Skála Zaječí skok je tvořena rulou se žulovými pásy. Výška skalních výchozů je třicet metrů a na délku mají sto sedmdesát metrů. Nachází se v nejstarší rezervaci v okrese Jihlava i na Českomoravské vysočině (celek Křižanovská vrchovina, pozn. red.). Byla vyhlášena jako soukromá přírodní rezervace statkářem a majitelem pozemků Leopoldem Kosovským už v roce 1924 a v roce 1933 se celá plocha 2,2 hektarů stala přírodní rezervací. Rostou zde významné rostliny jako kapradinka skalní, převislá růže a několik druhů mechů.
Jako většina skal, tak i "Zaječák" má svou pověst. Nedaleko odsud žil zlý rytíř, který byl na poddané velice přísný a mnohdy si je pletl s lovnou zvěří. Právě lov a štvaní zvěře byla jeho záliba. Jednoho dne si svoji špatnou náladu chtěl spravit lovem. Před rytířem se objevil zajíc a rytíř pobídl koně a hnal se za zajícem. U skalního srázu se zajíc přikrčil a lovec nestačil koně zadržet a oba skončili pod skalou na dně údolí.
Protože je to jenom pověst, tak na místě chybí deska, která by připomínala rytířovu smrt. Jediná připomínka na tuto událost je na vrcholu skály. Otisk podkovy koně, jeho posledního skoku. Přesto asi třista metrů po proudu řeky Jihlavy jedna kamenná deska je umístěna. Připomíná tragickou událost. V tom místě se utopily tři děti městského pastýře. To se stalo v roce1698. Tato deska stála původně na levém břehu. Byla přemístěna na břeh pravý.
Na skalách je zakázána horolezecká činnost. Na stránkách jihlavských horolezců je zmíněna historie lezení na skále i o prvovýstupu z 24.12.1976. Už v roce 1968 jsme chodili s kamarádem na "Zaječák" lézt a to už jsme nacházeli staré ručně kované skoby. To znamená, že se tu lezlo v dávnější minulosti.
A jak na skály? Ze železniční stanice Rantířov po červené značce asi 2,5 km na vrcholovou vyhlídku Zaječího skoku. Jelikož potřebuji vyfotit skály z protilehlého (levého) břehu řeky Jihlavy, tak jdu po značce žluté. Ta jde ve svahu a lesem nad údolím. Po asi dvou kilometrech bychom měli být naproti skalám. Značku ale velmi brzy ztrácíme. Všude pokácené stromy i ty se žlutou značkou. Kůrovec tady řádí ve velkém.
Skály přecházíme a vracíme se. Sestupujeme k řece a po levém břehu jedeme ke skalám. Ještě, že jsou stromy bez listí. To bychom nevyfotili nic. Za těch padesát let se to všechno změnilo. Zarostlo vegetací a mechem. Potřebuji ještě vyfotit ten otisk podkovy, ale ten je na druhém břehu rozvodněné řeky.
Původní myšlenka ji přebrodit neplatí. Opouštím kamaráda Honzu a bráchu Milana, kteří mě doprovází a hledám první přechod přes řeku. Ty jsou dva, tak v polovině cesty z Rantířova. Vycházím do prudkého svahu vstříc červené značce. Ale omyl, ta vedla před padesáti roky jinudy. Víc kolem "štreky". Tak se motám pod tratí, přes járky až na značku narazím.
Vrchol skály Zaječí skok mě vítá i s tou podkovou, ke které přibyly dvě srdce. Výhled žádný. Vše převyšují stromy a ze spár mezi kameny rostou borovice a břízy. Pouze v jednom místě se třpytí v údolí řeka Jihlava. A ty pohledy do dálek jsou pryč. Zakryl je čas, který dovolil vyrůst stromům mezi skalami.
Další zajímavé skály v ČR, může vás zajímat
- Velký kámen: Skály, skalky a kameny Českomoravské vrchoviny
- Baba, buližníková skála nad Úslavou
- Čertovy skály, čertovský výtvor u Lidečka
- Vyšebrodskem v čertových stopách
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.