Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 19.10.2019 , svátek má
Reklama
Treking > Tipy na výlet > Maleník a Moravská brána (Porta Moravica)

Maleník a Moravská brána (Porta Moravica)

Maleník, strážce Moravské brány

14.3.2010 | Ivan Zajíček

Západobeskdyské podhůří v našem případě reprezentuje Podbeskdyská pahorkatina, která jako celek má dalších sedm podcelků a kromě Maleníku obklopují Moravskoslezské Beskydy Kelčská pahorkatina, Třinecká brázda, Těšínská pahorkatina, Frenštátská brázda, Příborská pahorkatina a nejvyšší Štramberská vrchovina s Ondřejníkem i Skalkou.

Odpočívadlo na Maleníku

Takže Maleník, coby poslední výběžek Karpat, je současně jedním z podcelků Podbeskydské pahorkatiny i jeho nejvyšším vrcholem (479 m). Moravská brána je jednou ze Západních Vněkarpatských sníženin (dále Dyjsko - svratecký úval, Hornomoravský úval, Vyškovská brána) a je velmi významnou spojnicí mezi průmyslovou Ostravskou pánví na severu a Hornomoravským úvalem s úrodnou Hanou na jihu.

Je zajímavé, že většina lidí zná "moravské víno", "moravské uzené", "moravského vrabce" či "moravský folklór". Znalci u nás doma dále registrují Moravskou Třebovou, Moravské Budějovice, Moravskou Novou Ves, Moravský Beroun, Moravský Krumlov, Moravský Písek, Moravskou Sázavu, Moravský kras, na Slovensku třeba Moravské Lieskové či Moravský Ján. Ti starší s lepší pamětí a učenliví školáci vzpomenou občas Moravské pole (Märfeld) - rovinu v sv. Rakousku na soutoku Moravy a Dunaje, kde padl Přemysl Otakar II. v roce 1278.

Moravská brána

Ale jako geomorfologický celek Moravská brána zůstala jaksi utajena, i když přes ní vede železniční trať z Olomouce do Ostravy či dálnice D1. Dále je známá svou historií a hlavním rozvodím Černého a Baltského moře u Bělotína, kdy Bečva teče na jih a Odra na sever. Proto se logicky dělí na Bečevskou bránu a Oderskou bránu (Bělotínská, Bartošovická a Klimkovická pahorkatina i Oderská niva).

Symbol rozvodí Bečvy a Odry

Zatímco Odra pramení v Nízkém Jeseníku (poslední výběžek České vysočiny), Bečva ve Vsetínských vrších (okolí Bumbálky a Vysoké) a vzniká ve Valašském Meziříčí soutokem Vsetínské i Rožnovské Bečvy. Dále se vlévá do Moravy, zatímco Odra v Ostravské pánvi přijímá Opavu, Ostravici a Olši a míří si to do Baltského moře na sever v Polsku.

Před nedávnem se mi dostala do rukou perfektně zpracovaná dokumentace mého známého horala Petra Erbana, který v letech 1995 - 2006 navštívil a zdokumentoval (popis místa, trasa, fotografie) všechny nejvyšší body 94 horských celků České republiky. Mimochodem, totéž "provádí" s nejvyššími body Evropy a k dnešnímu dni mu zbývají pouze tři země.

Altánek

Na to, že je také horolezec a ještě stále pracuje, je to určitě přímo rarita. Horolezci většinou znají jenom stěny a ostatní je příliš nezajímá. Nemají na to zkrátka čas. A právě Moravská brána v jeho dokumentaci mne inspirovala k jednomu z předjarních březnových výletů, kdy jsem se rozhodl spojit "sníženinu s pahorkatinou".

Nejvyšší bod Moravské brány

Výlet jsem začal "výstupem" na nejvyšší bod Moravské brány - o vrcholu se nedá hovořit, a to z Bělotína na Lučickou Stráž (339 m), která leží ve středu pomyslného trojúhelníku, tvořeném obcemi Hynčice na severu a Bělotínem s Lučicemi na jihu.

Bylo mrazivé březnové počasí s poměrně dobrou viditelností a k cíli mě vedl vysílač, který stojí na kopci. Na severu se zvedá horský celek Nízkého Jeseníku, přímo přede mnou se tyčí další vysílač na Veselském kopci (559 m) a řeka Odra zde protéká směrem na Makovice a do CHKO Poodří - napřed na jihovýchod a pak na severovýchod do Ostravské pánve. S Veselským kopcem zde sousedí na východě kopec Pohoř (475 m).

