Přesně před týdnem jsem napsal poměrně kritický článek
o působení
tzv. Názvoslovné komise při "standardizaci" geografických názvů na Slovensku.
V zájmu objektivity dlužno doplnit, že podobné "standardizace" proběhly v minulosti
i v České republice, byť důvody byly poněkud jiné, spíše politické.
Asi nejvíce se tyto čistky v mapách dotkly oblasti Sudet. Původ tohoto
názvu není dosud zcela jasný. Někteří autoři soudí, že název je keltského původu
Sudéta, což v překladu znamená Les kanců. Název je doložen již ze Starověku, kdy jej
uvádí K. Ptolemaios, není však jisté, že pod tímto názvem byla označena stejná oblast.
Druhý z výkladů vychází ze starogermánského Sudtha, což značilo les.
Sudety se do dějin Českých zemí zapsaly neblaze především ve 40. letech minulého
století, kdy v této oblasti osídlené především obyvatelstvem německého původu začaly
sílit nacionalistické nálady a posléze i bojůvky "freikorpsu". Tyto problémy nastaly
po nástupu Hitlera k moci v sousedním Německu a vyvrcholily Mnichovským diktátem,
který aktéři nazvali poměrně nepochopitelně dohodou.
Po válce se naopak odplaty dočkali sudetští Němci. Jedny zločiny byly vystřídány
zločiny dalšími. Smutným faktem zůstává, že z řady dnešních historických studií vyplývá,
že za druhou vlnou zločinů stáli obvykle bývalí konfidenti gestapa a jiná lidská spodina,
která se snažila zakrýt vlastní zločiny z období okupace… To však není předmětem tohoto
krátkého příspěvku, to ponecháme specializovaným serverům.
Ze starých map tak postupně začaly mizet názvy oblastí, ale i pohoří a dokonce měst.
Stát se všemožně snažil zakrýt jakékoliv připomínky rozsáhlého regionu i tří miliónů
vystěhovaných sudetských Němců. Vedení obnoveného Československa zašlo dokonce tak daleko,
že dne 22.5.1945 vydalo vyhlášku o nepřípustnosti užívání pojmu Sudety. Po sudetským Němcích
tak začaly postupně mizet i samotné názvy Sudety, Sudetská soustava se stala Krkonošsko-jesenickou
subprovincií aj. Některé změny geografického názvosloví by se snad zdály pochopit, některé však
již stěží. Tak se z řeky Olza stala Olše, z Frývaldova se stalo město Jeseník. A ve výčtu
bychom mohli pokračovat dále.
Na druhou stranu je nutné doplnit, že do 70. let minulého století nebylo názvosloví,
resp. geomorfologické členění ČR standardizováno. Tento stav je dobře popsán v knize
Geomorfologie českých zemí, J. Demek a kol. z roku 1965, která vychází ze staršího
orografického členění J. Hromádky z roku 1956. Jeho přehled, pro připomenutí historického
členění, uvádím v níže připojené tabulce.
Historické orografické členění České republiky
Soustava
Podsoustava
Celek
Jihočeská vysočina
Českomoravská vrchovina
Jihlavské vrchy
Žďárská vrchovina
Jevišovická pahorkatina
Dačická pahorkatina
Bítešská vrchovina
Brtnická vrchovina
Novobystřická vrchovina
Jindřichohradecká pahorkatina
Pacovská vrchovina
Humpolecká vrchovina
Želivská pahorkatina
Hornosázavská pahorkatina
Kutnohorská plošina
Železné hory
Středočeská pahorkatina
Mnichovická pahorkatina
Vlašimská pahorkatina
Benešovská pahorkatina
Dobříšská pahorkatina
Krásnohorská pahorkatina
Sedlecká vrchovina
Táborská plošina
Zvíkovská plošina
Mehelník
Březnická plošina
Blatenská pahorkatina
Radomyšlská pahorkatina
Plánická vrchovina
Jihočeské pánve
Českobudějovická pánev
Třeboňská pánev
Lišovská prah
Podsoustava Šumavy
Novohradské hory
Šumava
Všerubské mezihoří
Český les
Chodská pahorkatina
Tachovská brázda
Krušnohorská soustava
-
Krušné hory
Slavkovský les
Tepelská vrchovina
Smrčiny
Děčínské mezihoří
Chebská kotlina
Sokolovská kotlina
Mostecká kotlina
Doupovské hory
České středohoří
Sudetská soustava
Západní Sudety
Šluknovská pahorkatina
Lužické hory
Ještědský hřbet
Kozákovský hřbet
Žitavská a Liberecká kotlina
Frýdlantská pahorkatina
Jizerské hory
Krkonoše
Podkrkonošská pahorkatina
Střední Sudety
Sudetské mezihoří
Orlické hory
Orlické podhůří
Štítská brázda
Třebovské mezihoří
Východní Sudety
Králický Sněžník
Rychlebské hory
Žulovská pahorkatina
Hrubý Jeseník
Severní podhůří Hrubého Jeseníku
Západní podhůří Hrubého Jeseníku
Jižní podhůří Hrubého Jeseníku
Zábřežská vrchovina
Nízký Jeseník
Oderská nížina
-
-
Brněnská vrchovina
-
Bobravská vrchovina
Drahanská vrchovina
Boskovická brázda
Vrchovina Berounky
-
Plzeňská pahorkatina
Brdská vrchovina
Pražská plošina
Džbán
Česká křídová tabule
-
Dolnoohárecká tabule
Ralská pahorkatina
Jičínská pahorkatina
Jizerská tabule
Českobrodská tabule
Bydžovská tabule
Skalická tabule
Třebechovická tabule
Chrudimská tabule
Trstěnická tabule
Pardubická kotlina
Nymburská kotlina
Mělnická kotlina
Terezínská kotlina
Vněkarpatské sníženiny
-
Dyjskosvratecký úval
Vyškovská brána
Hornomoravský úval
Moravská brána
Ostravská pánev
Vnitrokarpatská pánev
-
Dolnomoravský úval
Vnější Karpaty
Rakousko-jihomoravské Karpaty
Pavlovské vrchy
Středomoravské Karpaty
Chřiby
Ždánický les
Orlovická vrchovina
Litenčická pahorkatina
Kyjovská pahorkatina
Beskydský horský oblouk
Těšínská pahorkatina
Třinecká brázda
Frenštátská brázda
Štramberská vrchovina
Příborská pahorkatina
Kelečská pahorkatina
Slezská Beskydy
Jablunkovská brázda
Moravskoslezské Beskydy
Slovenské Beskydy
Vsetínské vrchy
Hostýnské vrchy
Javornicko-vizovický horský oblouk
Javorníky
Vizovická vrchovina
Bělokarpatský horský oblouk
Bílé Karpaty
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Při zahraničních platbách IBAN CZ49 2010 0000 0025 0252 6845, BIC/SWIFT FIOBCZPPXXX.
K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě
v přednastavené částce 80 Kč, výši částky si nakonec ale určete sami.