https://www.dusekarpat.cz/slovensko/chocske-vrchy/ Rozhledna Kozárovský Babylón – Treking.cz
Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář akcí | Napsat článek | E-shop | Více…
Kontakty  Cookies  Ceník inzerce  RSS 
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 10.12.2018 , svátek má
Reklama
Treking > Rozhledny > Rozhledna Kozárovský Babylón, Českomoravská vrchovina

Rozhledna Kozárovský Babylón, Českomoravská vrchovina

Přírodní park Lysicko a jeho turistické cíle (2)

29.5.2008 | Theodor Teshim

V předchozím článku jsme se seznámili s kouzelnou oázou klidu na východní hranici Českomoravské vrchoviny, nevyčerpatelnou studnicí odpočinku, s krajinou Lysicka, chráněnou coby stejnojmenný přírodní park. Pověděli jsme si něco o jediných dvou přírodních památkách tohoto přírodního parku a nastínili jsme přehled značených tras popisovaného území. V dnešním díle navážeme představením rozhledny, jež upozorňuje na nejvyšší bod Lysicka - kopec Babylon (654 m) mezi Kozárovem a Kunčinou vsí.

Babylon

Lysicko

Vrch, zvaný také Kozárovský kopec, nese jako i mnoho jiných biblické jméno Babylon. Za všechny jmenujme Babylon na jihozápadní Moravě u Mohelna se slavnou Mohelenskou stepí, jenž je navíc také vybaven rozhlednou. A nemusíme vlastně vůbec chodit tak daleko, asi 10 km jihozápadním směrem od našeho kozárovského Babylonu nad vsí jménem Kaly nedaleko Borače u Tišnova se nalézá kopec Babylon a ani nepřekvapí, že také s rozhlednou.

Prohrabeme-li se skříněmi krabicemi, šuplíky, škatulkami a krabičkami v zaprášeném pokojíčku geomorfologů, pak najdeme Babylon zapadlý v okrsku Sýkořská hornatina, jež náleží do podcelku Nedvědická vrchovina, součásti to vyššího celku Hornosvratecká vrchovina v oblasti Českomoravské vrchoviny patřící provincii Česká vysočina. Uf. Geologické podloží kopce u Kozárova i okolí představují ortoruly, tedy horniny vzniklé přeměnou vyvřelin a to zřejmě před půl miliardou let na konci starohor.

Vyvýšeninu vrcholového hřbetu, výraznou dominantu okolí, kryje dnes vzrostlý převážně smrkový les. Hřbet jinak porůstají louky, pastviny a pole, obzvlášť malebně působí na jihozápadním svahu kopce pestrá směs políček, luk a lad, Rozhledna na Babylonu které oddělují kamenité meze porostlé keři a stromky. Vyskytuje se zde i (jinde plevel) místně ohrožená chrpa modrák (Centaurea cyanus) dříve používaná také k barvení látek (ultramarín po smísení se živcem).

Místo je cenné též jako útočiště ohrožených ptáků, z nichž jmenujme dva: ťuhýka obecného (Lanius collurio) a silně ohroženou křepelku polní (Coturnix coturnix). Hodnotu této lokality na svahu kozárovského Babylonu se snaží chránit její vyhlášení za významný krajinný prvek (VKP). Podobný ráz má kulturní krajina přírodních památek Veselský Chlum a Veselská Lada nad Lomnicí asi 7 km odtud. Ty už však leží daleko za hranicemi Lysicka v Přírodním parku Hornosvratecká hornatina.

Přístup

Vyhlídková stavba s vysílačem je vzdálena jen asi 0,6 km od rozcestníku na návsi v Kozárově a asi 1 km z Kunčiny Vsi. Přímo pod rozhlednu lze dojet z Kozárova pohodlně vozem, což tak představuje třebas výrazné osvěžení nudné služební cesty do tohoto kraje (odbočka doprava na severním konci vsi). Kopec kříží zelená značka, půldruhého kilometru dlouhá spojka Kozárova s Kunčinou Vsí.

Návštěva rozhledny je velmi příjemným zpestřením putování Lysickem přes Kunčinu Ves po červené z Lysic do Lomnice nebo brouzdání třemi přírodními parky po modré značce z Lomnice do Kunštátu přes Kozárov. Do Kunčiny Vsi pod rozhlednou navíc stoupá údolím Býkovky proti proudu potoka žlutá značka z Černé Hory.

Rozhledna

Zdaleka viditelný vrch a jeho oblá plochá úbočí jsou výbornými výhledovými místy. To si lidé uvědomovali již dříve, důkazem čehož je fakt, že tu dřevěná rozhledna stávala před půl stoletím. Na prahu nového tisíciletí dostala myšlenka obnovy vyhlídkové stavby nový impuls, když se do projektu vložila společnost Český mobil, jež zde vystavěla vysílač s vyhlídkovou plošinou. Poměrně šeredný šrám na tváři krajiny tak byl alespoň částečně napraven možností krásných pohledů na okolí ze "střechy Lysicka", jak si dovolím poeticky vrch Babylon pojmenovat.

42 metrů vysoká věž slouží už osmým rokem. První je schod betonový, pak se nahoru kolem válcovitého těla štíhlé stavby vine had sestávající ze 139 kovových schodů. Přístup na rozhlednu je sezónně omezen, otevřená bývá o víkendech od dubna do října, setkal jsem se na ceduli v Kunčině Vsi že i v pátek navečer.

Má hodná žena sdílí názor, že barevná cedule u kiosku rozhledny informuje o ještě častějším otevření rozhledny. Každopádně skutečnou otevírací dobu lze ověřit na čísle +420 608 456 643 (Obecní úřad Kozárov), kde je možno předem dohodnout i individuální výstupy na ocelového obra za výhledem.

Hovoříme-li o tomto významném vrchu, panovníkovi okolní krajiny, pak nezbývá, než o Jeho veličenstvu říci skutečně vše. Na kozárovském Babylonu zhusta dochází ke "zmatení řečí" místních přátel rozhledny vlivem intenzivní konzumace Černé Hory 11° čepované za 17 Kč ve víkendově otevřeném kiosku, u nějž mnozí prolévají hrdly hektolitry piva vskutku až sebezničujícím způsobem, jak kdyby měl nastat jiný biblický moment - "konec světa".

Kozárovský Babylon

V takových chvílích si pravidelně vzpomínám na památnou parafrázi pořekadla o ohni, kterou mi osvěžila jedno bolavé ráno v prvním ročníku mých VŠ studií při vaření silné česnekové polévky má tehdejší devadesátiletá paní domácí. Ta moudrá žena v županu pověděla za podpory vztyčeného ukazováčku i vzpomínek na můj pozdní příchod předešlého večera: "Milý Theo, alkohol je dobrý sluha, ale špatný pán!" V kiosku u rozhledny se přesto stíhají prodávat i vstupenky, papírové to propustky z objetí občerstvovny za vyhlídkou (dospělí 15 Kč; stav na jaře 2008).

Výhled

Ve výhledech může pomoci i nainstalovaný dalekohled/kukátko, mé hodné ženě se však za naší návštěvy zdál nefunkční, já měl názor opačný. Plošina 24 metrů nad zemí poskytuje skoro kruhový výhled bohužel omezený na jihu a východě vzrostlými stromy. V takto vymezeném prostoru zahlédneme mezi věčně zelenými korunami smrků zalesněnou kopu pískovcového Velkého Chlumu (460 m) nad Lysickou sníženinou. Připomíná obří modrozelenou přílbu, vedle níž se nesměle ukazuje pár domků obce Doubravice nad Svitavou, výše v kopcích pak ves Kuničky. Pokračování Lysické sníženiny, části Boskovické brázdy, přehlédneme i na severozápadě.

Za ní nad údolím Svratky se zdvihá Drahanská vrchovina, přesněji její severní konec - Adamovské vrchovina, v níž v nadmořské výšce přibližně 500 m nad mořem asi 14 km odsud vidíme nedaleko vrchu Na Strážce (547 m) vesnici Újezd u Boskovic a kousek severněji vykukuje světlé zdivo impozantní zříceniny hradu Boskovice u vrchu Bašta (487 m), no a ještě severněji vrch Mojetín (607 m).

Na východ od Boskovic (dále od nás) navazuje druhá část Drahanské vrchoviny, Konická vrchovina. Zde se na planině (v přímé vzdálenosti z rozhledny Babylon asi 20 km) prostírá ves Velenov (560 m) a za ní zalesněný hřbet, který ukrývá nejvyšší bod Drahanské vrchoviny Skalky (735 m). Úplně v dáli prý za pěkného počasí bývá vidět Nízký Jeseník a Hrubý Jeseník.

Vyhlídková plošina

Upřeme svůj zrak z plošiny rozhledny k severu. U nohou nám doslova a do písmene leží patriotičtí vyznavači černohorských chmelových produktů, lavičky posezení a kiosek. Pak pole a lesy, blízký Bedřichov, ale především v dálce věž rozhledny na kopci Milenka nad Kunštátem v Přírodním parku Halasovo Kunštátsko. V dálce nás za příznivých podmínek prý potěší pohled na Orlické hory.

Západním směrem se v sousedství rozhledny rozprostírá fotbalové hřiště a vesnička Kozárov, z níž se k rozhledně vine oblouk silnice s (nutným) odpočívadlem. Na jižním konci vsi poutá pozornost rozlehlost bývalého JZD. U něj se mezi poli tísní další významný krajinný prvek - Kozárovský hájek (580 až 599 m), jeden z nejvýše položených habrových porostů Českomoravské vrchoviny.

Nad údolím Besénku se zdvihá masa majestátného Sýkoře s krátkou věží vysílače, z něj běží žlutá TZ přes rovněž patrné Synalovské paseky do Lomnice. Na sever od Sýkoře (vpravo) se mírně zvedá vrch jednoduchého, leč hezkého jména - Bukový vrch (699 m). Pod Sýkořem se krčí chaloupky Synalova.

Krajina Lysicka

O něco jižněji (vlevo) najdeme Veselský Chlum (578 m) s vysílačem a pásy políček a sadů. Tyčí se nad Lomnicí, tu však vidět není. Schovává se v dolíku za lesy pod vrchem Crhová (541 m) u Rašova. Obzor na jihozápadě uzavírají táhlé modravé vlny Českomoravské vrchoviny Bítešska a Třebíčska. Zřetelné prý bývají i chladírenské věže JE Dukovany.

Ještě o něco jižněji, ale daleko blíže nám, výhledu kraluje tišnovská Květnice (469 m), jež pozorovatele dokáže vždy udivit svou jakoby kompaktní masivností, působí na mne dojmem obrovského zeleného ježka. Z Babylonu prý směrem na jih bývá vidět monumentální dominantu jihu Moravy - hřbet Pavlovských vrchů.

Rozhledna Babylón u Kozárova, turistická mapa

Treking.cz - diskuze
Reklama
Reklama
Témata našich článků…
Aktuální počasí Zverovka Sněžka Krkonoše, ubytování Soumrak Karlštejn Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Hranická propast Letní obloha Zámek Hluboká Elbrus, Kavkaz Kráľova studňa Javorníky Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso
Reklama
Populární treky
1. České hory Přechod Rychlebských hor a Králického Sněžníku po pěšinkách pohraničníků
2. Slovenské hory Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater
3. Ukrajinské Karpaty Horhany (Gorgany) - výstup na dvojvrchol Syvulja
4. Via ferraty Naturfreundesteig a Traunsee Klettersteig na Traunstein, via ferraty v Rakousku
5. Rumunské hory Capatini, přechod dvou zapomenutých národních parků v Rumunsku
Reklama
Túry a lokality podle pohoří
Beskydy Bílé Karpaty Javorníky
Jeseníky Jizerské hory Krkonoše
Kysuce Krušné hory Malá Fatra
Malé Karpaty Nízké Tatry Roháče
Šumava Velká Fatra Vysoké Tatry
Hledej podle pohoří
Reklama
Regiony
Oblasti: Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist