Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 21.10.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Tipy na výlet > Porubský les a Oherovy okruhy

Porubský les a Oherovy okruhy

Jak jsem hledal Oherovy okruhy v Porubském lese

1.12.2009 | Ivan Zajíček

Je vždy dobré mít "něco za humny". Zvláště, když je to u velkoměsta. V mém případě je "za humny" Porubský les, který se rozkládá mezi Porubou, Vřesinou a Krásným Polem. Má plochu asi 3 km2, tedy nic moc.

Budova hvězdárny a planetária

Ale o to je malebnější, někdy co je malé, je skutečně milé. A mezi ním a Krásným Polem je skutečně krásné pole. A je jedná se skutečně o regulérní les se vším všudy na rozdíl od Bělského lesa u Staré Bělé, Zábřehu a Hrabůvky, který má ráz spíše lesoparku.

Ozdobami toho Porubského jsou mimo jiné také velké přírodní koupaliště s můstky i toboganem - svého druhu největší v Evropě, které bylo uvedeno do provozu v roce 1962, lesní restaurace Myslivna s pivem a různými dobrotami či hvězdárna s planetáriem Johanna Palisy (272 m). Před obcí Vřesina je hned za lesem vybudované závodiště pro terénní motocykly, známé pod názvem "Vřesinská strž".

Napříč tímto zeleným územím vede příznačná zelená turistická značka z Ostravy - Poruby do Jistebníka přes Mezihoří, je zde i okružní modré účelové značení. Celý les je protkán cestičkami, pěšinkami, chodníčky, ale občas i betonovými cestami a je přirozeným místem oddychu pro obyvatele okolního města ve všech ročních obdobích - v zimě zde za příznivých sněhových podmínek bývají projeté lyžařské stopy. Ráj pro běžkaře hned za městem.

Pochopitelně les využívají i kondiční běžci a maratónci, protože terén pro běhání je zde přímo ideální. Cyklisté zde řádí pochopitelně taky. A v létě či na podzim zde občas rostou i praváci, hnědí sametoví suchohříbci, holubinky a bedly jsou samozřejmostí. Pochopitelně zde využívají klidu zamilovaní i mnohdy nezamilovaní milenci a lavičky na nejrůznějších místech lesa by mohly vyprávět, tak jako nakonec všechny lavičky v parcích. Je zde i řada odpočívadel, ohnišť a dříve se pod restaurací Myslivna i tančilo. Ale to je již více než 40 let.

Rozcestník pod Myslivnou

Les je rovněž příjemnou kulisou Ostravské technické univerzity (dříve VŠB) a fakultní nemocnice v Porubě, která by si také mohla říkat "nemocnice na kraji lesa". Studenti si na okolní prostředí určitě nemohou stěžovat. Linky autobusů mají zastávky téměř přímo v lese.

Na jižní straně lesního areálu jezdí směrem na západ do Kyjovic - Zátiší přes Dolní Lhotu tradiční tramvaj č. 5, která se nechvalně proslavila tragickou srážkou se ztrátami na lidských životech na jednosměrné trati mezi Porubským koupalištěm a Vřesinou v létě minulého roku. Dnes tam již jsou semafory. Řidič tramvaje, který nepočkal na protijedoucí vůz na křižování ve Vřesině obdržel čtyři roky vězení natvrdo. Původně dostal tři roky, odvolal se a zvýšili mu to o rok.

V osmdesátých letech dvacátého století nastal na Ostravsku velký masový rozvoj kondičního běhání, který způsobil televizní seriál "Recept pro miliony", kde k pobíhání lákal vychrtlý usměvavý MUDr. Myslivec, CSc s redaktorem panem Milanem Švihálkem a také současné založení spolku " Liga 100", který tyto nadšence sdružoval. Běhání se stalo dokonce jakousi módou. A pobíhání v terénu jsem tenkráte zcela podlehl i já, začal jsem napřed klusáním na dálkových pochodech a pak jsem od roku 1978 do roku 1986 zvládl celkem 21 maratónů.

Můj nejlepší čas byl něco málo pod tři hodiny, tedy nic moc, ale stačilo to např. na to, abych v Košicích byl na MMM v cíli okolo 250. místa ze 1 200 závodníků, což mě bohatě uspokojovalo. Také by to kupodivu dostačovalo na to, abych byl teoreticky dokonce pyšný vítěz na prvních olympijských hrách v Athénách, kdy vyhrál Spiridon Luis v čase 2:58 minut.

Na Nové huti K.G. jsme založili oddíl kondičního a maratónského běhu, který sdružoval 60 hutníků a závodili jsme, kde se dalo. Po celé republice, ale také třeba v Berlíně okolo řeky Sprévy. Měl jsem tu čest stát se samotným předsedou tohoto samorostlého spolku nadšenců. Letos jsme měli setkání po 22 letech v Kyjovicích - Zátiší a sešlo se nás právě 22. Zajímavá shoda čísel! Řada z nás již bohužel nežije a někteří borci v letech bývalé běžce připomínají jen vzdáleně. Choroby, zranění, věk - to vše udělalo své, běh určitě není všelék.

V mém domě v Porubě tehdy bydlel hornický důchodce Franta Ohera (1922 - 1997), charismatický vysoký muž - s knírkem, můj skvělý kamarád, který začínal s běháním se zaprášenými plícemi s kamarádem ze šachty Janem Strnadem (1928) ve svých 52 letech. Jak mi vyprávěl, z počátku nedokázal uběhnout ani 100 metrů, nemohl popadnout dech a měl pocit, že mu srdce vyskočí z těla. I když dříve chodil po Vysokých Tatrách (byl např. osmkráte na Gerlachovském štítě), žádný jiný sport nikdy nepěstoval a navíc byl silný kuřák.

Ale Franta se nevzdával a uběhnuté dávky se postupně prodlužovaly a dodávaly mu radost do dalších pokusů o co nejdelší zaběhnutý úsek. Aby měl kontrolu, vyměřil si právě zde, v Porubském lese, 1 200 m dlouhý okruh, vytrhal pár pařezů, zlikvidoval křoviny, pěšinku pracně vyčistil a vysypal pískem. Byla to strašná práce, ale Franta pracoval neúnavně den co den a mnozí mu pomáhali. Okruh byl kousek od restaurace Myslivna v lese, kde byl i ve vedrech poměrně chládek, takže se sem "sbíhali" běžci z širokého okolí.

Začali jsme tomu říkat "Oherův okruh", ke kterému později přibyl i okruh kratší, již si nevzpomínám kolik měřil přesně. Ale to není podstatné. I ten "vyrobil" on. Když se Franta naučil běhat stometrové úseky, začal délky prodlužovat. Svůj okruh napřed uběhl natřikrát, po nějakém čase celý a tak to šlo pořád dál. Po roce dokázal již bez přerušení uběhnout 10 km, koncem příštího roku 25 km a pak si Franta troufl v roce 1976 na svůj první maratón v Ostravě, shodou okolností právě v Ostravě - Porubě, kde bydlel.

V lese kousek pod Myslivnou

Zaběhl ho za 3:31 hod. a tento čas zůstal kupodivu jeho nejlepším, i když pak ještě uběhl řadu dalších. Ale kde se Frantovi paradoxně dařilo nejvíce, byly stovky a dvacetičtyřhodinovky, kdy dokázal uběhnout "stovku" pod deset hodin a za dvacet čtyři hodin ještě v dvaasedmdesáti letech uběhl v Plzni přes 100 km. Při tom pokuřoval a popíjel pivko.

Titulek v plzeňském plátku tehdy zněl - "Sedm piv pro Oheru!". Beze slov. Takový byl můj dobrý kamarád František. Zažil jsem s nim strašně moc. Některé příhody se ani nehodí publikovat, nebyli jsme pravda žádní asketové. Lékaři na něm při závodech dělali vědecké pokusy, brali mu moč a krev, vážili ho a tak různě. Šokoval je věkem, vysokým krevním tlakem, cigaretami a pivem. Pak o něm sepisovali moudra. Ve své kategorii nad 70 let byl snad i světová rarita.

Když v roce 1981 vydal jeden z dalších proslulých propagátorů běhání Dr. Emil Dostál svou knihu "Běh pro zdraví", která by se klidně mohla jmenovat i jinak - Utečme infarktu, Běh pro život, Prodlužme si život během či Během proti stresu, protože klus považoval tehdy autor za téměř "všelék", zařadil do závěrečné části díla "Autentické výpovědi" běžecký příběh Franty Ohery na str. 171 -172 pod názvem kapitoly - "Od 100 metrů ke 100 kilometrům".

Tam se však o pivu, cigaretách a vysokém krevním tlaku nepíše pochopitelně nic. Ale své okruhy v Porubském lese tam Franta pochopitelně nezapomněl popsat, i když se skromností mu vlastní neuvedl, že je vlastně vybudoval on sám.

Zde na jeho lesních oválech trénovali pravidelně tehdejší ostravští maratónci - Molata, Cametis, Jerakas, Jadrníček, Brož, Staniševský, Vetrák, mistr sportu Dubnička, Seitl, Knop, Langer, Tvarůžka, Drahoňovský, Žůrek, Krůček, Gerych, Strnad , Hubáček a zajisté celá řada dalších, na které jsem již po třiceti letech zapomněl. Běhával zde i známý ostravský kardiolog MUDr. Doc. Šimíček, který rovněž běh ordinoval jako prevenci všech nemocí srdce a cév. Dnes má potíže s klouby, před artrózou se mu nepodařilo utéci.

Pohled na Porubu od okraje Porubského lesa

Já jsem zde kroužil zřídka, okruhy mne nikdy nebavily, potřeboval jsem při běhu pozorovat krajinu, která se střídala. Tak jsem vždy oběhl celý les po jeho okraji, což činilo asi 6 km, cestičky se mohly kombinovat a dalo se klusat po různých pěšinkách třeba půl dne.

Ale zpět k Oherovým okruhům. Vedle bývala hrazda a odpočívadlo, kam se odkládaly svršky běžců. Na okruzích bylo rušno převážně v podvečer, kdy byly podmínky k běhu nejideálnější. Mnozí sem i přijížděli na kole - chyběla jen sprcha a pípa s pivem. Byla zde i nástěnka, kde se vyvěšovaly propozice nejrůznějších závodů a výsledkové listiny již proběhlých akcí.

No a tak jsem se dnes počátkem září roku 2009 po téměř třiceti letech vydal tyto okruhy pozdravit s tím, že si zavzpomínám na skvělého Frantu Oheru přímo na místě činu. V tomto lese jsem v posledních letech pochopitelně byl mnohokrát, ale podívat se na Frantovy běžecké okruhy mne nenapadlo. Až dnes! A nestačil jsem se divit, 12 roků po Františkově smrti po nich není ani památka, jsou zarostlé křovinami, maliním, ostružiním a jen taktak se mi lesem podařilo prodrat se k hvězdárně. Jen hrazda zůstala, ale je zcela jiná než před léty.

Tak mi to všechno přišlo trochu líto a zavzpomínal jsem si s pomyslnou slzou v oku na dobu, kdy to tady na okruzích "hučelo". Zbyla jen sentimentalita a vzpomínka na doby, kdy člověka na slovo poslouchaly jeho trénované nohy a ostatně celé tělo, což dodávalo obrovskou volnost a svobodu i v "reálném socialismu", který zase tak špatný nebyl, protože jsme byli mladí a holky nějak hezčí. Jen to pivo s nahořklou chutí a bílou hustou pěnou zůstalo stejné, i když ani to není zcela pravda, protože v mnoha hospodách ho neumí pořádně načepovat a kysličník uhličitý bublá ve skle jako o život. Práce v "zápípí" vyžaduje zodpovědnost - hospoda není holubník. Není nad tlačení vzduchem!

Ještě dnes je zcela jistě v Porubě i okolí řada těch, kteří "Oherovy okruhy" pamatují a potili si na nich svoje trika. Ale postupně jich ubývá a proto jsem chtěl na tuto epizodu ostravského běžeckého života osmdesátých let minulého století zavzpomínat. Frantovi patří dík za všechny!

A přiznejme si upřímně, že každý z nás někdy v životě na nějaká taková místa, která již v podstatě neexistují, se smutkem v duši také narazil…

Porubský les na turistické mapě

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
07.12.2009, 21:46 Jiří | Vzpomínky..!
20.10.2015, 20:25 Radim Smyček | Řekni ne likvidaci LESOPARKU
26.10.2015, 07:28 -OB- | Dobrý den, ahoj.


Další související články:

+ Porubský bludný balvan
+ Ostravsko, kam na výlet
+ Ostravské "Třeboňsko"
+ Nízký Jeseník a Oderské vrchy; chaty a útulny, levné ubytování v Nízkém Jeseníku
+ Poodřím na kolech
Reklama
Reklama
Výběr článků
Tlstá Za sluncem na Tlstou a Ostrou, Velká Fatra
Hory Putování Fagarašem soutěžní článek č. 4, Treking s Tilakem 2009
Hory Jižní částí hřebene Martinských holí na vrcholu babího léta
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Aktuální počasí Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Soumrak Karlštejn Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Zámek Hluboká Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Javorníky Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie E-shop Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist