Huť v Českých Milovech vznikla v roce 1835 a milovští zruční skláři, kteří založili osadu kolem ní, vyráběli sklo duté či broušené, které se vyváželo například i do Turecka, Španělska či Ameriky. Období prosperity však netrvalo o moc déle než půl století, neboť byl-li prvním impulsem ke vzniku huti nadbytek dřeva, jeho nedostatek a následné zdražení předznamenaly její zánik.
Problém představovala rovněž vzdálenost od železničních kolejí, takže milovští skláři, ač byli sebelepší, neměli šanci konkurovat sklárnám v severních Čechách, které k vytápění využívaly uhlí a měly strategickou polohu v blízkosti železnice.
Galerie v domě skelmistra
Rychmburská vrchnost se nejdříve snažila upadající provoz neúspěšně pronajmout, pak i prodat, ale nakonec došlo k dražbě a rozprodání všeho, co se prodat dalo. Ze sklářské osady zůstal stát jenom dům huťmistra a několik dalších domků, které si odkoupili místní lidé a dnes slouží k rekreaci, zbývající objekty byly v letech 1892 - 1894 zbořeny. A to byla definitivní tečka za slavnou hutí.
Nyní však zaniklou huť a osadu návštěvníkům lokality nově přibližuje také Galerie na Milovské huti se sbírkou více než tisíce exponátů českého skla od 17. století do současnosti. Je umístěna ve velkoryse přestavěném bývalém skelmistrovském (huťmistrovském) domě, z něhož později vznikla hájovna, a jemuž byla citlivou přestavbou navrácena jeho někdejší podoba.
Součástí prohlídky za využití umělé inteligence, kterou je třeba si předem objednat, je i unikátní bezmála dvouhodinový filmový dokument připomínající slavnou historii skláren v Milovech, Křižánkách, Herálci, Fryšavě, Vříšti, Březinách, Lubné, Posekanci, Svratouchu, Pusté Rybné a desítce dalších vyhlášených míst.
Hranice, skály i roubenky
Tak jak bylo s milovskou sklářskou hutí spojeno dřevo z okolních lesů, s těmito lesy jsou zase spojeny skály rozeseté v nich. Minimálně Čtyři palice nacházející se nad naučnou stezkou. Zhruba třicet metrů vysokou západní stěnu hlavního bloku ukončují čtyři mohutné výběžky - palice, které byly pojmenovány jako Sfinga, Kobyla, Paličák a Bašta. Skály jsou s oblibou vyhledávány horolezci, le označená vyhlídka je přístupná i turistům bez výstroje.
Nedaleké Křižánky, jejichž historické jádro je zároveň největší vesnickou památkovou rezervací v Kraji Vysočina, potěší nejenom oko milovníků roubenek a zachovalé přírody. Nabízí třeba i zajímavost v podobě historických hraničních kamenů, neboť právě Křižánky jsou klasickým příkladem česko-moravské vesnice rozdělené tokem řeky Svratky.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.