Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 21.10.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Hrady v ČR > Moravský kras - hrady a hrádky

Moravský kras - hrady a hrádky

Tipy na výlet v Moravském krasu

6.12.2010 | Theodor Teshim

Chráněná krajinná oblast Moravský kras, část Drahanské vrchoviny mezi Sloupem a Brnem o rozloze 94 km2, území populární díky bohatství krasových jevů, láká drtivou většinu turistů možností návštěvy některé ze zpřístupněných jeskyní či jen prostým kouzlem romantické, divoce rozeklané krajiny dutých bílých skal, vyprahlých planin se závrty či zadumaným klidem stinných krasových údolí - žlebů.

Krajina Moravského krasu

Lze říci, že přírodní památky modelované vodou ve vápenci tak vysoce stíní atraktivitu většiny jinde nejvyhledávanějších památek středověku, zbytků hradů a hrádků, na které je však území Moravského Krasu také poměrně bohaté. Rád bych alespoň mírně změnil tento stav věci, a proto si je dovolím v přehledném výčtu představit nad mapou, co jsem dostal darem od své ženy.

Hrad Holštejn

V severovýchodním cípu území, asi 200 metrů jihozápadně od stejnojmenné vsi, nad ponorem Bílé Vody, nalézáme na vysokém, rozlehlém vápencovém bradle známky existence šlechtického sídla hrdé polohy, hradu Holštejna - zbytky zaobleného nároží, mylně připomínající věž, a část zdi na východní straně. Dovede nás k němu červeně značená stezka ze vsi (0,3 km) či z opačného směru z Ostrova u Macochy (3 km).

Byl vybudován v období kolonizace Drahanské vrchoviny Hartmanem z Čeblovic před rokem 1268 na vápencovém skalisku nad jeskyní Hladomornou (Lidomornou). Stavitel jej pojmenoval německy Hohlenstein (dutý kámen). Hrad sloužil jako středisko celého panství - holštejnského dominia. Přímo pod skálou vyrostlo městečko.

Hrad spolu s městečkem a několika mlýny i rybníky přešel po smrti bezdětného Hartmana do rukou Čeňka z Lipé, jenž před rokem 1321 majetek dále přenechal Vokovi z Holštejna, prvnímu z pěti nositelů tohoto jména. Další dva Vokové jsou známi jako účastníci bojů mezi moravskými markrabaty Prokopem a Joštem, Vok IV. padl r. 1420 pod Vyšehradem na straně katolíků, jeho syn byl však jako husita uchráněn plenění svého majetku příznivci kalichu.

Hrad Holštejn byl r. 1436 pobořen a opakovaně byl decimován spolu s přilehlým městečkem i ve 2. polovině 15. století za česko-uherských válek. Druhou příčinou úpadku hradu byla jeho izolovaná poloha, stál stranou tehdejších hospodářských tepen. Roku 1531 se tak již uvádí jako pustý.

Hrad představoval bezvěžový komplex budov s bohatou obvodovou zástavbou na přibližně čtyřúhelníkovitém plochém vrcholu skály. Byl spojen uměle zbudovaným komínem s jeskyní Hladomornou na úpatí hradní skály, jeskyně po zazdění vstupu sloužila za vězení. Zbytek dodnes patrného nároží na skále patřil k velkému čtyřprostorovému paláci na západní straně.

Naproti paláce, na východní straně plošiny, se nacházelo podlouhlé, hospodářské stavení. Mezi ním a další budovou na severu je průchod na terasu umožňující i dnes pohled s výšky do údolí Bílé Vody. K jižnímu konci hospodářského stavení se pojil nejlépe dochovaný pravoúhlý výstupek s výpadní brankou. Na západě byla plošina dobře vydělena strmým srázem skalní stěny, na jihu stavitel nechal uměle vyhloubit asi 20 metrů široký příkop, který překonával most, jehož zděná opěra na kraji skály je dosud patrná.

Krajina Moravského krasu

Mezi jižním okrajem dnešní vsi a hradní skálou, po pravé straně bublajícího toku potoka Bílá Voda, v lokalitě známé jako "Na Městečku", se nacházelo zmíněné městečko Holštejn. Sestávalo z asi čtrnácti usedlostí, náležel k němu též dvůr v dnes zaneseném závrtu asi 100 m jihozápadně od hradu.

Městečko zaniklo o něco později než panské sídlo na skále, a to k polovině 16. století. Dodnes se na jeho místě zachoval jen mlýn (dolní, Zukalův mlýn) těsně pod hradem, dnešní osada byla obnovena až na konci 18. století a z této doby je i horní mlýn na konci nynější obce.

V souvislosti s Holštejnem zmiňme dvě pověsti. První vypráví o pokladě, jenž na hradě zakopal, snad v jeskyni Lidomorně, sám zakladatel - rytíř Hartman. Bohatství skryté pod zemí je stráženo černým mužíčkem. Známější je pověst vážící se ku krvavému činu Voka IV.

Roku 1406, jak známo i z historických pramenů, vypálil tvrz v Petrovicích, náležící vdově Bětce. Vokovou motivací měl být vztek z odmítnutí Bětčinou dcerou Anežkou. Bětka s dětmi stačila prchnout před řáděním odmítnutého nápadníka.

Po čase se Bětka vracela zpět do Petrovic, Vok ji však na cestě přepadl a i s dcerou Anežkou zajal. Matku Bětku uvěznil v hladomorně, Anežku pak vydíral, za sňatek s Anežkou chtěl vyměnit svobodu nešťastné matky. Bětka však mezitím v hladomorně vypustila duši. Vok odjel do války proti husitům, Holštejn dobyl bratr paní Bětky a Anežku vysvobodil. Vok zemřel v bitvě pod Vyšehradem, umlácen husitskými cepy.

Hrad Blansek

Přesuňme se k nejznámějšímu místu popisované oblasti, ku vchodu do hojně navštěvovaných Punkevních jeskyní. Nad ním, na protějším kopci, lze po krátkém výstupu po zeleně značené trase (0,7 km) od rozcestníku v Pustém žlebu dosáhnout mohutných rozvalin na místě kdysi hrdého hradu Blansek, místně nazývaném též Staré Zámky. Založila jej výrazná postava dějin Moravy druhé poloviny 13.století - olomoucký biskup Bruno ze Schauenburgu. Nazval jej možná dle starého pojmenování biskupské cesty s módní koncovkou -eck.

Hrad se stal centrem velkého lenního obvodu olomouckého biskupství. Jako přímé léno je udělován až ve 14.století, v jeho držení se střídají muži zvučných jmen a mocného zázemí: páni z Kunštátu, Vilém Zajíc z Valdeka. O poškození hradu během husitských válek nejsou jisté zprávy, zřejmě je přečkal celkem v pořádku, neboť se tu roku 1440 konal sněm biskupských leníků. Roku 1461 se o něm však již hovoří jako o hradišti. Výzkum prokázal zánik sídla požárem. Poslední ránou bylo stržení některých zdí ve 30. letech 20. století, kvůli bezpečnosti provozu Punkevních jeskyní.

Hrad se nalézal na protáhlém skalnatém hřebenu a byl složen ze dvou částí. Starší bezvěžový zadní hrad, na východě hradního komplexu, měl půdorys protáhlého oválu a byl dvoudílný. Jeho prostor uzavírala přes 9 metrů vysoká hradba, stavení k ní byla přiložena, včetně velkého paláce, jehož dvě zdi se zachovaly až do výšky prvního patra. Vstupem do zadního hradu byla pravděpodobně budova ve svahu na severovýchodě.

Čelo hradu lemoval parkán, přístup k němu dále chránil dvojitý příkop vybudovaný napříč v hřebenu. Před příkopy stál rozlehlý přední hrad. V nejvyšším místě lze spatřit pozůstatek osamocené hranolové věže, co stála za čelní hradbou se zalomením, před hradbou je vyhlouben oblouk šíjového příkopu. Věž měla za úkol chránit níže, po úbočí probíhající cestu k zadnímu hradu. Po stranách předního hradu dvě křídlové zdi vybíhali do svahu a bránili průniku útočníků do šíjového příkopu před předním hradem. Jeskyně Pod Hradem byla prý spojena s podzemím Blanseku.

Místo je dějištěm celé řady pověstí.Tradičně se objevuje motiv ukrytého pokladu. Ten na Blanseku měla vykopat žena, jejíž muž se šel bít do války s Turkem. Poklad figuruje i ve vyprávění o zlém pánovi, co prý zahynul na Čertově mostě při hledání pokladu, na který předtím poslal mladíka, jenž se vrátil s mláďaty orla místo bohatství.

Ústředním tématem nejznámější pověsti z Blanseku je špatný charakter hradního pána, jenž měl být tak temný, že dokonce utýral svatého muže - poustevníka z nedaleké jeskyně. Duch pána byl proklet a tím i jeho plémě. Rytíř i následující členové rodu zmírali násilně v mládí a po smrti se měnili ve vzdychající kámen. Poslední potomek rodu, ztrápený nechtěným údělem pykání za vinu předka, vypil se svou dcerou víno s jedem. Pán dle předpokladu zkameněl, dcera se dočkala proměny v bílou paní, následuje vysvobození panny mladým a jistě hezkým rytířem, kterého sem zavála náhoda a potřeba střechy nad hlavou. Moment vysvobození je zvýrazněn zmizením kaple s hrobkou a kamennými rytíři v zemi, v místo věčného odpočinku i smíření. Po hradu pak zůstaly jen rozvaliny, na kterých dnes můžeme posvačit.

Hrádek Lučenec

Necelé dva kilometry vzdušnou čarou jihozápadně od Blanseku jsou vzdáleny terénní pozůstatky teprve nedávno probádaného hrádku Lečenec, nazývaného také Lažánky. Stál půl kilometru nad dnešním Skalním Mlýnem ve výhodné poloze, kterou nabízel severovýchodní konec skalnaté levobřežní ostrožny, ze tří stran spadající strmými srázy do údolí říčky Punkvy. Byl oválného půdorysu a chránily jej, podobně jako zadní hrad Blanseku, dva šíjové příkopy s mezilehlým valem, zde však menší šířky.

Ohrazení hrádku bylo asi dřevěné, v jeho čele byly objeveny fundamenty budovy zděné na sucho. Posbírané zbytky keramiky zařazují život na sídle do přelomu 13. a 14. století, písemné prameny o sídlu zřejmě mlčí, sloužilo asi příslušníkům drobné šlechty, kteří drželi blízké vesnice - Vilémovice nebo Lažánky.

Další svědek bouřlivého vrcholného středověku je vzdálen ani ne kilometr na východ od Lečence a kilometr na jih od Blanseku. Půjdeme-li Suchým žlebem z Vilémovic do Skalního Mlýna po zelené, můžeme postát v samém závěru cesty u cedule asi 250 m před Kateřinskou jeskyní na silničce u tabule s označením přírodní rezervace. Lidé s povolením i lidé vědomě porušující regule vztahující se k ochraně přírodní rezervace, především pak zákaz pohybu v takto chráněném území, by mohli jít i dále vzhůru do jižního svahu asi 200 m po cestě, v levotočivém ohybu cesty by pak pokračovali pěšinou asi 80 m k jeskyni, zvané Rytířská jeskyně.

Vchod do jeskyně asi 17 m vysoký a 13 m široký hostí raritní památku - skromné zbytky našeho jediného jeskynního hradu. Tento typ středověkého sídla je znám jinde v Evropě, zvlášť v Alpách. Stavba takového hradu byla v mnohém jednoduší - jeskynní vchod přehradily ruce stavitelových řemeslníků dvěmi přibližně rovnoběžnými zdmi, které byly kladeny na sucho, mezi nimi se nacházel 6 m široký prostor - tzv. parkán, jímž byl veden i přístup do sídla.

Předpokládat lze i existenci stavení v jeskyni, jak dokládá nález klíče. Život zde lze datovat jen hrubě dle nálezů do 13. až 15. století, výkopy amatérských archeologů a hledačů pokladů, které poničily dno jeskyně i trosky zdí, však nedovolují říci nic bližšího. Funkce sídla je dodnes záhadou, lze předpokládat, že šlo nejspíše o opevněné strážní místo nad stezkou na neklidném rozmezí několika panství.

Hrádek u Babic a hrádek u Býčí skály

Poslední místo, na nějž bych rád upozornil, se nachází ve střední části Moravského krasu, nedaleko skály zvané Zub času nad Josefovským údolím, asi půl kilometru jižně od Býčí skály. Dnes je nazýváno jako Hrádek u Babic, či Hrádek u Býčí skály. Lze se k němu vypravit ze žluté značky, která jej těsně míjí, z Babic (2,5 km) či Josefovského údolí (asi 1 km od rozcestníku).

Nalezneme zde nepatrné zbytky trojdílného hrádku postaveného na plochém vrchu dnes zalesněného skalnatého výběžku sevřeného ze dvou stran žlebem Vaječník a ze třetí ohraničeného údolím Josefovského potoka. Historické prameny o sídle mlčí.

Tento výčet je určen všem romantickým duším, které na rozvalinách kamenných svědků minulosti naleznou chvilku klidu a odpočinku. Další hrady v blízkém okolí jako Nový hrad u Adamova, Čertův hrádek u Olomoučan, nebo Horákovský hrad u Líšně a hrad Obřany u Bílovic i přes své těsné sousedství s CHKO již leží mimo vytyčenou oblast, představují však další alternativní turistické cíle.

Moravský kras, turistická mapa

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Další související články:

+ Moravské jeskyně, přehled zpřístupněných jeskyní
+ Drahanská vrchovina a Moravský kras, turistické chaty a útulny, levné ubytování
+ Hrad Blansek, Moravský kras
+ Hrad Andělská Hora (Engelsburg)
+ Hrad Brumov, na stráži Vlárského průsmyku
+ Hrad Sovinec, nejrozsáhlejší zřícenina Nízkého Jeseníku
+ Koberštejn, dobře utajený hrad v Jeseníkách
+ Hraniční hrad Pajrek
+ Unikátní tvrz v Kašovicích
+ Hrad Rabštejn, tip na výlet v okolí sedla Skřítek
+ Šumava, ubytování a turistické chaty na Šumavě, nouzová nocoviště
+ Hrad Velhartice, tip na výlet na Šumavě
+ Zámek jako z pohádky - Hluboká
+ Vítkův hrádek, nejvýše položený hrad České republiky
+ Zřícenina hradu Břecštejn a slavný Hrádeček pana Havla
+ Štramberská Trúba neboli Štramberský hrad
+ Hrad Kašperk, klenot hradní architektury
+ Hrad Bezděz - strážce Českého středohoří, tip na výlet
+ Hazmburk, jedna z dominant Českého středohoří
+ Helfenburk, České středohoří
+ Vikštejn, strážce údolí Moravice
+ Hrad Hukvaldy, tip na výlet
+ Hrad Cimburk
+ Hrad Gutstein
+ Trosky, Český ráj
+ Hrad Rychleby
+ Nový Hrádek - kamenný pán pěti údolí; NP Podyjí
+ Hrad Veveří - kamenný vladař "Prýglu" na novém vzestupu; I. část
+ Hrad Blansek, Moravský kras
+ Zřícenina hradu Oheb
+ Hrad Veveří - kamenný vladař "Prýglu" na novém vzestupu; II. část
+ Zřícenina hradu Roupov
+ Na tajuplnou Prácheň
+ Helfštýn byl založen loupeživým rytířem
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Prielom Dunajca, pěkný okruh z Červeného Kláštora
Hory Volia veža na laně, Vysoké Tatry
Hory Nejvyšší hora Albánských Alp - Maja e Jezercës, soutěžní článek č. 1
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist