Výlet: Slavnosti sněženek v Poodří a Polanský luh

Polanský luh na přelomu zimy a jara

Dnešní poslední zimní den roku 2010 byl slunečný, vlahý a zval do přírody ty, kteří nemusí do práce. Je pátek, ti "pracovití" si to užijí zítra a pozítří - již na jaře. Musím se přiznat, že jsem vyrážel najisto - první sněženky již rostou i před mým panelákem v Ostravě - Porubě a tudíž v NPR Polanská niva (část CHKO Poodří s 82 km² - součást Oderské brány a nadřazené Moravské brány) to jistě musí šílet, jak s oblibou říkává botanik - můj vzácný přítel Šulejkin (1946). A taky šílelo!

Auto jsem nechal u Polaneckého mostu přes Odru, kde je nové parkoviště, rozcestník i odpočívadlo a vyrazil jsem tradičně okolo středního toku řeky Odry a rybníků, kterých je zde několik. Dokonce tolik, že si jejich jména do "smrti smrťúcí" nezapamatuji, takže je ani nebudu jmenovat. Oddělují v podstatě Nízký Jeseník od Podbeskydské pahorkatiny - tedy dva z našich základních geomorfologických systémů - Český masiv a Karpaty.

Ale z Polanky nad Odrou přes Jistebník, Košatku, Albrechtičky, Studénku až do Bartošovic je to fakt "kraj rybníků" - šlechtic z rodu Rožmberků Petr Vok (1539 - 1611) by mohl závidět a regent Jakub Krčín z Jelšan (1535 - 1604) od Třeboně taky. Asi se znali, tak by mohli závidět společně.

Některé rybníky jsou dnes ještě vypuštěné, na jiných již vesele plavou divoké kachny a na louce mezi lužními lesy, za kterou divoce meandruje Odra, se pasou tři koně. Cyklistům již zde jejich odvážné reje zatrhli, musí potupně po cestách z Polanky do Jistebníku mimo NPR. Na koně ještě zatím nedošlo. Lužní les je ještě provlhlý, přítoky do Odry a močály i mokřady jsou plné vody a to se sněženkám "bohovsky" líbí. Tím, že ještě na stromech není zelené listí, působí bílá barva těchto rostlin zcela dominantně. A přímo opájí oko poutníka!

Sněženka se jmenuje prý botanicky "sněženka podsněžník" (Galanthus nivalis - nechápu, jak si to Šulejkin může všechno zapamatovat i latinsky…), ale vzpomínám si, že i rusky se nazývá "podsněžník" - leží mnohdy pod sněhem - no ni?! Naučila mě to jednou v dobách dávných "báječných pod psa" - blonďatá Valja z ukrajinského Černigova, když jsem ji vylisovanou sněženku poslal na důkaz slovanské svornosti v dopise jako tklivou vzpomínku na večírek vlaku družby s oceláři tehdejšího NHKG. Byla mi sympatická také proto, že se plně distancovala od vstupu ruských vojsk do "české hroudy". Petrklíč se pro změnu řekne rusky "pěrvocvět". Taky docela hezké!

Sněženky jsou tady úplně všude, šílí jako kdyby měl být konec světa a tomu vládci nahoře měla dojít příští rok bílá barva. Kochám se, fotím a taky jsem natrhal malou kytičku pro svou ženu a dceru (vím, že se to asi nesmí…), které někde lyžují v Itálii a jediná kytka, kterou mají na dosah, je alpská protěž namalovaná někde na klopě servírky nebo na ubruse v hospodě. Těch bílých nádher jsou tady asi statisíce - nespočítal by to asi nikdo.

Takže jsem se jich poslední zimní den zcela nabažil v oněch půvabných místech, kde jsem letos v zimě, štědré na sníh, šoupal své běžky v bílé stopě. Do Košatky, kde je útulná a milá hospůdka, jako stvořená pro žíznivé poutníky. V létě je zase v obležení cyklistů, kteří potřebují dodat kalorie a uhasit "smäd". Holt - pivo je ušlechtilý lék, který netřeba zapíjet!

Když jsem se posléze navracel, dva z mých kámošů koňů na louce již leželi šťastně na zemi, jako by se chtěli nedočkavě spojit s prohřátou "skoro jarní" zemí. Možná chtěli přebírat z půdy energii, jako Miloš Zeman (1944) ze stromů na Vysočině. Ale toho to již přestalo bavit (je zřejmě dostatečně nabit) a tak pokračuje překvapivě v politice našeho česko - moravsko - slezského Kocourkova, aby se v ní mohl mýlit dále (viz. jeho kniha - Jak jsem se mýlil v politice) a možná se stát i našim dalším moudrým prezidentem. Děj se vůle Boží!

A tak jsem předjaří doslova a do písmene prožil ve "slavnostech sněženek", za které by se nemusel stydět ani náš nejpřekládanější český spisovatel 20. století JUDr. Bohumil Hrabal (1914 - 1997) ve svých milovaných lužních lesích v Polabí, kde to průběžně oslavoval pivem z Nymburka. A já to dnes slavím pivem ostravským, jelikož jsem patriot Ostravské pánve a pánví "Ostravaček"!

Nedaleké prokřehlé Moravskoslezské Beskydy a Hrubý Jeseník na to všechno v nížinách zatím ještě hledí se zimní závistí a s očekáváním věcí příštích. Zajisté jarních! I tam se chystají slavnosti sněženek! A v masivu Lysé hory pod Ivančenou jsem již v dubnu vloni potkal krásnou zmiji, vyhřívající se na sluníčku. Taky posla jara - jako ty sněženky…

CHKO Poodří na turistické mapě