Panská skála, světově známé čedičové varhany, vznikly díky pravidelné sloupcovité odlučnosti čediče, jenž poměrně rychle tuhl na křídovém podloží, kam se prodral z nitra Země z hloubky okolo 30 km před asi 30 miliony lety. Čedičový výchoz na Panské skále je pozůstatkem po rozsáhlé třetihorní vulkanické činnosti na území dnešní ČR. NPP Panská skála je torzem 597 m vysokého návrší, které ční mezi Kamenickým Šenovem a Práchní.
Panská skála je pouze bočním sopouchem sopky, jejíž hlavní kráter se nachází až na blízké lokalitě Klučky, na kterou však zavítá jen zlomek turistů. Za svou dnešní podobu vděčí čedičové varhany činnosti člověka, jenž zde již v 18. století začal lámat kvalitní kámen, který se později vyvážel až do Holandska.
Čtěte také: Rozhledna Děčínský Sněžník
Koncem 19. století se objevují první snahy o ochranu odkrytého sopouchu sopky s unikátními kamennými varhanami, které u nás snad nejvíce proslavila pohádka Pyšná princezna. První zákonné ochrany se Panská skála dočkala již v roce 1933, avšak již v roce 1904 se podařilo dohodnout na zákazu lomu kamene ve vrcholových partiích. K definitivnímu ukončení těžby čedičového kamene došlo až v roce 1948.
Čedičové varhany na Panské skále dosahují výšky až 15 metrů, kamenné sloupky s pravidelnou 5 až 6bokou odlučností mají v průměru mají okolo 20 až 25 centimetrů. Uprostřed jsou pravidelné sloupky téměř svislé, směrem ke krajům se ale postupně svažují.
Panská skála, turistická mapa
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.