Bosony - polní částice

Polní částice silových interakcí a Boseho-Einsteinův kondenzát

Jako bosony jsou označovány částice, které zprostředkovávají interakce. Všechny bosony mají celočíselný spin a jsou pravým opakem fermionů, nespolečenských částic řídících se Pauliho vylučovacím principem. Pro popis chování bosonů s používá Boseho-Einsteinova statistika.

Bosony mají přesně opačné chování než fermiony. Jsou společenské a velice rády obsazují společný kvantový stav. Při nízkých teplotách dokonce mohou vytvářet tzv. Boseho-Einsteinův kondenzát, stav látky, kdy všechny bosony obsadí jeden, tzv. základní kvantový stav. Všechny částice Boseho-Einsteinova kondenzátu se chovají jako celek a vykazují supratekuté a nebo supravodivé vlastnosti. Existenci bosonů předpověděli ve svých pracích fyzici Steven Weinberg, Sheldon Glashow a Abdus Salam.

Klidová hmotnost bosonů může být nulová (foton, gluon) a nebo nenulová jako je tomu např. u intermediálních bosonů W⁺, W^- či Z⁰ majících na svědomí slabé interakce. Jejich klidová hmotnost činí 80 GeV v případě elektricky nabitých bosonů a 91 GeV (gigaelektronvoltů) u intermediálního bosonu elektricky neutrálního. Zajímavým zástupcem bosonů je Higgsův boson, jenž byl v CERNu objeven teprve v roce 2012.

Čtěte také: Higgsův boson, Higgsovo pole a poslední chybějící článek standardního…

Bosony jsou někdy nazývány také Boseho částice - podle fyzika indického fyzika Satyendra Nath Boseho (1894 - 1974), který se proslavil pracemi z kvantové mechaniky, kterými postavil základy pro Boseho-Einsteinovu statistiku a teorii Boseho-Einsteinova kondenzátu. Právě po něm jsou pojmenovány bosony, kterýžto pojem prvně použil Paul Dirac.

Elementární částice baryony bosony fermiony gluony hadrony hyperony kvarky leptony mezony elektron foton Higgsův boson kaon mion neutrino neutron pion pozitron proton tauon