Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 21.10.2019 , svátek má
Treking > Rozhledny > Rozhledna Soběšovice nad Žermanickou přehradou

Rozhledna Soběšovice nad Žermanickou přehradou

Vyhlídka na Beskydy v Soběšovicích u Žermanické přehrady

8.12.2009 | Ivan Zajíček

Musím se hned na začátku přiznat, že s Žermanickou přehradou, vybudovanou v padesátých letech na řece Lučině, jsem takřka spjat pupeční šňůrou. Koncem padesátých let minulého století bývala pro nás, kluky ze Stalingradu (dnešní Zábřeh), častým cílem výletů na kolech nejrůznějších typů, kdy jsme se pak v přehradě koupali a půjčovali si loďky.

Pohled z hráze

Taky kouřili cigarety bez filtru zn. Lípa (10 ks za 2 Kčs) a Partyzánka (10 ks za 1,60 Kčs). Pivo jsme asi ještě tehdy nepili, nikde by nám pionýrům nenačepovali. Jezdili jsme od Bělského lesa přes Hrabovou, Vratimov, Sedliště a Bruzovice. Provoz na cestách byl tenkráte minimální. Nedávno jsme na to vzpomínali s kamarádem Borisem A. (1946 ) na srazu z osmé třídy základní školy u piva. A taky na ty, kteří s námi jezdili a nějak se pak ztratili ve víru života. Že bychom tehdy, co by cyklisté, pozorovali hory si nevzpomínám.

V době, kdy jsem pracoval 35 let na Nové huti Klementa Gottwalda (dnes ArcelorMittal) jsme často jezdili do podnikového střediska Svazarmu v Soběšovicích, kde vládl rukou vodáckou Franta Kašpar. Tam jsme řešili ocelářské problémy (byly to tzv. KRB - komplexní racionalizační brigády) a pak se po dobře vykonané práci opíjeli gruzínským brandy.

Půllitr stál 90 Kč, kolik by stál tento voňavý pětihvězdičkový kvalitní mok nyní, nemám tušení. Zapíjeli jsme to nošovickým pivem - pivovar je hned za vodou, hned vedle tam dnes dělají auta Korejci. Tehdy jsme již hory od hladiny vodní nádrže pozorovali - tedy, když bylo jasno. Koňak a pivo jsme barbarsky pili, i když pršelo.

Na rekreačním středisku učiliště NHKG na protější Lučině jsme pro změnu mívali pravidelné cvičení civilní obrany, které mívalo téměř válečnický nádech. Naštěstí jsem byl člen "vyprošťovací roty", která trénovalo pouze teoreticky z prostého důvodu. Abychom mohli vyprošťovat v praxi, muselo by se něco napřed rozbořit a do toho se asi nikomu z velení nechtělo. Takže jsme jen malovali na tabuli. Ale naši kolegové "hasiči" občas nějaké hadice rozmotali a napouštěli vodu z přehrady.

Jednou jsem si vzal na cvičení botasky a oběhl jsem během "teoretického vyprošťování" cvičně celou přehradu, bylo to asi 16 km. Tvalo mi to s jedním pivem po cestě hodinu a půl. Pak jsem měl večer ještě větší žízeň než ostatní hutníci.

Vyhlídková věž v Soběšovicích

Rovněž bývalo dobrým zvykem za dob minulých bratřit se sovětskými soudruhy a soudružkami pomocí tzv. "vlaků družby", o které pak po návštěvě a exkurzi v huti pečovaly BSP (brigády socialistické práce), jenž se střídaly v pohostinnosti. Protože jsem uměl slušně technickou ruštinu, dělal jsem obvykle při prohlídce provozu tlumočníka a večer byl za odměnu zván na "družební večery", které bývaly mnohdy bohatýrské - vše teklo proudem.

Jednou v osmdesátých letech navštívila ocelárnu skupina ruských "přátel" z Murmanska, kde u Barentsova moře na poloostrově Kola mají velký nezamrzající přístav. Bylo tehdy příjemné říjnové odpoledne a když tato severská skupina zjistila, že voda má 7 stupňů nad nulou, okamžitě naskákala do vody jako praví tuleni. Všichni si libovali, jak je vodička teplounká. Hlavně soudružky! Já, abych nevypadal jako "ocelář - zbabělec", vlezl jsem do vln taky a málem mě pak trefil šlak.

Posléze jsme se rozehřívali při vodce u krbu do pozdních nočních hodin. Nikdy jsem si při mnoha "Vlacích družby" neodpustil, abych neotevřel později při neformální diskusi 21. srpen 1968. Obecně se dá říci, že všichni hovořili o tehdejší blížící se kontrarevoluci s cílem odstranit socialismus, ale většina z nich se za to styděla. Svou vinu si přiznávali až po nástupu Gorbačova - ale to zase měli za trest "suchý zákon", který nikdo nedodržoval. Navíc si u nás vždy připadali jako my v Rakousku v roce 1990. Nejvíce je logicky zajímaly obchody a nákupy.

Na parkovišti vedle hráze jsem se před mnoha roky poprvé rozjížděl coby "řidičský" elév v autě zn. Škoda mého kamaráda Mirka, spletl jsem si spojku s plynem a málem vjel do křoví u zatopeného lomu.

Voda z Žermanické přehrady po celou dobu věrně sloužila a stále slouží mému rodnému hutnickému kombinátu v Ostravě - Kunčicích. Ještě že do nádrže neustále přitéká z beskydských hor. Částečně z Prašivé, částečně tzv. Žermanickým přivaděčem, jenž vyúsťuje z řeky Morávky mezi Vyšními Lhotami a Raškovicemi.

A v neposlední řadě okolo Žermanické přehrady vedly trasy mnoha dálkových pochodů - jako Havířovská 50, Vratimovská 50, Slezské šlápoty z Dětmarovic na Kotař (50 km) a další, které jsem již zapomněl. Je zde důležitá křižovatka turistických cest, které vedou všemi směry. Na rozcestníku můžeme číst - Havířov 6 km, Karviná 24 km, Paskov 13 km, Frýdek 11 km, Těrlicko 4,5 km a jestli si chceme vyrazit přímo do lůna hor, tak na Prašivou přes Dobratice to máme na horskou chatu 20 km a do Palkovických hůrek přes další přehradu Olešnou 20 km. Můžeme si tedy vybrat dle chuti.

Takže zážitků z mého skromného sportovního a hutnického života v souvislosti s Žermanickou přehradou bylo skutečně dost - ještě dnes se tady cítím jako doma a ne jako host!

Z geomorfologického hlediska se oblast Žermanické přehrady nachází v Těšínské pahorkatině, která logicky náleží jako část severní části Podbeskydské pahorkatiny ke Karpatskému systému. Na severu navazuje na Ostravskou pánev (okresy Ostrava, Karviná, Frýdek - Místek), jenž přísluší již překvapivě také k Severním Vněkarpatským sníženinám - tedy opět ke Karpatům.

To ale odpovídá geomorfologickému členění Česka, kdy se na našem území nacházejí v podstatě pouze čtyři provincie - Česká Vysočina, Západní Karpaty, Středoevropská nížina (Slezská nížina s Opavskou pahorkatinou) a Západopanonská pánev (Jihomoravská pánev a Chvojnické pahorkatina). Takže někam Ostravská pánev s nejnižším bodem 195 metrů na soutoku Odry s Olší patřit musí. To Almín kopec u Hněvošic, jenž patří k již do skupiny "nížin" (Středoevropská nížina s podcelkem Opavská pahorkatina), měří plných 315 metrů a nebýt památkově chráněného odvalu - haldy Ema mává Karpatům v Ostravě shora!

Přechod mezi oběmi zmiňovanými oblastmi je mezi Ostravou a Frýdkem - Místkem dle mého názoru někde na úrovni vesnic Řepiště, Sedliště, Kaňovice a Dolní Datyně - proto bývají jako nejvyšší bod Ostravské pánve uváděny Kouty (333 m), ležící právě na zelené turistické značce , vedoucí z Paskova přes Mlzáky (329 m) na Žermanice, kde končí. Ale nejvyšší bod Ostravské pánve není nikterak vyznačen, na rozdíl od nejvyššího bodu Těšínské pahorkatiny - Šachty (426 m). I když jsem se snažil ony Kouty najít. Možná jsem ale hledal špatně, tak snad někdy příště vyzkouším štěstí.

Jako nejvyšší bod samotného centra města Ostravy je však nepochybně známá halda Ema (uváděné výšky od 312 m do 330 m - hlušina vyhořívá a halda se snižuje) nad Ostravským hradem a ZOO v Michálkovicích. Jindy uváděný nejvyšší bod Ostravy v Krásném Poli již pro změnu leží v České vysočině v podcelku Nízkého Jeseníku.

Samotná Ostravská pánev se skládá taky z pěti podcelků. Ale logicky žádný z nich nemůže ležet v České Vysočině. Když je to Vněkarpatská sníženina. Holt - je to složité jak sviňa, ale o nic nejde. Stejně si to nikdo nezapamatuje - taky proč. Ale v názvech nevyšších bodů oblastí by pořádek být měl, no ne?

Lysá hora a Smrk

Hráz je vybudovaná ve výšce 295 metrů nad mořem. Přehrada leží mezi obcemi Žermanice, Lučina (byla vystavěna pro obyvatele zatopených obcí), Horní Domaslovice, Dolní Domaslovice a Soběšovice, o kterých jich byla řeč. Betonová hráz, složená z 54 bloků, je vysoká 37,9 m, délka v koruně je 314 m. Vodní plocha měří 284 ha a max. hloubka je 28 metrů. Celkový objem vody je úctyhodných 25 mil. m3 při délce zátopy 4,7 km a šířce zátopy 2,2 km.

Pracují zde Francisova a Bankiho turbína, o čemž jsme se kdysi učili ve fyzice. Něco mi to vzdáleně připomíná. Veškeré další technické údaje si návštěvník může přečíst na místní tabuli na hrázi, po které je možno jezdit motorovými vozidly, což je pro vodáky, rekreanty a rybáře veliká výhoda. A taky pro místní obyvatele. Z ekologického hlediska si již o účelnosti nejsem tak jistý.

Hned vedle hráze na východní straně se nachází PP Žermanický těšínitový lom, který je opuštěný a částečně zatopený - proto je zde zákaz vstupu. K němu patří i okolní mokřady se vzácnou flórou a množstvím žab. Přírodní park má rozlohu 1,95 ha a byl vyhlášen až v roce 1992.

Již ze samotné hráze jsou za dobrých podmínek vidět Beskydy v celé svoji kráse - přímo naproti se pyšně tyčí beskydská královna - Lysá hora (1 323 m) s vysílačem a svými rozsochami. Jako její věrní poddaní ji z obou stran chrání na východě Travný (1 203 m) a na západě Smrk (1 276 m), za kterým je již jako na dlani kopule Kněhyně (1 257 m), Čertův mlýn (1 206 m) a hřeben s Radhoštěm (1 129 m). Krása nebeská! Vodní hladina přehrady dodává tomuto panorámatu zvláštní kouzlo. Jako samostatný masiv se před námi zvedá Ondřejník s nejvyšším bodem Podbeskydské pahorkatiny - Skalkou (964 m).

Přehradní hráz

Ale kdo se chce podívat ještě dále - má možnost. V Soběšovicích byla v roce 2004 vybudována v nadmořské výšce 350 metrů vyhlídková věž, uvnitř stavby je ocelový tubus s točitým schodištěm. V objektu je i obecní úřad, pošta, knihovna a co je důležité, i útulná čistá restaurace Na Husarůvce, kde vám přímo u pípy zapůjčí klíč od věže za symbolických 5 Kč. Na Velké Čantoryji (995 m) nad Nýdkem byste museli zaplatit šestkrát více. Ale to není podstatné, odtamtud jsou zase vidět Vysoké Tatry a Malá Fatra. Na čepu je pod věží dobré nošovické pivo a spousta levných dobrot na jídelním lístku, zvláště místní bramboráčky mají vysoce nasazenou laťku gastronomie.

Zde již vidíme z věže vše, rozhled je kruhový a stojí skutečně zato. Hledíme na Ostravskou pánev, Těšínskou pahorkatinu, Slezské Beskydy i s polskou částí, Moravskoslezské Beskydy i na kus Podbeskydské pahorkatiny. Dojem na severu sice poněkud kazí nějaké ty čmoudíky, ale někdo tavit ocel, kopat uhlí a vyrábět elektřinu musí. Na Václaváku v matičce Praze by se jim to asi nepodařilo. Navíc by to ani neuměli. Ale dělat si legraci z Ostraváků umí - to se jim nedá upřít!

Nevadí - o mnohé jsme si asi zasloužili sami s dráždícími hesly jako třeba "Já jsem horník - kdo je víc?" a proto si myslím, že pohledy na Beskydy z věže v Soběšovicích by byly odškodněním pro všechny krásy milující lidičky naší krásné vlasti. Předevčírem dokončili poslední úsek dálnice z Prahy do Ostravy (Bravantice - Bělotín), takže stačí sednout za volant a jsme z hlavního města za čtyři hodiny u vody pod horami. No ni?

Rozhledna Soběšovice, turistická mapa

Treking.cz - diskuze
Reklama
Výběr článků
Hory Praděd (1 492 m), pátý nejvyšší vrchol ČR a nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku
Hory Lomnický štít (2 634 m), Vysoké Tatry
Hory Nejen hřebenovkou Oravské Magury - Paráč, Kubínská hoľa, Budín
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist