Treking > Tipy na výlet > Z novoměstských skokanských můstků zůstaly pouze ty na kopci Šibenice
Z novoměstských skokanských můstků zůstaly pouze ty na kopci Šibenice
Tip na výlet na Novoměstsku
8.4.2024 | Lenka Mašová
Nové Město na Moravě a lyže představují už více než století neodmyslitelné
spojení, což potvrzuje i asi osmikilometrová naučná stezka zaměřená právě na lyžaře
a lyžování. Na Novoměstsku se začalo lyžovat díky fryšavskému revírníkovi Rudolfu Gabessamovi,
jenž si ski ke konci roku 1890 opatřil ze Štýrska, předvedl je na louce za hostincem ve
Studnických Pasekách a současně tím k výrobě dřevěných 'prkýnek', díky kterým se člověk
ve sněhu lépe pohybuje, inspiroval místní řemeslníky. O lyže byl zájem, protože po zvládnutí
techniky bylo lyžování nejen praktické, ale i zábavné a od toho už nebylo daleko k nové
sportovní aktivitě.
O dvě desítky let v Novém Městě vznikl Sportovní klub, což byl jako člen Svazu lyžařů
jeden z prvních lyžařských klubů v monarchii, a první veřejné lyžařské závody s téměř
dvacítkou závodníků se uskutečnily ještě v roce 1910. Klub současně spolupracoval s dalšími
českými lyžařskými průkopníky, takže do Nového Města ‚lyžníky' zavítal školit i proslulý
jilemnický Bohumil Hanč coby tehdejší nejlepší český lyžař. Postupným vývojem se v Novém
Městě začaly stavět i první skokanské můstky.
Do dnešního dne jsou dva z nich, označené jako K 28 a K 53, jediné v Kraji Vysočina
a od roku 2023 zrekonstruované, k vidění na kopci Šibenice. Právě tam v roce 1925 vznikl
i první regulérní celodřevěný můstek, který tehdy umožňoval až třicetimetrové skoky. Hned
v následujícím roce se stal dějištěm mezinárodního mistrovství Československé republiky.
Provizorní můstky pro lety na lyžích si však lyžaři stavěli už dříve, a to i na kopci
Šibenice, kde nejdříve šlo o sněhové rampy vyztužené prkny či zednickými kozami. To stačilo,
aby se tam už v roce 1912 premiérově závodilo. Skokanské můstky ze dřeva či kovu v průběhu
dalších let vznikaly i na jiných místech Nového Města (V Trni, Oboře, u bývalé škrobárny,
na Bělisku).
Naučná stezka Lyžování na Novoměstsku, jež byla zprovozněna v roce 2022 u příležitosti
novoměstského Roku lyžařů, zahrnuje deset zastavení. První najdete u městského úřadu na
Vratislavově náměstí, dále cesta pokračuje kolem domu lyžařské rodiny Německých pod Harusův
kopec, na jehož vrcholu stávala vyhlášená turistická chata, odkud v roce 1934 odstartoval
i první legendární závod Zlatá lyže. A jen o kousek dál se vypíná kopec Šibenice se zmíněnými
skokanskými můstky.
Cesta pak míří dolů do sportovního areálu ve Vysočina Areně. Právě v těchto místech
dnes proslulých konáním biatlonových mistrovství světa se nachází také Hotel Ski, jenž
byl v roce 1972 uveden do provozu jako moderní náhrada v roce 1942 vyhořelé a již neobnovené
chaty na Harusově kopci.
Z Vysočina Areny stezka směřuje ke skautské chatě Mercedeska a zpět do města ke
katolickému hřbitovu, kde odpočívají někteří z lyžařských závodníků. Přes stadion dojdete
až k nádraží, kam v zimě po "výletní" trati Tišnovka již více než sto let do Nového Města
přijíždějí natěšení lyžaři od Brna. Poslední zastávkou je Obora nedaleko Městských lázní,
což je taktéž jedno z míst, kde v 20. století stával lyžařský můstek.
O historii lyžování pojednává i expozice v Horáckém muzeu, kde je také originál Zlaté
lyže v podobě devatenáct centimetrů dlouhé lyže ze zlata - ocenění, které kdysi za deset
dukátů nechal zhotovit jednatel lyžařského svazu Josef Jílek pro vítěze sdruženého závodu.
Sbírka historických ski je k prohlédnutí rovněž v Soškově ulici v malém muzeu rodiny
Slonkových, prvních výrobců novoměstských ski. lyže se však ve městě vyrábějí stále, dnes
ve firmě Kästle (dříve Sporten).
Konec léta roku 2023 byl docela příjemný. Počasí sice bylo hodně
proměnlivé, ale dva, tři dny hezkého a stabilního počasí nebyly výjimkou. Jednu
takovouto mezeru, hned hezky z kraje září, jen asi týden po letních
…
V africkém Gabonu praktikují lidé tradiční náboženské rituály bwiti
založené na konzumaci kořene keře iboga se silně psychedelickými účinky. Komplexní
náboženský systém bwiti s dlouhou tradicí je
…
Rozdělení hub, uspořádání do tříd, řádů a čeledí nebo rodů doznalo
v posledních letech a desetiletích podstatných změn. Nejenže byly houby vyčleněny do
samostatné říše hub (Funghi) z původní říše rostlin (Plantae)
…
Pomníčky, památníčky, pamětní desky, ať už týkající se tragické
či jiné události, anebo spíše ze soudku recese, některé známé a jiné neztotožněné,
je možné objevit v Koníkovském polesí ve žďárském okrese v Kraji Vysočina
…
V naší maličké zemi je nespočet památek. Mezi jednu z nich patří
i zámek Chyše. Nejsem zrovna zámkový typ, ale když už někde trávím dovolenou, chci
poznat a vidět co nejvíce bez ohledu na to, abych musel najezdit či nacho
…
Na vrchu Rosička (645 m) kousek od pomezí Křižanovské vrchoviny
a Hornosázavské pahorkatiny, západně od Žďáru nad Sázavou, stojí od roku 2001 rozhledna
Rosička železné konstrukce. Rozhledna Rosička je multifun
…
Určitě budete souhlasit, že letošní únor byl nadmíru teplý. Předjaří
dorazilo o měsíc dříve, sluníčko a teplo vyhnaly ze země sněženky, bledule, fialky,
podběly, devětsily, pampelišky, ba dokonce na konci února jsem na břehu
…
Rozhledna Surovina (745 m) je nádherná vyhlídka nad kysuckou obcí
Oščadnica v lokalitě zvané Surovina pod Kalinovým vrchom (816 m) v asi 12 km dlouhé
západní rozsoše hpry Velká Rača, která je nejvyšším vrchol
…
Podle toho, že už i na Vysočině začaly rozkvétat bledule, vypadá
to skutečně na brzký příchod jara. Jako první na území destinační společnosti Koruna
Vysočiny chráněné bledule jarní tradičně vykvétají v přírodní rezervaci
…
Po I. svetovej vojne bola podkarpatská časť východnej Galície, od
Užhorodu po Marmarošskú Sihoť, stručne Podkarpatská Rus, priznaná prvej Československej
republike, po II. svetovej vojne bola časť Galície prizna
…