Českomoravská vrchovina, členění Českomoravské vrchoviny podle pohoří

Tak předně. Českomoravská vrchovina není, jak se často mylně uvádí, pohoří. Jedná se o geomorfologickou oblast, jejímiž sousedy jsou další geomorfologické oblasti - Jihočeské pánve, Středočeská pahorkatina a Brněnská vrchovina. S těmito oblastmi patří do nadřazené jednotky, kterou je Česko-moravská subprovincie.

Na severu Českomoravská vrchovina dále sousedí se Středočeskou tabulí, Východočeskou tabulí, Orlickou oblastí a Jesenickou oblastí. Na východě ji vymezují Vněkarpatské sníženiny. No a na jihu je "naše" Českomoravská vrchovina ohraničena sice státní hranicí s Rakouskem, fyzicky však pokračuje k našim jižním sousedům jako Thaya Hochland, tedy vysočina kolem řeky Dyje. Pro laika pojmy a názvy málo uchopitelné a možná i nesrozumitelné. Ale pro vymezení této geomorfologické oblasti nezbytné.

Čtěte také: Geomorfologické členění České republiky, do subprovincií

Z předchozího odstavce jasně plyne, že hovořit o Českomoravské vrchovině jako o pohoří je tak trochu nemístné. Podobně jako je tomu na Slovensku v případě Slovenského rudohoří a nebo Slovenského středohoří, které jsou podrobněji popsány v samostatných článcích.

Vymezení Českomoravské vrchoviny

Vymezme si tedy konečně na Českomoravskou vrchovinu, která se rovnoměrně rozkládá po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy (odsud i název), z pohledu turisty a běžného smrtelníka. Stačí si Českomoravskou vrchovinu rozdělit na podřazené geomorfologické jednotky - celky. Chcete-li - na pohoří. Těch je celkem sedm. Jsou to:

• Železné hory
• Hornosázavská pahorkatina
• Hornosvratecká vrchovina
• Jevišovická pahorkatina
• Křižanovská vrchovina
• Křemešnická vrchovina
• Javořická vrchovina

Tyto celky se dále dělí na 21 geomorfologických podcelků, z nichž mezi turistickou veřejností jsou asi nejvíce známy Žďárské vrchy a Jihlavské vrchy. Podcelky se dále dělí na desítky okrsků, jejichž přehledy můžete nalézt na Trekingu v samostatných článcích.

Jedná se tedy o oblast vymezenou (velice hrubě) městy Jindřichův Hradec, Tábor, Vlašim, Kolín, Svitavy, Tišnov a Ivančice. Podrobnější geomorfologické členění jednotlivých celků naleznete v samostatných textech věnovaných jednotlivým celkům a členění do podcelků v níže připojené tabulce. A nebo v samostatném přehledném článku o geomorfologickém členění České republiky.

Nejvyšší hora (hory) Českomoravské vrchoviny

Povrch Českomoravské vrchoviny tvoří mírně zvlněné vrchoviny a pahorkatiny. Oblast sice nedosahuje nijak závratných výšek, v průměru max. 600 až 700 m, přesto však skýtá obrovské množství přírodních krás a turistických zajímavostí. Ať již v podobě skalních útvarů rozesetých po horách i dolech, rybníků s mokřady, přírodních rezervací či velkého množství středověkých hradů a nebo novodobých rozhleden.

Pro turisty asi budou nejzajímavějšími nejvyšší vrcholy Českomoravské vrchoviny (Vysočiny). Tím úplně nejvyšším vrcholem celé Českomoravské vrchoviny je Javořice (837 m), nejvyšší hora Javořické vrchoviny nacházející se v sousedství Železných hor v jihozápadním cípu této geomorfologické oblasti o celkové výměře 11 742 km². To je, bez pár drobných, 15 % rozlohy České republiky.

O pouhý metr za Javořicí "zaostává" vrch Devět skal (836 m) v Žďárských vrších, podcelku Hornosvratecké vrchoviny. Dalšími osmistovkami Žďárských vrchů (Hornosvratecké vrchoviny) jsou vrchy Devět skal (836 m), Buchtův kopec (813 m), Pohledecká skála (812 m), Žákova hora (810 m) a Kamenný vrch (802 m).

Z dalších nejvyšších vrcholů si zmínku zaslouží Harusův kopec (741 m), nejvyšší vrch Křižanovské vrchoviny. A nebo Křemešník (765 m), nejvyšší hora Křemešnické vrchoviny. Hornosázavská pahorkatina se může pochlubit vrchem Roudnice (661 m), Železné hory vrchem Pešava (697 m) a Jevišovická pahorkatina Zadní horou (633 m).

Vodstvo

Českomoravská vrchovina je odvodňována hustou sítí řek a říček. Jakousi pomyslnou říční páteří Českomoravské vrchoviny je řeka Jihlava. Ta spolu se sousední Oslavou a Rokytnou odvodňuje velkou část Českomoravské vrchoviny. Severozápadní část oblasti odvodňuje Sázava a východní část řeka Svratka. Jižní část oblasti pak odvodňuje hraniční řeka Dyje. Českomoravská vrchovina tak patří ke dvěma úmořím: k úmoří Černého moře a Severního moře.

Klima

Klima Českomoravské vrchoviny se příliš neodlišuje od klimatu okolních oblastí. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 5 - 7 °C, roční úhrn srážek činí 650 až 880 mm. V polohách nad 800 metrů se roční úhrn srážek zvyšuje až na 1 100 mm.

Geologie

Masív Českomoravské vrchoviny je budován převážně starými horninami, které vznikaly v prvohorách či ještě starších geologických obdobích. Stáří některých hornin tak dosahuje i více než 600 miliónů let, takže vznikaly zřejmě již v starohorách a nebo prahorách. Jelikož se ale jedná o přeměněné horniny, které byly sekundárně vystaveny vysokým tlakům a teplotám, není možné jejich přesnější radiometrické datování.

Českomoravská vrchovina byla v dávné geologické minulosti součástí tzv. variského pohoří, které se táhlo napříč celým tehdejším kontinentem (jenž pochopitelně vypadal zcela jinak než dnes). Následné horotvorné pohyby, transgrese a regrese moří a eroze snížily výšku původního pohoří z nějakých 5 000 až 8 000 metrů na dnešní zlomek (max. 837 m).

Spolu s Šumavskou hornatinou tak Českomoravská vrchovina patří k nejstarším geologickým útvarům České republiky. Geologové hovoří o tzv. Moldanubiku. Moldanubikum představuje nejstarší vývojovou jednotku Českého masívu, která vedle ČR zasahuje i do Rakouska a vyplňuje prostor mezi toky Dunaje a Vltavy.

Z hornin v Českomoravské vrchovině převažují různé metamorfované horniny. Především pararuly, ortoruly, serpentinity, amfibolity či granulity. V malém zastoupení se objevují i mladší (druhohorní) usazené horniny. V geologicky nejpestřejším pohoří Českomoravské vrchoviny - v Železných horách - se ale objevují i křemence, permské pískovce, diority, opuky. A také sprašové hlíny a aluviální náplavy čtvrtohorního stáří.

Kam na výlet v Českomoravské vrchovině

Přestože je oblast Českomoravské vrchoviny poměrně hustě osídlena, nalezneme tady velká území s minimálními zásahy člověka. Především v oblasti Hornosvratecké vrchoviny a Železných hor. Není tedy divu, že tady byly vyhlášeny hned dvě chráněné krajinné oblasti. Jsou to CHKO Žďárské vrchy, která byla vyhlášena v roce 1970 na rozloze asi 709 km² a Chráněná krajinná oblast Železné hory, která byla vyhlášena v roce 1991 na území o rozloze 284 km². A úplně nejvýznamnějším chráněným územím Českomoravské vrchoviny je Národní park Podyjí, který byl vyhlášen v roce 1991 na ploše pouhých 63 km².

Osobně bych z celé Českomoravské vrchoviny vyzvedl oblast Ždárských vrchů s nejvyššího horami celé oblasti a rybník Velké Dářko. A pak naprosto výjimečnou Mohelenskou hadcovou step v Jevišovické pahorkatině s unikátní flórou a faunou na hadci. V oblasti Českomoravské vrchoviny však nalezneme stovky, ne-li tisíce turisticky atraktivních cílů. Jejich jmenování jde však již daleko za rámec tohoto článku.

Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.