Množící se útoky medvěda hnědého na člověka na Slovensku

Asi nejvíce byl medializován případ medvěda z poloviny března, který se zatoulal do centra Liptovského Mikuláše, města, ve kterém jsem prožil několik krásných let. Medvěd se do města nevydal proto, aby si zde pochutnal na Liptácích. Těžko říci, zda-li byl zahnán z hor dospělým medvědem, který si střežil své terotorium, a nebo se do města tento medvěd zatoulal nešťastnou náhodou při potulce krajem při shánění potravy a nebo hledání nového teritoria.

Ze zveřejněných záběrů, které internetem hojně kolovaly, se zdálo, že jde o mladou, nezkušenou šelmu. Šelmu, která byla silně vystrašená, po zimě ještě docela vyhublá, do krajnosti vystresovaná a při panickém útěku, ve snaze se vymotat z města, o pár lidí zavadila. Nešlo o zlý úmysl medvěda, šlo o kontakt krajně vystrašené šelmy s lidmi. Střet toho medvěda s civilizací skončil zraněním několika osob a bohužel, několik dní po té, i smrtí šelmy. K dalšímu setkání s medvědem došlo nedaleko, ve středisku Jasná v závěru Demänovské doliny. Tehdy zemřela 31letá turistka po pádu ze skály, nikoliv po přímém útoku medvěda.

Poslední informaci o potulkách medvěda ve městě přinesla média dnes. Medvědice a dvě medvíďata se měla za bílého dne procházet někde ve středu města Svit. Ano, to je to město pana Bati pod Tatrami, západně od Popradu. Podobných zpráv bude zřejmě ještě přibývat, vždyť dnes se na Slovensku pohybuje ve volné přírodě okolo 1 300 medvědů. Přitom odborníci uvádějí, že pro Slovensko je únosnou populace maximálně okolo 800 medvědů hnědých.

Proč zrovna letos došlo na Slovensku k takovémuto nárůstu útoků medvěda na člověka? Těžko říci, patrně jde o kombinaci více faktorů. Jednak jde o jisté přemnožení šelmy, jednak své asi udělal brzký příchod jara a mimořádně teplé počasí, které "vyhnaly" medvědy ze zimních brlohů příliš brzy. Stejně, jak toto teplé jaro vehnalo lidi do přírody o poznání dříve, než tomu bylo v předchozích letech. A to zrovna v kritické době, kdy medvědice vyvádějí mláďata na první potulky krajinou.

A protože v tomto období jsou mláďata ještě poměrně neohrabaná, tlapky je tak úplně neposlouchají, jsou i medvědice patrně mnohem vystresovanější a tím pádem i potenciálně agresivnější, tzv. útěková vzdálenost je mnohem menší, než v pozdější době, kdy jsou již mláďata odrostlejší, samostatnější a také rychlejší. To se medvěd, který se drží dále od lidí, spíše snaží utéci. Alespoň podle mých zkušeností. Určitě by nám k tomu mohli více říci odborníci z výzkumné stanice v Liptovském Hrádku.

Nyní jsou medvědi ještě navíc hladoví, po zimě viditelně vyhublí, v přírodě ještě nenacházejí hojnost potravy, jak tomu bude zanedlouho. I to je jeden z důvodů, proč medvědi scházejí blíže k lidem, hledají něco k snědku i v nebezpečné blízkosti člověka. Druhým důvodem, a to se budu již opakovat, je přemnožení medvěda. Nejčastěji vidíme, jak si na odpadcích "pochutnávají" medvědice vodící dvě, někdy dokonce i tři medvíďata. Především mladší a nezkušené samice nedokáží v přírodě nalézt dostatek potravy a nevhodně mění své návyky.

Co s tím? Co dělat, aby se omezil počet nežádoucích střetů lidí a medvědů? Co dělat, aby nebyl ohrožen turistický průmysl na Slovensku? Řada lidí již nyní propadá panice a odmítá na Slovensko jezdit. Řada místních se bojí vycházet do hor a do lesů, bojí se jít na houby a nebo sbírat lesní plody. Obávám se, že bude nezbytná určitá redukce početních stavů. Minimálně jedinců, kteří se vydávají pravidelně do intravilánů obcí a měst a ztratili přirozenou plachost. Nejsem zastáncem střílení šelem, podle mého názoru medvěd hnědý do přírody patří, vůči myslivcům mám řadu výhrad, ale také k nim chovám určité pochopení. Obávám se, že snížení počtu medvědů na Slovensku bude bolestivý, ale nutný krok.

V neposlední řadě by určitě bylo vhodné zajistit odpadové hospodářství. V oblastech, kde se potulují medvědi, bude potřeba používat "antimedvědích" popelnic tak, jak to známe například z Aljašky. V neposlední řadě bych to viděl i na úpravu zemědělského hospodaření v podhorských oblastech s pravidelným výskytem medvěda. Pěstovat takové plodiny, alespoň v "nárazníkových" pásmech pod horami, které by tolik nelákaly medvědy. Například kukuřici apod.

A především, především bude nutná osvěta. Osvěta, jak se chovat v oblastech obývaných medvědy, jak procházet krajinou "hemžící" se medvědy. Naučit lidi, jak se v krajině pohybovat, jak na sebe včas upozornit. A nyní nemám na mysli prdnout petardu před vstupem do lesa, jak v posledních letech na Slovensku vídávám (slýchávám).

Prostě a jednoduše dostat do krve, že před průchodem nepřehlednými úseky na sebe upozorním. Třeba pískáním, hlasitým hovorem, zatleskáním a nebo zaklepáním hůlkami. Že nelezu do hustého křoví, do kterého pořádně nevidím. Že než vlezu do hustého maliní za slaďounkými plody, tak udělám totéž co o větu výše. Protože podobný nápad mohl dostat i medvěd, i on miluje maliny a další lesní plody.

Bude dobré dostat do krve, jak se v horách chovat a jak se zachovat při případném setkání s medvědem. Ovšem žádné poučky nepřipraví člověka na realitu. Každé setkání s medvědem je jedinečné a na to, jak bude reagovat, má vliv spousta faktorů. Většina útoků medvěda na člověka slouží pouze k zastrašení, nejedná se o predační útoky. Absolutní bezpečí nemůže a ani nebude nikdy existovat. Prostě chce vzít za své, že i nadále budou (nejen) na Slovensku místa, kde bude platit - zde je medvědovo! Myslím si, že když to jde na Aljašce, v Kanadě, ale třeba i ve Finsku a nebo v Rusku, že to půjde i na Slovensku a nebo i jinde v našich milovaných Karpatech.