Skály Velký kámen a Čertův kočár, skalky na Vysočině

Skály, skalky a kameny Českomoravské vrchoviny (4)

V jedné vesnici u Batelova, Rácov nebo Nová Ves, žil krejčí. Měl početnou rodinu. Používal trochu "větší metr", když bral zákazníkovi míru, aby vyšetřil kousek látky pro sebe. I na ceně šidil sousedy. Toho dne byl sám doma a přišíval futro do kabátu. Zničeho nic stál ve dveřích sám čert. Že těch hříchů je už vrchovatě a že si jde pro krejčíkovu černou duši.

Mistr "jehel" prosil čerta, aby chvíli posečkal, že musí dokončit dílo. Po delším zdráhání čert svolil. Krejčí se chytil příležitosti a začal smlouvat. Mohli by jít až k večeru, aby rodina neměla tak velkou ostudu. Rohatý nebyl asi z nejchytřejších a dal se přemluvit.

Prohnaný krejčí smlouval a smlouval, že půjde, ale čert musí do prvního kohoutího kokrhání postavit hrad. Místo stavby určil místo za Rohoznou (článek č. 2). Pak se už bez odmlouvání vydá s čertem do pekel. Co by čert neudělal pro jednu černou duši.

Rohatý se dal ihned do práce.Lítal pro balvany k Doupí, Mrákotínu, do Zudáku nad Lovětínem. Opravdu se činil. Krejčímu se ježily vlasy hrůzou, šlo mu do "tenkejch". Věděl, že je zle. Noc se již překlenula téměř do svítání. Hrádek utěšeně rostl. Krejčí se pomalu loučil se životem.

Čtěte také: Přední skála: Skály, skalky a kameny Českomoravské vrchoviny (3)

Pekelník letěl s poslední náručí kamene. Měl už toho také dost. Létal únavou jen tak při zemi. Když míjel Batelov, ozval se někde "kokrháč" a ohlašoval ráno. Čert, kde byl, tam upustil kameny, které nesl. Nad Batelovem se objevil kamenný vršek. Za rohatým zůstala jen žhavá čára na obloze a sirný pach.Krejčí si zachránil život a polepšil se.

Čas ubíhal, krejčí odešel do nenávratna a nám zůstaly kameny ve Vršku a za Rohoznou nedostavený Čertův hrádek. Dnes najdete na Velkém kameni ve Vršku stopu po čertově podkově jak se rarach odrazil před skokem do pekel. Proto také Čertův kámen. A to místo, kde se čert odrazil, je dodnes prohlubeň, kterou prošlápl svým kopytem.

Tolik lidová pověst, ale Velký kámen má i svoji novodobou historii.Ve škole jsme se učili, kdo byl Karel Havlíček Borovský. Tento buditel a pozdější novinář jako student zajížděl do Batelova na faru za Janem Slavíkem a rád se toulal po okolní krajině. Oblíbil si i Velký kámen, na kterém "rozepsal" svoji báseň "Dumka o Batelovském Vršku" tou dobou byl Vršek holý kopec, posetý kameny, které tu roztrousil čert. Na památku Havlíčkova stého narození, byla do skály vsazena pamětní deska.

Shodou náhod, když byl Borovský odvážen do Brixenu se polámalo kolo kočáru, ve kterém byl převážen právě v okolí Batelova a během oprav přenocoval na poště. K Velkému kamenu patří i tři kříže, které jsou vzdáleny na severní stranu asi 300 metrů. Ty nechal postavit již zmíněný Jan Slavík. V roce 1843. Stojí zde dodnes.

Pro mne a mé kamarády je Velký kámen místo našich prvních horolezeckých kroků. V očích patnáctiletých kluků to byla výzva. Tady jsme se učili "tři pevné body" zatloukali ručně vyrobené skoby a na konopném laně zdolávali šestimetrové stěny. Veliké štěstí, že se vše obešlo bez pádů. Moc rád se na to místo vracím.

Na Velký kámen se vydejte, než se zazelená vegetace a nebo až na podzim, kdy listí opadá. Toto období je vhodné k návštěvě všech skalních oblastí Českomoravské vrchoviny. A jak se k Velkému kamenu dostanete? Na dotaz vám v Batelově každý rád poradí.

Žlutá značka vedoucí z Čeřínku, prochází Batelovem. Po levé ruce máte Vršek (kopec na kterém se Velký kámen nachází) je tu několik cest odbočujících vlevo a ty vás dovedou někdy i po hledání k Velkému kameni. Z jeho vrcholu je po levé ruce kámen, který se nazývá "Čertův kočár". Budete-li stát na hraně a pod vámi bude již zmíněný "kočár" tak na ten jsme z Velkého kamene skákali. Už jako "velký chlap" jsem mnohokrát stál na té hraně a zbývalo jenom se odrazit. Ale zdravý rozum vždy zvítězil.

Velký kámen, turistická mapa

Engadinské třítisícovky počtvrté (2), tentokráte s…

O cestě až na toto sedlo a sestup do údolí Val Bregaglia, o čemž jsme původně tak trochu uvažovali…

Jezerní hory Retezat: Túra na Virful Bucura za výhledy…

Retezat patří k nejkrásnějším pohořím v Jižních Karpatech. Hřeben Retezatu se táhne jako nepřekonatelná…

Turistika v Krkonoších, túra na Výrovku a do Modrého dolu

V Krkonoších jsou turistické trasy notoricky známé, trasy známé poněkud méně a pak trasy téměř neznámé…

Sopky na Slovensku, přehled pohoří vulkanického původu

Aktivní sopky na Slovensku, stejně jako v České republice dnes nenalezneme. Avšak na rozdíl od sopek v…