Evropské rozvodí

Na jihovýchodě se zvedá již Podbeskydská pahorkatina, která zde končí hradem Starý Jičín na Starojickém kopci (496 m), ze kterého je rovněž na celou Moravskou bránu velmi hezký a široký výhled. Je vidět odtud i další podcelek Podbeskydské pahorkatiny - Kelčská pahorkatina a za ní již odtud mohutná hradba rovněž "karpatských" Hostýnských vrchů s nejvyšším Kelčským Javorníkem (865 m). A za městem Hranice na Moravě na jihozápadě se táhne nižší zalesněný hřebínek - Maleník, který bude mým dalším dnešním cílem.

K vysílači na Lučické Stráži jsem došel tam a zpět stejnou cestou, kdy jsem auto nechal na okraji Bělotína nedaleko kostela. Představovalo to pouze asi 2 - 3 km, tedy malá procházka. Bylo asi minus 7 stupňů, takže pole bylo zmrzlé a nebylo bláto, kterého by zde jinak bylo dost. Horký čaj v termosce mne docela potěšil, mám trochu rýmu. Kromě kopečků dokola jsem zamával ještě třem srnám a rychle zpět k autu.

Až sem jsem jel z Ostravy již po novém úseku dálnice, nyní pojedu kousek po staré cestě přes Bělotín na Hranice a tedy přes hlavní Evropské rozvodí.

Hlavní evropské rozvodí

Přítok Bečvy

Hlavní Evropské rozvodí na kopečku je důstojně označeno u velkého parkoviště s uzavřenou hospodou, které inzeruje přerovské pivo zn. Zubr. Na betonových sloupech je zde možno číst hlubokou moudrost básníka Jana Skácela: "Podivuhodné místo, kde se rozcházejí vody a kde se rozděluje déšť. Potoky spějí odtud na sever a na jih. Ta voda se již nikdy více nepotká a nenávratné bývá loučení lidí a vod. Stojíte na předělu moří." O tuto pravdu se postarají řeky Bečva a Odra, jenž mají různé cesty, jak to již v životě bývá.

Tímto místem se táhne Moravská brána od města Přerova severovýchodním směrem až k Ostravské pánvi, předěl je registrován u železničního mostu přes Odru na tzv. Polanecké spojce. Tato sníženina zabírá plochu 534 km2 se střední výškou 263 m a je dlouhá téměř 70 km s šířkou až 9 km. Je zde v zajetí Nízkého Jeseníku a Maleníku s poměrně strmými svahy, rozdělenými řadou dílčích údolí s potoky, které směle míří do obou moří.

Porta Moravica

Staří kronikáři tuto oblast nazývali "Porta Moravica" a tudy vedla slavná jantarová stezka od Baltu do Římské říše. Těmito místy se k nám dobývali divocí Tataři, krutí Švédové i rozcuchaní Uhři, táhly zde pyšná vojska Bedřicha Velikého i udatné ruské pluky Suvorova a Kutuzova, tudy prchal vyděšený Napoleon po porážce u Moskvy podobně jako poražení fašisté ve 2. světové válce. V roce 1968 tady pro změnu projížděly sovětské tanky, které vůbec nevěděly kam jedou. Ale pak se tankistům u nás líbilo, naštěstí "dočasně". A jak železné obludy přijely, tak po letech zase odjely. Nezbývá něž doufat, že se snad Moravská brána všem našim nepřátelům uzavřela navěky.

Od hlavního rozvodí ve výšce asi 320 metrů jedu z kopce směrem na Hranice k jihozápadu a v obci Drahouše odbočuji doleva na jih na osadu Rybáře. Zde parkuji auto na malém parkovišti u lávky přes Bečvu v n.v. 235 m. Lávky v těchto místech stály již v 17. století a neustále byly ničeny povodněmi, ta předposlední v roce 1997 a nynější současná (zajímavé technicko - stavební dílo) stojí od roku 1999.

