Česká Kanada ze Slavonic, okružní túra okolo rybníků ke Graselově sluji
Okruh ze Slavonic po stopách grázla v České Kanadě
Česká Kanada představuje nevšední oblast se zachovalou přírodou, množstvím rybníků, skal a roztroušených balvanů i četných kulturních památek. Pojmenování Česká Kanada patrně použil jako první jindřichohradecký rodák J. A. Trpák ve 20. letech minulého století pro širokou oblast Jindřichohradecka. Dnes Českou Kanadu představuje oblast zhruba mezi městy Slavonice, Kunžak a Nová Bystřice na pomezí Křižanovské a Javořické vrchoviny.
Česká Kanada je od roku 1994 přírodním parkem o rozloze asi 250 km2. Rozkládá se na historickém pomezí Čech a Moravy při hranicích s Rakouskem. Nejvyšším vrcholem celé oblasti je Vysoký kámen (738 m), tedy vrch poměrně nevysoký. Avšak svým charakterem a drsnějším klimatem může Česká Kanada navozovat atmosféru severoamerické divočiny.
Do nitra České Kanady jsme s dcerou zabrousili při letním putování po vlastech českých. Na výběr jsme měli z široké palety možností, nás však nejvíce lákal okruh z města Slavonice ke Graselově sluji. Naším cílem ale nebyla jen sluj grázla, ale i pevnostní oblast u Slavonic, malebné rybníky i archeologické vykopávky Pfaffenschlag.
FotogalerieNa asi 15kilometrovou túru vyrážíme z centra města Slavonice z Náměstí Míru. Hezké měšťanské domy s kostelem Nanebevzetí Panny Marie jsou hezkými kulisami historického centra města. Po Nádražní ulici přes Slavonický potok a kolem upraveného kostela Sv. Kříže míříme západním směrem. U slavonického nádraží nás míjí krásně malovaný vláček Bystřičan a v polích, nízko nad západním obzorem, nás vítá zapadající Měsíc, který je krátce po úplňku.
Červená turistická značka míří po prašné cestě k lesu a k daňčí farmě Slavonice na severním úbočí Strážného kopce (599 m). Přicházíme k prvnímu "řopíku", objektu lehkého opevnění vz. 37, kterých je (nejen) v okolí Slavonic spousta. Tento objekt, jakož i řada brášků v okolí, byl plně dostavěn a vybaven již v době mobilizace v září 1938. Tento železobetonový monolit má strop silný 60 cm a tloušťka obvodových zdí činí 50 až 80 cm. Zesílené objekty mívají tloušťku obvodových zdí až 120 cm.
Za silničkou se nachází Pevnostní areál Slavonice, který je zpřístupněn. O prázdninách je otevřeno denně od 10.00 do 17.00, vstupné činí asi stovku (platba pouze hotově). Protože toho ale máme dnes na programu trochu více a správci na svém webu cosi píší o vstupu pouze s bakteriálním zvěřince (rouškou, kterou tak či tak nemáme) na "gzichtě", nezdržujeme se a pevnostní areál s řadou objektů s maskovacími nátěry pouze procházíme.
Krátce se zastavujeme u Protrženého rybníka, jehož temně modrá hladina se leskne jako zrcadlo. Okolo rybníků Staré koupaliště, Vožralý a Dědkův pokračujeme na rozcestí červené a zelené značky - U Pfaffenschlagu (575 m). Tady opouštíme dosavadní červenou turistickou značku a odbočujeme vpravo po značce zelené.
Tato značka nás krátce na to přivádí k dalšímu z řopíků a archeologickým vykopávkám Pfaffenschlag. Pfaffenschlag (snad něco jako Flanďácký Úder) byl středověkou vesnicí ze 13. století, která zanikla již velice dávno - za husitských válek. Stopy po asi 10 staveních a mlýnu odkryl v roce 1958 Vladimír Nekuda, pracovním Zemského muzea v Brně za pomoci Josefa Pauříka ze Slavonic. Archeologický průzkum probíhal v této lokalitě v letech 1960 - 1971. Dnes tady nalezneme zakonzervované kamenné základy domů a malebný rybníček částečně zarostlý rákosinami. Laikovi tato lokalita však příliš neřekne.
Přecházíme silnici ze Slavonic do Stálkova a stále lesem pokračujeme severním směrem. Pěkně kolem rybníka Dolní Šatlava pokračujeme k Velkému Troubnému rybníku (možnost odskočit si ke skalám Stálkov). Ke Graselově sluji je to již jen skok. Sluj nás ale příliš nenadchla. Uměle upravený převis nemá výšku ani jednoho metru a dospělý člověk by se v něm musel plazit.
Začínám pochybovat, zda-li se opravdu jednalo o útočiště Johanna Georga Grasela (1790 - 1818), který loupil a vraždil se svou bandou v širokém okolí. Jednalo se o tak odporného zločince, že se jeho jméno stalo v češtině synonymem pro ty největší padouchy - grázly. Grasel byl za své hanebné činy nakonec po právu odsouzen a 31. ledna 1818 ve Vídni popraven.
V okolí Graselovy (Grázlovy, chcete-li) sluje se nachází řada dalších skalních útvarů, např. Schillerův kámen, ale i grázlova trojmužná předovka. Pozorného návštěvníka jistě zaujmou nádherné polštáře heboučkého mechu.
Čas pokročil, začínáme se vracet do Slavonic. K tomu využíváme lesní neznačené cesty a později naučného chodníku Graselova stezka - Slavonice. Značení této stezky je sice prachbídné, ale když půjdeme "po rozumu", dojdeme k dalším rybníkům, které jsou utopeny v lesích. Jedná se o Malý boční rybník a Dlouhý rybník, na jejichž hladinách začínají kvést lekníny. Rybníky si oblíbily i volavky popelavé a další vodní ptactvo. Soustava těchto lesních rybníků, které sloužily k chovu ryb, byla vybudována již v 16. století.
Další cesta vede malebnou krajinou. Lesem, loukami. Brzy se v dáli objeví městská věž ve Slavonicích, předzvěst toho, že se blížíme do cíle. Za hezkých výhledů na město míjíme pozdně gotický kostel Božího těla a sv. Ducha z roku 1478, který v roce 1677 doplnila barokní přístavba. Nakonec musíme opět projít městem a již jsme v cíli dnešní okružní trasy. Po krátké pauze startujeme za dalšími cíli - na nesevernější bod Rakouska či na historickou hranici Čech a Moravy na dohled hradu Landštejn.
- Trasa túry na turistické mapě
Fotogalerie, prohlédněte si fotografie
