Treking > Vesmír > Planckova konstanta je jedním z fundamentálních stavebních kamenů fyziky, kvantové mechaniky
Planckova konstanta je jedním z fundamentálních stavebních kamenů fyziky, kvantové mechaniky
Planckova konstanta, fundamentální konstanta
Planckova konstanta (h) je univerzální fyzikální konstanta, je jedním
z fundamentálních stavebních kamenů fyziky. Tuto konstantu odvodil v roce 1900 německý
fyzik Max Planck (celým jménem Max Karl Ernst Ludwig Planck) společně se zákonem záření
absolutně černého tělesa (Planckův zákon), za což v roce 1918 obdržel Nobelovu cenu
za fyziku.
Planckova konstanta má hodnotu
h = 6,626 070 × 10-34 J × s = 4,135 667 × 10-15 eV × s
kde J je joul a eV je elektronvolt.
Často, či spíše častěji se používá tzv. redukovaná Planckova konstanta,
která je elementárním kvantem momentu hybnosti a vyjádřena vztahem
ħ = h / 2 π = 1,054 571 × 10-34 J × s
Redukovaná (ħ) konstanta vystupuje v řadě vztahů. Například ve fyzice
mikrosvěta a jaderné fyzice často zmiňovaných Heisenbergových relací neurčitosti aj.
Tato konstanta (h) vystupuje jako konstanta úměrnosti ve vztahu mezi energii záření
(E) a jeho kmitočtem (f). Tato energie, kterou vyjadřuje vztah
E = h × f
je nejmenším množstvím energie (kvantem), o které se skokově může měnit energie daného
elektromagnetického pole. V mikrosvětě se energetické stavy mohou tedy měnit skokově
o jistou hodnotu, nikoliv spojitě, jak se badatelé domnívali před rokem 1900. Jen díky
vzniku kvantové mechaniky a Planckovy konstanty mohli vědci vysvětlit fotoelektrický
jev, vznik spektrálních čar a další řadu jevů v mikrosvětě.
Planckova konstanta charakterizuje oblast kvantových jevů a jasně dává do souvislosti
vlnově-korpuskulární charakter elektromagnetického záření. Zavedením kvant, diskrétních
hodnot zářivé energie, dokázal Max Planck (1858 - 1947) elegantně vyřešit rozpor v rozdělení
energie mezi látkou a polem.
Další související články:
+ Světelný rok, nejpoužívanější jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Parsek, základní jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Neutron jako nestabilní nukleon
+ Elektron je nejlehčí elementární částice
+ Co jsou to hvězdy? Ze života hvězd
+ Otevřené hvězdokupy, seskupení relativně mladých hvězd
|