Cesta na Maleník

Vyrážím po žluté značce po směru toku Bečvy a brzy odbočuji do listnatého lesa, kde okolo zamrznutého jezírka prolézám pomocí žebříků oborou k traverzu, kde je rozcestník s názvem Gabriela (336 m). Odtud pokračuji serpentinami okolo několika skalisek (Lipová skalka), kde stojí polorozbořený dřevěný altánek s hezkými výhledy na Moravskou bránu a protější hřbet Nízkého Jeseníku. Dost to na zbytcích zmrzlého sněhu klouže, místy je i led.

Lávka v Rybářích

Maleník je však již nedaleko, jedná se náhorní planinu s pasekami a posedy a také vysílačem, který je zřetelně vidět již z Moravské brány. Přicházím k rozcestníku se stejnojmenným názvem, odkud je to do Teplic nad Bečvou 6,5 km, do Hranic 10,5 km, na hrad Helfštýn 5,5 km a do Lipníka nad Bečvou 15,5 km.

Je zde dřevěné odpočívadlo s vrcholovou knihou a na desce pod stříškou můžeme číst pro změnu úvahu ruského básníka Ivana Sergejeviče Turgeněva (1818 - 1883), který pocestné nabádá k poklidu při toulkách těmito slovy: "Jděte kupředu, pokud můžete. A klesnou-li pod vámi nohy, sedněte si na okraj cesty a dívejte se bez hněvu a závisti na ostatní kolem jdoucí, neboť ani oni daleko nedojdou!"

No budiž - ale třeba legendární pěšák Juraj Puci a řada dalších "dálkoplazů" by se mohli urazit. Aby zde na Maleníku neseděli tuláci příliš dlouho, je hned pod tímto provoláním nápis - Zákaz rozdělávání ohně. Co kdyby chtěl někdo opékat špekáčky a zapálil les? Vyrážím pak již po červené značce na hřebeni, kde vede rovněž cyklostezka a Lesní naučná stezka Valšovice, což je také vesnice na západě Maleníku.

Moravská brána a Nízký Jeseník

Další rozcestí je po půlhodině chůze ve výšce 400 metrů u podobného odpočívadla a jmenuje se "Nad jezírky". Ta skutečně vytváří místní potok, který dosti prudce klesá do údolí Bečvy. Vytváří zde docela romantickou kulisu a po pár kilometrech jsem opět u řeky, kde je zřízena pro změnu Experimentální lesní naučná stezka a cyklostezka Bečva, jenž je součástí trasy GREENWAYS Krakov - Vídeň.

Tento dnešní okruh měřil asi 7 km, nic moc. Ale o kilometry dnes vůbec nešlo. Avšak přechod celého masivu Maleníku z Lipníku nad Bečvou přes hrad Helfštýn do Lázní Teplice a Hranic na Moravě je docela pěkná celodenní túra, kdysi jsem ji absolvoval v rámci dálkového běhu "Hranická 50", druhá část vedla podhůřím v Nízkém Jeseníku. Tehdy jsem na kochání neměl moc času.

Parkoviště u lávky je již zcela zaplněné, vládne zde docela čilý sobotní odpolední turistický ruch a potkal jsem také asi pět pejsků nejrůznějších ras.

Další cíle v okolí

Právě zde v Podbeskydské pahorkatině - Maleníku se nacházejí velmi známé atraktivní turistické cíle jako Hranická propast, Lázně Teplice nad Bečvou, Zbrašovské aragonitové jeskyně či proslulý mohutný hrad Helfštýn nad Týnem nad Bečvou. Takže vlastně samotný Maleník zůstává jaksi opodál v jejich "lesku". Proto si myslím, že si trochu pozornosti zaslouží také. Stejně tak, jako nedaleká Moravská brána. A o to jsem se nyní právě pokusil.

Skaliska pod Maleníkem

Projížděl jsem těmito místy za svůj život již tolikrát, že jsem bližší prozkoumání považoval po letech za svou svatou povinnost. Takže - nashledanou na Maleníku a v Moravské bráně. Je přátelsky otevřená dokořán všem poutníkům, račte tiše vstoupit!

Maleník, turistická mapa

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Výběr článků
Hory Rozhledna Stavok - Baranie, tip na výlet v okolí Dukly
Hory Expedice Night-Riders aneb noční Jeseníky
Hory Vršatecká bradla či Vršatská bradla? Bílé Karpaty.
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Reklama
Regiony
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist