se nacházejí na jižním okraji obce Sloup v blízkosti výrazných skalních masivů, sloužících jako cvičné horolezecké terény. Nejznámější z nich je 19 metrů vysoká osamocená skála Hřebenáč, tyčící se naproti vchodu do Sloupsko-šošůvských jeskyní, která se stala zároveň i symbolem obce Sloup.

Celý komplex jeskyní je tvořen dvěma patry, navzájem propojenými několika propastmi, z nichž horní je přístupné pro veřejnost, zatímco spodním protéká Sloupský potok.

Prohlídkový okruh v jeskyni, která je známá jak krásnou krápníkovou výzdobou, tak paleontologickými nálezy je rozdělen na malý, trvající asi 60 minut a velký, s délkou prohlídky 90 minut. Východem z komplexu Sloupsko-šošůvských jeskyní je z hodin dějepisu známá tunelovitá jeskyně Kůlna - nejvýznamnější sídliště neandrtálského člověka v České republice.

Švýcárna

Při návštěvě této části Moravského krasu by byla škoda nezajet si do Ostrova u Macochy, ležícího 5 km odtud. Je tu další veřejnosti přístupná jeskyně - Balcarka, jejíž vchod se nalézá ve vápencové skále 15 metrů vysoko nad údolím na jižním okraji obce.

Na 800 metrů dlouhé prohlídkové trase je možné se pokochat bohatou barevnou krápníkovou výzdobou, jejíž barvy se mění od zcela bílé, tvořené čistým vápencem, přes stříbrošedé s oxidy hliníku a žluté až červené s oxidy železa.

Josefovským údolím k Býčí skále

Toto údolí, táhnoucí se od Adamova podél Křtinského potoka až k Býčí skále, je bezesporu jedním z nejkrásnějších v Moravského krasu. V jeho zachovalém původním lesním porostu s převažujícími buky a jedlemi se místy vyskytují i staré tisy.

O pravěkém osídlení této oblasti svědčí četné archeologické nálezy, zejména v jeskynním komplexu Býčí skály. Mezi největší objevy tu patří pohřebiště z doby hallštatské kultury, avšak nejznámější je bronzová soška býčka, která dala jeskyni jméno.

Býčí skála

Pokud se rozhodnete k celodennímu výletu po přírodních i historických zajímavostech této části Moravského krasu, doporučuji využít jako výchozího bodu putování turistického rozcestníku v severozápadní části Adamova, nedaleko strojíren, kde mohou motorizovaní turisté využít solidního parkoviště.

Modrá značka společně s naučnou stezkou nás po necelém kilometru odvede ze silnice na pravý břeh Křtinského potoka, proti jehož toku pokračujeme ještě 2,5 kilometru pěšinou ve stínu listnatého lesa. První historickou památkou u osady Josefov, zhruba uprostřed Josefovského údolí je Huť Františka, nazývaná též Stará huť.

Je to nejstarší dochovaná huť ve střední Evropě, jež je pozůstatkem hutnického komplexu, který zde nechal roku 1746 vybudovat kníže Jan Adam z Liechtensteina. Areál, který byl vyhlášen první technickou rezervací u nás, je volně přístupný a jeho součástí je i muzeum železářství. Naproti přes silnici stojí ve švýcarském stylu postavený bývalý hutní hostinec a železité lázně Švýcárna, sloužící dnes jako restaurace a penzion.

Huť Františka

Značená pěšina pokračuje lesem podél potoka až k vápencové skalní stěně; skála se rozestupuje a my vstupujeme do jeskynního bludiště Jáchymka. Několik jeskynních dómů spojených chodbičkami, jež jsou na několika místech prosvětleny kužely paprsků denního světla, které se tu derou do podzemí úzkými skalními okny, doplňují romantickou i tajuplnou atmosféru místa.

Vezmete-li na tuto vycházku svoje děti, rozhodně si tu přijdou na své a nebudou se nudit ani na dalších úsecích cesty. Kousek odtud je již Býčí skála, jejích vchod do podzemí je pro veřejnost po většinu roku uzavřený, avšak široké prostranství s odpočívadlem a ohništěm před ní lze využít pro odpočinek.

Rozhodně stojí za to vyšplhat odtud po modré značce asi půl kilometru do svahu k dalšímu zajímavému přírodnímu výtvoru - jeskyni Kostelík. Vápencový masív vysoko nad údolím Křtinského potoka je tu proděravěn třemi vysokými chodbami, spojujícími se uvnitř skály ve velkém dómu podobném kapli, z jehož skalního okna ve stropu sem prosvítá světlo. Modrá značka, která tudy prochází, opět sestupuje do údolí a pokračuje dál do Křtin.

Východ jeskyně Jáchymka

Naše putování pokračuje od Býčí skály úzkou lesní silničkou po druhém břehu potoka zpět směrem k osadě Josefov; na křižovatce se dáme vpravo a pokračujeme společně se žlutou značkou na Olomučany. Na cestě přijde jistě vhod i drobné občerstvení U Stejskalů, v altánu kousek od křižovatky. Ať už si tu dáte ohřátou domácí klobásu, nealko či pěnivý mok, uvidíte, že se vám bude dál hned líp šlapat.

Značka opouští silnici po necelém kilometru, aby nás po dalších dvou kilometrech nepříliš prudkého stoupání dovedla k vyhlídce U Máchova pomníku na vrcholu 505 metrů vysokého vápencového kopce. Zatímco na stěnách pomníku si můžete připomenout verše Máchova Máje, z lavičky pod ním se pak otvírají výhledy do údolí Svitavy až k Brnu.

Výhled z bašty Nového hradu

Od zdejšího rozcestníku se vydáme po červené značce směrem na Rudice k památníku Hradská cesta, postaveného na paměť zbudování lesní cesty okolo Nového hradu. Ten se nachází na křižovatce lesních a turistických cest a jeho součástí jsou i sluneční hodiny.

Půl kilometru dlouhá neznačená lesní cesta vedoucí vlevo od nich nás přivede zpět na červenou značku, směřující dva kilometry opačným směrem k Novému hradu. Hrad, založený v druhé pol. 13. století, stojí na strmém ostrohu nad meandrující řekou Svitavou.

V době třicetileté války patřil hrad k nejpevnějším na Moravě a některé obce, kostely a kláštery v něm ukrývaly své cennosti. Švédská vojska se několikrát marně snažila jej dobýt, až teprve údajně díky zradě olomučanského občana Vavřince Vokouna byl hrad dobyt a vypleněn. Dlouhá léta patřil pánům z Boskovic, až roku 1604 přešel do vlastnictví Lichtenštejnů, kteří si jej udrželi až do roku 1945.

Houba

U rozcestníku pod hradem, kde se protíná červená značka se zelenou, rostou na louce mohutné staré lípy, kolem nichž se vydáme po zelené značce a vystoupáme k hradu. Ten dnes vlastní ochránci přírody, kteří jej po několika letech opravili a zpřístupnili veřejnosti a nabízejí tu turistům i drobné občerstvení. Kvůli hezkým panoramatickým výhledům do okolní krajiny se vyplatí vystoupat nějaké ty schody na dřevěnou terasu kamenné čtyřboké věže vlevo od brány.

Sestup z hradu po zelené značce do údolí řeky Svitavy je sice poměrně strmý, ale zato jsme za chvíli dole. Na úpatí kopce, kde značka přechází na úzkou asfaltovou silničku, sloužící jako cyklistická trasa údolím Svitavy z Blanska do Adamova, je ze skály vyvedený pramen ledové vody. Ten byl již v minulosti upravený jako známá studánka Pod hradem, u níž je nyní možno i spočinout u vybudovaného turistického odpočívadla před posledním úsekem cesty, který nám zbývá urazit podél řeky zpět do Adamova.

Moravský kras na turistické mapě

Mapy

  • Edice KČT č. 86 Okolí Brna, Moravský kras 1 : 50 000
  • SHOCart č. 52 Okolí Brna-východ, Moravský kras 1 : 50 000
  • SHOCart č. 56 Blanensko, Boskovicko 1 : 50 000

Občerstvení U Stejskalů, provozní doba

  • duben - červen, září: pátek: 13.00 - 18.00 h, sobota, neděle: 10.00 - 18.00 h
  • červenec, srpen: úterý - neděle 10.00 - 18.00 h

Huť Františka, otevírací doba

  • duben - neděle, svátky
  • květen - říjen - úterý až neděle, svátky od 9:00 do 17:00
  • jindy na objednávku, tel. +420 516 446 671
  • vstupné - základní 20 Kč, sleva 15 Kč

Další související články:

+ Slavná průmyslová minulost okolí Josefova; střední část Moravského krasu
+ Údolím Křtinského potoku; střední část Moravského krasu (2)
+ Babickou plošinou z Adamova do Křtin, Moravský kras - střední část
+ Zelený obr za humny jihomoravské metropole, část první
+ Jeskyně Výpustek, Moravský kras
+ Babí lom: kozí hřbet nad Brnem
+ Za branami Brna přes dvě Baby
+ Krajem říčky Ponávky
Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Jak vybírat stan? 10 rad pro výběr stanu. A rozhodně nespěchejte
Hory Nezapomenutelný dvoudenní trek za humny Ostravy? Vandr údolími Setiny a řeky Moravice
Hory Treking s Tilakem 2014; vyhlašujeme jubilejní X. ročník autorské soutěže
Reklama
Témata našich článků…
Buchlovský kámen Nízké Tatry, ubytování Chata Smědava Bouzov Gutštejn Chata Borišov Dereše Vihorlat, ubytování Chřiby Melechov Drahotuš Mauricius Praděd Sluneční erupce Čičmany Olperer Čergov Lyskamm Chočské vrchy Jeskyně Šipka Mačky Vikštejn
Reklama
Doporučujeme ke čtení

Solární nabíječky pro turistiku a treking - luxus nebo nezbytnost?

Hory

Solární nabíječky se v outdooru objevily poměrně nedávno. Se stále častějším používáním GPS, digitálních fotoaparátů…

Je táboření a bivakování v přírodě a na horách legální?

Táboření či bivakování je v českých, slovenských, ale třeba i rumunských či skandinávských horách běžná praxe. Ne vždy je však tato praxe tolerována, ne všude má "oporu" v zákoně. V posledních dvou…

Populární treky
1. Slovenské hory Baraniarky a Kraviarske, podzimní balada modré hřebenovky
2. České hory Ledopády v Pulčínských skalách; návštěva Pulčínských skal a ledopádů aneb úskalí turistiky na Valašsku
3. Rumunské Karpaty Maramureš, Suhard, Rodna a Sapinta, Sighet (1) - trek po hřebenech rumunských Karpat
4. České hory Králický Sněžník, procházka nad mraky - z Dolní Moravy k vrcholu Králického Sněžníku
5. Slovenské hory Roklinou Suchá Belá, Slovenský ráj a turistické trasy
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist