Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 25.10.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Naše vrcholy > Ondřejník

Ondřejník

Nejvyšší vrchol geomorfologického celku Podbeskydská pahorkatina

14.4.2012 | Ivan Zajíček

Tato součást masivu Ondřejníku, osamocené hory mezi Frýdlantem nad Ostravicí, Pstružím, Čeladnou, Kunčicemi pod Ondřejníkem, Kozlovicemi, Lhotkou a Metylovicemi je součástí Vnějších Západních Karpat, jejichž oblast - Západobeskydské podhůří představuje v tomto případě Podbeskydská pahorkatina.

Ta se dále rafinovaně člení na Kelčskou pahorkatinu, Maleník, Příborskou pahorkatinu, Štramberskou vrchovinu, Třineckou brázdu, Těšínskou pahorkatinu a Frenštátskou brázdu, nad kterou se Skalka vypíná převážně na východní straně. Ondřejnická Skalka je tedy nejvyšším bodem Štramberské vrchoviny a současně celé Podbeskydské pahorkatiny. Jak prosté!

Masiv Ondřejníku

Podbeskydská pahorkatina zaujímá prostor úctyhodných 1 508 km2, což ji řadí na čestné patnácté místo z úctyhodného počtu devadesáti čtyřech geomorfologických celků naší vlasti a má průměrnou výšku 353 metrů nad mořem, což není nikterak moc. A za to právě mohou ty brázdy, které to kazí, protože náš nejvyšší bod - Ondřejnická Skalka měří plných 964 metrů. Takže tento proslulý Ondřejník, který znají všichni obyvatelé Frenštátu, Frýdlantu, Frýdku -Místku i Ostravy, nepatří k Moravskoslezským Beskydám, ale k Podbeskydské pahorkatině.

Moravskoslezské Beskydy se vypínají hned za Frenštátskou brázdou a to právě takovými velikány, jako je Velká Stolová, Kněhyně, Smrk a Lysá hora. Tyto čtyři vrcholy jsem si vklínil do paměti již v roce 1952, kdy jsme byli s rodiči na první horské dovolené na Čeladné. Emil Zátopek (1922 - 2000) tehdy v Helsinkách vyhrál tři zlaté medaile a jeho žena Dana, která bude mít letos již devadesát let a těší se plnému zdraví, zlatou medaili v hodu oštěpem. Asi je to zdravý sport. Je zajímavé, že se manželé Zátopkovi narodili oba v roce 1922, chudák Emil už to za má sebou. Byl to skvělý člověk!

Čtěte také: Přes Svinec a Čerťák do Nového Jičína

Ondřejník dominuje se svými třemi vrcholy (nejvyšší jižní Skalka - 964 m n.m., uprostřed Vojvoda neboli Holubjanka - 900 m n.m. a severní Solárka - 890 m n.m.).

V okolí vrcholu je vyhlášená od roku 1977 přírodní rezervace Skalka , má rozlohu 35,5 ha a nachází se v nadmořských výškách 747 - 964 m n.m. Les má zde místy pralesovitý charakter. Podloží Skalky je tvořeno godulským pískovcem, který má místy hloubku přes tisíc metrů.

Chata na Ondřejníku Ondřejník nad Kozlovicemi

Na Ondřejníku působil dle místních, zaručeně pravdivých, pověstí zlý loupeživý rytíř Ondřej, jenž zde měl co by základní tábor svůj hrad a přepadával pocestné, kupce a jejich karavany. Byl velmi zlý a týral svou ženu, jež nevydržela příkoří a vrhla se z hradeb do propasti. Pak se prý celý hrad propadl do země i se všemi nakradenými poklady - asi proto je zatím nikdo neobjevil.

Tomu konkuroval o něco později slavnější a prý prostým lidem milovaný, zbojník Ondráš (1680 - 1715) z nedalekých Janovic, který měl na úpatí této hory prý také svou tajnou skalní skrýš. Skrýval se zde v jeskyni (zbortila se později při dobývání kamene i s poklady), kterou před ním již okupoval ještě starší zbojník jménem Gvozd. Bohužel byl onen Ondráš zrazen kamarádem Jurášem a polapen. Ještě, že nepůsobili všichni tři loupežníci ve stejnou historickou dobu - pak běda ubohým pocestným. Byla by to pak nebezpečná týmová práce. To se dnes nosí - když je průser, vždy se to dá na někoho hodit!

Také prý zde žila vědma a čarodějnice jménem Divá Hana, jež však lidem na rozdíl od lupičů pomáhala a ženám vařila lektvary, které jim pomáhaly získat ženichy. Pozoruhodné - dnes se děvy do vdavek příliš nehrnou. I ta však skončila neslavně - čert si ji odnesl do pekla.

A jak se tedy na Skalku dostaneme? Není to moc složité -vede tam jen jedna značená cesta - modrá značka z Kunčic pod Ondřejníkem přes její vrchol pokračuje dále přes sedlo Ondřejníku a chatu Ondřejník do Frýdlantu nad Ostravicí (357 m n.m.). Do sedla to je z vrcholu tři kilometry. A k pivu o kilometr dále.

Sedlem prochází také žlutá značka z Metylovic do Kozlovic i zeleně značený traverz pod Skalkou z Kunčic pod Ondřejníkem k chatě Ondřejník (710 m n.m.). Dříve zde stála i daleko sympatičtější chata Solárka (postavená v roce 1933), která 28.9.2002 vyhořela. I když přijelo na pomoc deset hasičských sborů, zůstaly jen ruiny. Nebylo vyloučeno, že šlo o úmyslné zapálení z důvodu pojistného podvodu nebo z důvodu likvidace konkurence.

Plány, že se od roku 2003 postaví chata nová, záhy zanikly. Chata Solárka byla útulnější a mnohem lépe se tam vařilo. I pivo mělo hustší pěnu! Jak tomu ale bylo před válkou, to pochopitelně nevím. Možná to bylo třeba obráceně.

Současná turistická chata dříve patřila závodu Železárny a drátovny Bohumín a pak podniku Beskydské hotely a restaurace, leč její historie patří KČT. Jeho odbor z Moravské Ostravy ji vystavěl a v roce 1907 otevřel. Byla to první chata KČT v regionu Beskyd! Letos je tomu již sto pět let - neuvěřitelné. Slavnostního otevření chaty se tehdy zúčastnilo přes tisíc osob. Do té doby byl v českých rukou v Beskydech pouze komplex staveb na Pustevnách a útulny na Radhošti a Mariňáku, které vlastnila Pohorská jednota Radhošť.

Slunce na Skalce

Ze zajímavé knihy se starými dobovými fotografiemi chat - "Historie beskydské turistiky" (J.a J.Poláškovi) lze vyčíst tuto následující zajímavost: Ke stavbě chaty byl v roce 1905 vydán leták s tímto pozoruhodným textem - "Má-li turistika v Ostravě zapustiti pevné kořeny, je nezbytně nutno pozornost a vycházky ostravských turistů soustřediti na určité místo, vrchol kopce, který by vyhovoval následujícím podmínkám. Musí být Ostravě blízký, aby k výletu naň stačilo nedělní odpoledne, čítaje v to jízdu dráhou tam a zpět, dále vyhovovati musí obvyklým požadavkům turistiky - daleký a vděčný rozhled, útulna s hostincem a noclehárnou a vyhovovati musí taktéž požadavkům zdravovědy - lesnaté okolí, nejčistší horský vzduch, volné stoupání a podobně". Zdá se mi to pro dnešní zajímavou dobu, kdy se jen "rýžuje", až nepochopitelné. Ale asi jsme dříve takto moudře uvažovali.

Chata měla význam také pro udržení českého rázu Bezručova kraje, "ohroženého" stále rostoucím počtem německých útulen. Toto místo na Ondřejníku je také kolébkou lyžování v Beskydech, díky chatě se zde konaly první lyžařské závody již v roce 1914, tedy v době, kdy byla rozpoutána strašná první světová válka.

Smrk, smrčky, mlíko, Skalka

K chatě vede z "Brány Beskyd" - Frýdlantu asfaltová cesta (postavená nezaměstnanými již v době krize v letech 1933-1934) a dojezd automobilům až chatě na parkoviště je povolen. Je tady u chaty také kaplička svatého Antonína, sezónní bufet s občerstvením, lavičky, bývalá lyžařská sjezdovka, několik zdevastovaných chatek a skvělé výhledy k Lysé hoře.

A nyní znovu k nejvyššímu vrcholu horského masivu. Již název vrcholu - Skalka dává tušit, že na něm asi budou nějaké ty kameny. To je v našem případě pravda, ale neočekávejme žádná velká skaliska, najdeme zde jen několik menších vyčnívajících skal. Výhledy jsou odtud poněkud omezené lesem na severní a východní stranu, ale na jihu a východě máme jako na dlani ony čtyři dříve vyjmenované hory s majestátní Lysou horou - nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd (1 323 m n.m.). Vidíme také Radhošť a Velký Javorník s chatičkou s červenou střechou ve Veřovických vrších (název pro tuto zajímavou část Moravskoslezských Beskyd, směřujících z Frenštátu až k Rožnovu a do Valašského Meziříčí).

Je zde vybudován triangulační bod, rozcestník, informační tabule a kousek pod vrcholem na západní straně je stanoviště pro milovníky paraglidingu, kteří směle létají jako ptáci směrem ke Kunčicím pod Ondřejníkem. Přijdou si zde na své i cyklisté s horskými koly, trasy jsou pro ně úplně ideální a mohou se kochat za jízdy. To ovšem nebývá častý úkaz, obvykle se honí kilometry a jen málo "kolařů" se na vyhlídkách zastaví a potěší krásnými rozhledy do okolí. Škoda!

Koncem léta a na podzim je Ondřejník houbařským rájem, rostou zde převážně suchohřiby, ale také praváci. Takže - košíky s sebou!

Přes Ondřejník vedly dříve trasy dálkových pochodů "Jarní i podzimní frýdlantská stovka a padesátka", "Výzkumnická padesátka" (pořádal ji VÚHŽ Dobrá) nebo taky "Kozlovická dvacítka", která měla své vlastní značení a vedla směle přes vrcholy Skalka i Solárka. Tuto "dvacítku" organizoval znalec hor -můj kamarád Vojta Tabach (1943), se kterým jsem se v cíli u piva párkrát sešel. Takže všechny tyto akce jsem v minulosti s láskou absolvoval - je na co vzpomínat.

Při "Podzimní frýdlantské stovce" se přes Ondřejník již šlapalo v závěrečné části za tmy s baterkami, čelovky tenkrát nebyly jako dnes v módě. Jako dnes si vzpomínám na svítící Frýdlant pod námi. Byla to na stokilometrové trati přes beskydské hory a doly (Lysá hora, Smrk, Ondřejník) docela drsná prasárna…!

Daleko pohodovější je zcela jistě jarní pochod "Otevírání ondřejnických studánek", jenž pořádají obětaví mládežníci z Frenštátu. Také bývají na Ondřejník organizovány "Novoroční výstupy", pak chata praská ve švech. Všechny účastníky s výjimkou dětí v kočárcích "suší" po silvestrovských oslavách a někteří chtějí i trochu "přikrmit". Těmto akcím se já zdaleka vyhýbám, v hoře již potřebuji mít klid a mír.

V zimě je Ondřejník při dostatku sněhu úplně ideální pro běžkaře. Vyšlapeme hezky k chatě (trochu se zapotíme), pak připneme zrádné lyže bez hran a ze sedla mezi Skalkou a Solárkou (750 m n.m.) můžeme absolvovat dva okruhy po traverzech s téměř neustálými výhledy - malý měří pět kilometrů (přes Kubalánky) a velký deset kilometrů (otáčí se směrem zpět do sedla pod Skalkou v místě Bernaťanka). Bývá zde projetá stopa, pokud ji nezničí lesáci, což jsem několikrát zaznamenal.

Na Kubalánkách fungovala před léty po roce 1989 Chata UNO (ubytování na Ondřejníku), dnes je to bohužel jen vzpomínka. Předtím chata patřila Městskému výboru KSČ - jezdili tam kout pikle zasloužilí soudruzi a soudružky. Takže nejvyšší vrcholy masivu Ondřejníku nyní na svých prkýnkách mineme, i když na Skalku je ze sedla celkem pohodlný výstup (převýšení jenom dvě sta čtrnáct metrů) s následným sjezdem stejnou cestou (za odměnu). Také od chaty můžeme doplužit po asfaltce až do Frýdlantu - tedy pokud cesta není posypaná. Pak potěší před vlakovým nádražím a podchodem v parku hospoda Las Vegas se třemi druhy piva. Tam se můžeme na záchodě převléci do suchého trika. Doporučuji!

Petrklíče a Ondřejník Cesta na vrchol Skalky

Na dvou běžkařských okruzích (vytváří jakousi "osmičku") vidíme od severu celý "řetěz" protějších hor - Metylovickou hůrku zvanou Čupek, Kozlovickou horu, Palkovické hůrky s nejvyšším Kubánkovem, známý hrad Hukvaldy a Kazničov, Červený kámen, Bílou horu (rozhledna) i Štramberskou Trúbu nad Kopřivnicí, Velký Javorník, Radhošť s vysílačem, Nořičí horu, Čertův mlýn, Velkou i Malou Stolovou, Kněhyni, dvouvrcholový Smrk, Lysou horu (tu si snad nesplete nikdo!), Malchor, Kykulku a v dáli i hřeben Prašivé a část Třinecké brázdy. Pod námi protéká částí Frenštátské brázdy Čeladenka a Ostravice, na východě pramení na svazích Skalky říčka Kozlovická Ondřejnice, která pak přibírá další stékající potoky z Ondřejníku a před Hukvaldami z ní vzniká již větší Ondřejnice, která se posléze vlévá za Starou Vsí nad Ondřejnicí do řeky Odry.

Mnohdy vidíme i smog, který přichází z Ostravské pánve díky průmyslové Ostravě. Holt - dříve "ocelové srdce republiky" se díky fabrikám nezapře ani nyní. No - ale někde její obyvatelé pracovat musí. Jen by to chtělo více investovat do modernizace a ekologie. A do toho se panu Mittalovi (ArcelorMittal v Kunčicích) ani ruským majitelům EVRAZU ve Vítkovicích jaksi nechce. Bohužel nejsou výjimkou.

Nad Čeladnou je ve svazích Ondřejníku pod vrchem Opálená (641 m n.m.) vybudovaná nová lyžařská sjezdovka s chatičkou, příjezd k ní je od železničního nádraží Čeladná směrem do hory pořád rovně podle směrovek.

Zajímavé jsou pohledy na Ondřejník z protější strany - od Lysé hory, Smrku či Kněhyně, kdy při inversní oblačnosti do zhruba devíti set metrů bývá vidět jen špička Skalky, jinak je osamocený masiv Ondřejníku v husté mlze.

Já jsem byl na Ondřejníku naposledy letos 5.3.2012 (dříve jsem se tam potuloval za ty roky chození po horách asi třicetkrát) - paradoxně jsem byl nedůstojně vyvezen autem kamarádem Břeťou na parkoviště k chatě, odkud jsem s berlemi za jeho doprovodu "došmajdal" ve sněhu a ledu do sedla a zpět (ušel jsem dva kilometry a vytvořil si takto dosavadní letošní rekord) -pak jsme to oslavili v Las Vegas. Byl jsem po dlouhé době zase na horách.

Takže - pokud zamíříte na Ondřejník z kterékoliv světové strany, nezapomeňte vylézt na vrchol Ondřejnické Skalky, stojí to za to. A pamatujme - Skalce se vyhýbají pouze "paďouři"! No - a taky někdy i "lazaři". Ale ti mají nárok…!

Ondřejnická Skalka (Ondřejník), turistická mapa

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Roklinou Piecky na Kláštorisko v zimě, Slovenský ráj
Hory Havrania skala, túra na opomíjený vrchol Slovenského ráje
Hory Přes Fabovou holi na Muránskou planinu, trek přes nejvyšší horu Veporských vrchů
Reklama
Témata našich článků…
Soumrak Radhošť Chata Barborka Soos Koberštejn Charbulák Paprsek Trosky Kaon Kaltenštejn Tesařík obecný Dachstein Házmburk Coulomb Velikonoce Higgsův boson Bouzov Aktuální počasí Ježek Elektron Nesmeky Keprník
Reklama
Populární treky
1. Alpy Výstup na Hoher Dachstein klasickou cestou
2. Vysoké Tatry Přechod přes Rysy aneb po stopách turistů císaře pána
3. České hory Lužické hory - toulky po hradech, skálách a vyhlídkách
4. Rumunské hory Retezat, princeznou Jižních Karpat křížem krážem (1)
5. Ukrajinské Karpaty Hřebenem poloniny Piškoňa, Zakarpatská Ukrajina
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist