Foton
Elementární částice s nulovou klidovou hmotností, energie fotonu
Foton je elementární částice s nulovou klidovou hmotností. Foton je částicí
světla neboli elektromagnetického záření. Bez elektrického náboje a se spinem 1. Patří
tedy mezi bosony. Pojem foton zavedl v roce 1926
G. N. Lewis. Je považován za stabilní částici. Zajímavé je, že foton nemá svou antičástici.
Foton představuje nejmenší kvantum elektromagnetického záření, které se ve vakuu pohybuje
rychlostí světla. Je polní (výměnnou) částicí
elektromagnetické interakce, patří tak mezi intermediální částice. Podobně jako např.
gluony, které zprostředkovávají silnou interakci
a drží pohromadě atomová jádra.
Čtěte také: Mezon, středně těžká
a nestabilní elementární částice
Energie fotonu (elektromagnetického záření) je dána jednoduchým vztahem:
E = h . ν
kde h je Planckova konstanta
a ν je frekvence záření. Foton je skutečně podivuhodnou částicí, která vykazuje
tzv. korpuskulárně vlnový dualismus. Jednou se chová jako částice (Comptonův jev,
fotoelektrický jev), jindy zase jako vlna. Při ohybu na štěrbinách, lomu atd.
Další související články:
+ Mezon, středně těžká a nestabilní elementární částice
+ Leptony, lehké elementární částice
+ Baryony, těžké částice podléhající silné interakci
+ Bosony, polní částice silových interakcí
+ Higgsův boson, Higgsovo pole a poslední chybějící článek standardního modelu částicové fyziky
+ Kosmické záření, nepřetržitý proud částic o vysokých energiích
+ Neutron jako nestabilní nukleon
+ Elektron je nejlehčí elementární částice
+ Neutrino, stabilní elementární částice
+ Proton jako baryon, fermion a hadron aneb elementární částice, která není…
+ Pozitron: Elementární částice, která je antičásticí elektronu
+ Planckova konstanta, univerzální fyzikální konstanta
+ Solární konstanta. Konstanta, která je proměnná - hodnota solární (sluneční) konstanty
+ Astronomická jednotka, jednotka pro měření vzdáleností ve Sluneční soustavě
+ Světelný rok, nejpoužívanější jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Parsek, základní jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Jarní souhvězdí, které hvězdy vidíme na jaře?
+ Podzimní hvězdná obloha
+ Co jsou to hvězdy? Ze života hvězd
+ Nejdetailnější snímek protoplanetárního disku získaný pomocí ALMA
+ První exoplaneta se známou délkou dne, změřena perioda rotace planety Beta Pictoris b
+ Exoplanety. Zrození obří planety? Kandidát na exoplanetu pozorován v hvězdném lůně
+ Pořídil dalekohled VLT snímek dosud nejlehčí exoplanety?
+ Hnědý trpaslík, záhadné objekty na pomezí planet a hvězd
+ Černá díra se krmí oblaky chladného mezigalaktického plynu
+ ALMA objevila intenzivní magnetické pole v blízkosti supermasivní černé díry
+ Předčasně vyspělá černá díra, nový objev nabourává dnešní teorie
+ VLT sleduje v reálném čase přiblížení oblaku plynu k obří černé díře ve středu Galaxie
+ ALMA zkoumá záhadné výtrysky z obřích černých děr. Nejlepší záběr oblaků molekulárního plynu…
+ Dalekohledy ESO přispěly ke vzniku nejlepší prostorové mapy centrální výduti Galaxie
+ NGC 1637, krásná spirála ozdobená slábnoucí supernovou
+ Trpasličí galaxie NGC 5477
+ Mladé, horké a modré…, stálice hvězdokupy NGC 2547
+ Podzimní hvězdná obloha
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
+ Barnard 86, kaňka na zářící hvězdné obloze
+ Otevřené hvězdokupy, seskupení relativně mladých hvězd
|
Tyger.sk