Sloupsko-šošůvské jeskyně

Známá délka Sloupsko - šošůvských jeskyní, které mají dvě vývojové úrovně, činí asi 5 km a denivelace 60 metrů. Délka však není jediným rekordem těchto jeskyní mezi zpřístupněnými jeskyněmi v ČR.

Čtěte také: Punkevní jeskyně, Moravský kras

Vedle nejdelšího prohlídkového okruhu dlouhého 1 760 m se tady nachází i nejhlubší podzemní propast - Náglova propast hluboká 85 m. Ta je návštěvníkům zpřístupněna dvěma vyhlídkovými můstky. Vedle Náglovy propasti se v těchto jeskyních nacházejí další propasti - Kolmá, Černá a Stupňovitá, které vznikly řícením mezi jednotlivými jeskynními patry.

Vývoj Sloupsko - šošůvských jeskyní

Sloupsko - šošůvské jeskyně vznikly v několika fázích erozní činností Sloupského potoka. Zprvu se Sloupský potok zařezával do podzemí v několika ponorech, jejichž relikty je jeskyně Kůlna a skalní monolit Hřebenáč. Sloupský potok vytvářel svou výmolnou činností průtokový puklinový systém, jehož vody byly odváděny do Pustého žlebu.

Ponory postupně migrovaly po proudu říčky a podílely se na vzniku horních pater jeskyní. Dnes Sloupský potok mizí v podzemí v blízkosti skalního útvaru Hřebenáč, aby se po několika kilometrech v podzemí spojil s vodami Bílé vody a následně říčky Punkva.

Jedná se tak o ponorný jeskynní systém nacházející se na okraji Moravského krasu. Sloupská část jeskynního systému byla známá odpradávna (Staré skály a jeskyně Nicová). Eliščina jeskyně byla odkryta v roce 1879 a šošůvská část jeskyní byla postupně objevována v letech 1889 - 1914. Část jeskyní byla upravena a první návštěvníky uvítala již v roce 1881.

Objevování Sloupsko - šošůvských jeskyní

První písemná zmínka o jeskyních pochází z roku 1669. Jeskyně v knize "Tartaro - Mastix Moraviae" popisuje Johannes Ferdinandus Hertod z Todtenfeldu. Prvního odbornějšího průzkumu se však jeskyně dočkaly o 79 let později. V roce 1748 do jeskyní sestoupil Jan Antonín Nagel, dvorní matematik a fyzik vídeňského císařského dvora. Nagel s pomocí místních sedláků sestoupil i do spodních pater jeskyní, neboť byl pověřen zdokumentováním tohoto jeskynního systému.

Po Nagelovi navštěvuje v roce 1800 K. Süsz, jenž na příkaz hraběte Hugo Salma pořizuje první, byť značně nepřesnou, mapu jeskyní. V roce 1804 jeskyně navštívil dokonce císař František I.

Na dalších průzkumech jeskyní se ve druhé polovině 19. století podílel Jindřich Wankel a Antonín Mládek, kteří podrobně zdokumentovali jeskyně, objevili některé nové části a popsali řadu kosterních pozůstatků pleistocénních zvířat. V roce 1879 objevuje Václav Sedlák Eliščinu jeskyni a na konci 19. století se tady objevuje známý Karel Absolon, který objevuje nové částí Sloupských jeskyní.

Krápníková výzdoba

Krápníkova výzdoba Sloupsko - šošůvských jeskyní je neobyčejně bohatá. Symbolem jeskyní se stal stalagmit zvaný Svícen, jehož spodní část vznikala pod vodou a horní část nad vodní hladinou. Vedle nádherných sintrových vodopádů, stalaktitů a stalagmitů, mnohdy impozantních rozměrů, stojí rovněž za zmínku zvláštní kašovitá sintrová forma zvaná nickamínkový povlak. Vznik této sintrové formy je svázán s působením mikroorganismů, avšak dosud nebyl uspokojivě vysvětlen. Další zajímavostí těchto jeskyní jsou sférolitické krápníky jeskyňáři nazývané vosí báně.

Významná paleontologická lokalita

Přístupné částí jeskyně byly útočištěm nejen pleistocénní zvěře, ale i neandrtálců. V Moravském zemském muzeu v Brně a v Zemském muzeu ve Vídni je uloženo mnoho kosterních nálezů právě z těchto jeskyní, včetně kompletních koster jeskynních medvědů (Ursus spelaeus). Jen J. Wankel měl tady nalézt na 300 lebek pleistocénních zvířat. Nejvýznamnější objevy pocházejí z Gotické chodby a z jeskyně Kůlna, kde je dnes vybudována zajímavá expozice.

Jeskyně Kůlna byla osídlena neandrtálci již před více než 120 000 léty, v paleolitu se tady objevují lovci mamutů. Jako útočiště sloužila Kůlna i v pozdějších obdobích. Ve svrchních vrstvách byly objeveny bronzové předměty z období 9. - 8. století před naším letopočtem. Jeskyně byla poškozena za II. světové války, kdy zde němci kvůli spojeneckým náletům přemístili část továrny na letecké motory.

Nové prohlídkové okruhy Sloupsko-šošůvských jeskyní

Vedle klasického krátkého okruhu s délkou 890 m (1 h) a dlouhého okruhu s délkou 1 760 m (2 h) začala být v roce 2011 nabízena prohlídka nově otevřených prostor v šošůvké části jeskyní. Historický okruh byl otevřen 1.8.2011. V roce 2012 byl pak otevřen zážitkový okruh - Po stopách Nagela. Na tento okruh je potřeba předchozí rezervace a vhodné oblečení, neboť během prohlídky se můžete ušpinit od bláta.