Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | Seznamka | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 15.4.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Památky > Kaple U Matky Boží, Veveří

Kaple U Matky Boží, Veveří

Bílá dominanta okolí severozápadní části Brněnské přehrady

13.5.2008 | Theodor Teshim

Nenápadná a přesto nepostradatelná. Tak by se dala ve stručnosti dvěma adjektivy charakterizovat bílá stavba kaple U Matky Boží zasazená do plochého předpolí hradu Veveří. Kaple vévodící okolnímu kraji, věže předhradí, stejně jako zbytek aleje, spojující kdysi Veveří s osadou Nové Dvory, patří neodmyslitelně k tomuto kousku krajiny v severním okolí Brněnské přehrady. Připojíme-li, že tu stojí již desáté století, stává se kaple jistě místem hodným naší pozornosti.

Svižně stručnou historií místa a popis kaple

Kaple U Matky Boží

Počátky nejbližšího osídlení dnešního hradu Veveří ve středověku se váží k bílé budově mimořádně půvabné dvoulodní kaple U Matky Boží (též Kaple Matky Boží Veverské, její názvy se docela různí), kterou najdeme asi 400 m jihozápadně od hradu v jeho předpolí. Okolí bylo od počátku v rukou panovníka, potažmo moravského markraběte.

Ve druhé polovině 12. století tu byl založen kostelík Nanebevzetí Panny Marie (dnešní kaple), zřejmě sloužil jako opora při osidlování okolních neprostupných hvozdů. V severovýchodním sousedství kostela vyrostla obdélná stavba opevněného dvorce, který zřejmě představoval ono Veveří, na němž se jako správce roku 1213 připomíná jistý Štěpán. Četní mužové studující zažloutlé listy v archivech jej ztotožňují se Štěpánem z Medlova, předkem pánů z Pernštejna, purkrabím na pálavských Děvičkách.

V přilehlém údolíčku stály domky malé vesnice, hospodářského zázemí dvorce. Vesnička však byla snad samotnými obyvateli později nedaleko vybudovaného hradu Veveří ze strategických důvodů zničena na počátku období husitských bouří v 15. století, představovala totiž velmi nevítaný opěrný bod při případném obléhání hradu. Místo, kde stávala naznačuje i název trati Rozbořená a střepy na polích.

Války se nemazlily ani s kaplí, Švédové, bez sebe vzteky, že nedobyly hrad Veveří, ničili v okolí vše, co jim přišlo pod ruku a zbořili i údajnou věž kostelíku/kaple. Konec druhé světové války dokonce zastihl kapli bez střechy, uvnitř se dalo brodit hnojem z trusu ustájených koňů, stavba byla navíc poškozena střelbou z minometu…

Kaple Kaple

Bílá dvoulodní budova je kryta šindelovou střechou s věžičkou se dvěma zvony. Původní románská část s apsidou (půlkruhové zakončení kněžiště), hlavní loď, byla zbudována někdy v první polovině 12. století. Výrazný románský prvek krom oken, kleneb, kachlí představuje kazatelna. Sakristie (místnost pro uložení bohoslužebných předmětů) vyrostla v polovině 15. století.

Ještě později byly provedeny menší barokní úpravy. Románský jižní vstupní portál vsazený do gotického zdiva byl zřejmě přinesen odjinud, možná jen z jiné části kaple. Zajímavý je na něm vyobrazený reliéf řeckého kříže, měsíce a slunce a dvou lvů. Druhý (gotický) vchod je veden do kaple ze západu. Uvnitř se na stěnách nacházejí také zbytky gotické výmalby.

Další dva drobné architektonické detaily, které by neměly ujít naší pozornosti představuje jednak část pozdně gotické výzdoby - obličej nad oknem s monogramem Marie ve východní stěně a vyobrazení připomínající medvěda na severní stěně apsidy, zřejmě značka stavebníka. U kaple stávala při hřbitovní zdi až do konce 18. století poustevna, v ní žijící svatí mužové také zvonili na zvony kaple a působili jako kostelníci.

Kostelík měl od počátku farní právo, v jeho okolí tedy vyrostl hřbitov, používaný až do roku 1837. Slavnou epizodku kaple představuje pohřeb (roku 1809 sesazeného) švédského krále Gustava IV. Adolfa a jeho malého předčasně zesnulého vnuka. Králův syn, Gustav princ z Vasy, v letech 1830 až 1844 totiž hrad Veveří vlastnil. Později byly královské ostatky převezeny do rodinné hrobky v Oldenburgu.

Veverská Madona

Skutečnou raritou, jež se váže ke kapli byl objev tzv. Veverské Madony (také zvaná Madona z Veveří), vrcholně gotického oltářního obrazu Vyšebrodského mistra. Mimořádně cenné dílo z první poloviny 14. století původně zdobilo hradní kapli na Veveří a po jejím zrušení bylo na konci 19. století přeneseno do kostelíku Panny Marie. Dnes, ukrytou před rukama podnikavců, ji můžeme jet obdivovat do pražské Národní galerie. Tragická je skutečnost, že dokonce i kopii obrazu ukradli z kaple neznabozi roku 1993. (Pro nás, co nemůžeme okamžitě skočit do Národní galerie je obrázek Veverské Madony ihned k vidění na: www.obecveverskabityska.cz).

Přístup

Asi 200 m od kaple se nachází na silnici č. 386 autobusová zastávka "U Matky Boží" linky 303 z Bystrce do Veverské Bítýšky a zpět. Možností autobusového spojení je i dopravit se na zastávku stejné linky jménem "Hrad Veveří" a dojít sem pěšky (červená TZ; přes 0,5 km). S předhradím hradu Veveří a jeho západní bránou kapli spojuje v délce asi 300 m nádherná alej, v jejímž stínu se můžeme kochat krásou vzrostlých dubů, jírovců, lip.

Milovníci vodní plavby mohou pro přiblížení ke kapli využít též některý z parníků brázdící zelené vody "Prýglu" (lidově Brněnská přehrada). V tom případě je záhodno opustit palubu lodi buď na zastávce Mečkov (červená TZ; asi 1,1 km) nebo na mole zastávky Hrad Veveří (červená TZ; rovněž asi 1,1 km).

Cesta ke kapli

Je nutno upozornit, že kapli obklopuje ohradní zeď bývalého hřbitova, branka ve zdi bývá zamčena. Prý se otevírá v sezónu a v kapli se konají i bohoslužby. Většinou však najdete branku zamčenou a chcete-li se zvenčí podívat k obvykle rovněž uzamčené kapli, musíte se dopustit patrně přestupku. Jinými slovy zavzpomínat na klukovská/dívčí léta či využít horolezeckých zkušeností a nejlépe zleva (jihozápadu), kde je zeď nižší, ji s menší či větší námahou překonat. Nevím to jistě, ale pro jistotu upozorňuji, že, takovým jednáním možná pácháte přestupek. Lehněte si za zdí do trávy u bývalých rovů a po dlouhém pohledu na sněhobílou stavbu zkuste na chvíli zavřít oči. Cítíte také ve vzduchu kolem tak silně těch devět století, co tu kaple stojí?

Další informace

Kaple u Matky Boží na turistické mapě

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Aktuální počasí Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Soumrak Karlštejn Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Zámek Hluboká Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Javorníky Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist