Pozitron je stabilní elementární částice, která je antičásticí
elektronu. Pozitron má naprosto identické
vlastnosti jako elektron. Vyjma elektrického náboje. Ten je sice stejně velký, na
rozdíl od záporného náboje elektronu má však opačné znaménko - je kladný.
Pozitron patřící do třídy leptonů vzniká
při radioaktivním rozpadu atomových jader a při tvorbě elektronového páru. Stabilní
je jen ve vakuu, neboť velice dychtivě intereguje s elektrony. Při jeho interakci
s elektronem dochází k anihilaci přičemž vzniká pár fotonů gama záření o energii
0,511 MeV:
které se pohybují v navzájem opačných směrech (zákon zachování hybnosti). Existenci
pozitronu prvně předpověděl v roce 1928 Paul Dirac. Již o čtyři roky později byla jeho
existence potvrzena přímým pozorováním v kosmickém záření (stopa pozitronu byla detekována
fotograficky v mlžné komoře).
Vlastnosti pozitronu
klidová hmotnost pozitronu m0 = 9,109 × 10-31 kg je shodná s klidovou hmotností elektronu
spin pozitronu je 1/2, pozitron tak patří mezi fermiony
pro označení pozitronu se ve fyzice používá symbol e+
Antičástice se řídí stejnými fyzikálními zákony jako běžné částice. Symetrie mezi
částicemi a antičásticemi je jednou ze základních symetrií přírody. Antičástice představují
jakousi zrcadlovou podobu k částicím. Mají stejnou hmotnost, spin i střední dobu života,
liší se však elektrickým nábojem opačného znaménka a některým z kvantových čísel (podivnost,
baryonové číslo, leptonové číslo aj.).
