Čedičové varhany Panská skála (národní přírodní památka) jsou nejstarším
chráněným geologickým útvarem na území České republiky o rozlohze 1,26 ha. Panská skála
se nachází na okraji Kamenického Šenova, pěšky sem ze sběrného parkoviště dojdete během
pár minut.
Panská skála, světově známé čedičové
varhany, vznikly díky pravidelné
sloupcovité odlučnosti čediče, jenž poměrně rychle tuhl na křídovém podloží, kam
se prodral z nitra Země z hloubky
okolo 30 km před asi 30 miliony lety. Čedičový výchoz na Panské skále je pozůstatkem
po rozsáhlé třetihornívulkanické činnosti na území dnešní ČR. NPP
Panská skála je torzem 597 m vysokého návrší, které ční mezi Kamenickým Šenovem
a Práchní.
Panská skála je pouze bočním sopouchem sopky, jejíž hlavní kráter se nachází až na
blízké lokalitě Klučky, na kterou však zavítá jen zlomek turistů. Za svou dnešní podobu
vděčí čedičové varhany činnosti člověka, jenž zde již v 18. století začal lámat kvalitní
kámen, který se později vyvážel až do Holandska.
Koncem 19. století se objevují první snahy o ochranu odkrytého sopouchu sopky s unikátními
kamennými varhanami, které u nás snad nejvíce proslavila pohádka Pyšná princezna. První zákonné
ochrany se Panská skála dočkala již v roce 1933, avšak již v roce 1904 se podařilo dohodnout
na zákazu lomu kamene ve vrcholových partiích. K definitivnímu ukončení těžby čedičového kamene
došlo až v roce 1948.
Čedičové varhany na Panské skále dosahují výšky až 15 metrů, kamenné sloupky s pravidelnou
5 až 6bokou odlučností mají v průměru mají okolo 20 až 25 centimetrů. Uprostřed jsou pravidelné
sloupky téměř svislé, směrem ke krajům se ale postupně svažují.
Jestliže se rozhodnete pro koupi kola, je dobře nepodcenit jeho výběr. Nevhodně
vybrané kolo nepřinese požitek z jízdy a může se stát, že zbytečně skončí odložené
v kůlně, garáži či komoře. Rozhodně se nevyplatí šetřit na…
