Orografické členění ČR, geomorfologie Sudet

Jak jsme z map ČR vymazali nejenom Sudety (historické členění)

Přesně před týdnem jsem napsal poměrně kritický článek o působení tzv. Názvoslovné komise při "standardizaci" geografických názvů na Slovensku. V zájmu objektivity dlužno doplnit, že podobné "standardizace" proběhly v minulosti i v České republice, byť důvody byly poněkud jiné, spíše politické.

Asi nejvíce se tyto čistky v mapách dotkly oblasti Sudet. Původ tohoto názvu není dosud zcela jasný. Někteří autoři soudí, že název je keltského původu Sudéta, což v překladu znamená Les kanců. Název je doložen již ze Starověku, kdy jej uvádí K. Ptolemaios, není však jisté, že pod tímto názvem byla označena stejná oblast. Druhý z výkladů vychází ze starogermánského Sudtha, což značilo les.

Sudety se do dějin Českých zemí zapsaly neblaze především ve 40. letech minulého století, kdy v této oblasti osídlené především obyvatelstvem německého původu začaly sílit nacionalistické nálady a posléze i bojůvky "freikorpsu". Tyto problémy nastaly po nástupu Hitlera k moci v sousedním Německu a vyvrcholily Mnichovským diktátem, který aktéři nazvali poměrně nepochopitelně dohodou.

Po válce se naopak odplaty dočkali sudetští Němci. Jedny zločiny byly vystřídány zločiny dalšími. Smutným faktem zůstává, že z řady dnešních historických studií vyplývá, že za druhou vlnou zločinů stáli obvykle bývalí konfidenti gestapa a jiná lidská spodina, která se snažila zakrýt vlastní zločiny z období okupace… To však není předmětem tohoto krátkého příspěvku, to ponecháme specializovaným serverům.

Ze starých map tak postupně začaly mizet názvy oblastí, ale i pohoří a dokonce měst. Stát se všemožně snažil zakrýt jakékoliv připomínky rozsáhlého regionu i tří miliónů vystěhovaných sudetských Němců. Vedení obnoveného Československa zašlo dokonce tak daleko, že dne 22.5.1945 vydalo vyhlášku o nepřípustnosti užívání pojmu Sudety. Po sudetským Němcích tak začaly postupně mizet i samotné názvy Sudety, Sudetská soustava se stala Krkonošsko-jesenickou subprovincií aj. Některé změny geografického názvosloví by se snad zdály pochopit, některé však již stěží. Tak se z řeky Olza stala Olše, z Frývaldova se stalo město Jeseník. A ve výčtu bychom mohli pokračovat dále.

• Podrobné geomorfologické členění ČR používané dnes

Na druhou stranu je nutné doplnit, že do 70. let minulého století nebylo názvosloví, resp. geomorfologické členění ČR standardizováno. Tento stav je dobře popsán v knize Geomorfologie českých zemí, J. Demek a kol. z roku 1965, která vychází ze staršího orografického členění J. Hromádky z roku 1956. Jeho přehled, pro připomenutí historického členění, uvádím v níže připojené tabulce.

Historické orografické členění České republiky