Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Archiv | Kalendář akcí | Napsat článek
Treking.cz Hledat
Poslední aktualizace: 2.8.2018 , svátek má
Bude vás zajímat
Bude vás zajímat
Reklama
Treking > Aktuality > Podzimní souhvězdí

Podzimní souhvězdí

Podzimní hvězdná obloha - jaká souhvězdí vidíme na podzim na severní hvězdné obloze?

1.11.2004 | Otakar Brandos

Hvězdná obloha patří k turistice a horám stejně neodmyslitelně, jako kvalitní pohorky, oblečení či teplý spací pytel. Vždyť kdo z nás neobdivoval od plápolajícího ohně za vlahých letních nocí hvězdnou oblohu, ty blikotající a třpytící se body na ztemnělé obloze, Mléčnou dráhu, či kdo z nás si ještě nikdy nic nepřál při padající "hvězdě".

Snad nikdo takový, kdo se pohybuje v nespoutané přírodě, mezi námi není. Proto jsme pro vás připravili procházky hvězdnou oblohou, vydáme se spolu za tajemstvími vzdálenými od naší modré planety stovky a tisíce světelných let.

Podzimní hvězdná obloha, jižní obzor v listopadu po 20. hodině

Na první pohled by se mohlo zdát, že podzimní hvězdná obloha je jen málo zajímavá. Jasná letní souhvězdí pomalu zapadají a výrazná zimní souhvězdí vycházejí až ve druhé polovině noci. V zenitu nalezneme na hvězdy poměrně chudou oblast mezi Cefeem, Pegasem, Andromedou a Kassiopejou, Velký vůz je nízko nad obzorem a jedinými výraznějšími souhvězdími jsou Perseus a Andromeda s cirkumpolární (nezapadající) Kasiopejou.

Přesto můžeme na podzimní obloze nalézt mnoho zajímavého v podobě řady mlhovin, hvězdokup a galaxií. Za dobrých světelných podmínek můžeme nízko nad jižním obzorem spatřit nevýrazná souhvězdí Jižní ryby s jasnou hvězdou Fomalhaut, dále Sochař a Pec. Několik dalších nevýrazných souhvězdí jižní oblohy vystupuje nad obzor jen částečně. Dalšími souhvězdími na obloze v této roční době jsou Beran, Velryba s podivnou hvězdou Mira Ceti, Ryba, Pegas, Trojúhelník a Vodnář. A samozřejmě kolem zenitu jsou to tzv. cirkumpolární, tedy nezapadající souhvězdí, která jsou viditelná v průběhu celého roku.

K největším souhvězdím severní oblohy patří souhvězdí Pegas. Pojmenování mu dali pravděpodobně již staří Féničané, kteří kýly svých lodí zdobili okřídleným koněm, neboť slovo pegasus se skládá z částí pega a sus, což značí okřídleného koně. Podle antických pověstí byl Pegasovým otcem samotný bůh moří Poseidon. Pegas žil vysoko v horách v háji zasvěceném múzám. Souhvězdí nalezneme na obloze poměrně snadno.

K tzv. Pegasovu čtverci se dostaneme tak, že dvakrát prodloužíme spojnici zadních kol Velkého vozu a Polárky. Pegasův čtverec je tvořen hvězdami Markab, Scheat a Algenib, čtvrtou hvězdou ve čtverci je Sirrah, nejjasnější hvězda souhvězdí Andromedy. Nejjasnější hvězdou souhvězdí Pegas je ale Enif (epsilon Peg), obrovský oranžový nadobr, jehož světlo putuje k naší planetě asi 800 let.

Mezi souhvězdími Andromedy a Labutě leží nevýrazné souhvězdí Ještěrka (Lacerta), které nepojmenoval žádný ze starověkých národů, ale polský astronom Jan Hevélius před asi třemi stoletími.

Podzimní hvězdná obloha, východní obzor v listopadu po 20. hodině

Souhvězdí Andromedy spolu s Pegasem vytváří obrazec silně připomínající obrazec Velkého vozu v souhvězdí Velké medvědice. Andromeda byla dcerou etiopského krále Cefea a jeho manželky Kasiopey, jenž měla svým životem vykoupit svou vlast od mořské obludy Ketose, kterou na zemi seslal za urážku svých dcer Kasiopejou. Ta tvrdila, že je krásnější než všechny vodní nymfy Néreidy dohromady.

Její osud, čekajíc přikovaná ke skále, by se málem naplnil, kdyby ji nepřispěchal na pomoc antický hrdina Perseus, který mořskou obludu zabil a jako odměnu si žádal Andromedu za manželku, se kterou žil šťastně až do smrti. Po její smrti se bohové rozhodli umístit Andromedu na oblohu, kde setrvává dodnes po bohu svého manžela i rodičů. Nejjasnějšími hvězdami souhvězdí jsou Sirrah (Alpheratz), Mirach, Alamak a Adhil.

V případě Andromedy však výčtem nejjasnějších hvězd v žádném případě skončit nemůžeme. V tomto souhvězdí se totiž nachází poměrně jasný světélkující oblak, který již okolo roku 980 pojmenoval Malým oblakem perzský astronom Al Sufi. Jde o velikou a naši Galaxii velice blízkou galaxii M 31. Průměr tohoto obřího hvězdného ostrova je asi 130 000 světelných let a na snímcích z velkých astronomických dalekohledů krásně vynikne její spirálová struktura.

Podzimní hvězdná obloha, severní obzor v listopadu po 20. hodině

A aby toho nebylo málo, má tato galaxie ještě dva poměrně velké průvodce – galaxie M 32 a NGC 205, které galaxii v Andromedě obíhají podobně jako z jižní oblohy známé Magallanovy mraky. Vzdálenost této galaxie od nás je asi 2,3 miliónů světelných let, čímž se galaxie M 31 stává nejvzdálenějším vesmírným objektem viditelným pouhým lidským okem!

Další ze souhvězdí, Trojúhelník (Triangulum), je sice jedním z 48 původních řeckých souhvězdí, která se na obloze zachovala dodnes, přesto není jako jedno z mála spojeno s mytologií. To asi pro svůj typický tvar. V tomto souhvězdí můžeme pozorovat další z velkých galaxií, která je viditelná za dobrých světelných podmínek pouhým okem. Jedná se o tzv. Velkou mlhovinu v Trojúhelníku, která nese označení M 33 (NGC 598).

Ani další ze souhvězdí – Ryby (Pisces) neoplývá jasností. Přestože jde o poměrně rozsáhlé souhvězdí, postrádá jasnějších hvězd. Rovněž souhvězdí Vodnář (Aquarius) není příliš jasným souhvězdím. Nejjasnější hvězdy jako Sadalmelik, Sadalsuud, Sadachbia, Scheat či Al Bali dosahují jasnosti jen něco okolo tří magnitud (magnituda je jednotka označující jasnost hvězd).

Z mimohvězdných objektů stojí za zmínku prstencová mlhovina Helix (Slimák) a Saturn. Jejich krása však vynikne až na snímcích z velkých hvězdářských dalekohledů. Jižní rybu (Piscis Austrinus) zná asi jen málokdo. Jeho nejjasnější hvězda Fomalhaut, která spolu s Regulem, Aldebaranem a Antaresem patří k tzv. královským hvězdám, jejichž východ signalizoval blížící se změnu roční doby, vychází nad jižní obzor jen asi 10°, proto se obvykle ztrácí v oparu a světelném znečištění oblohy.

Podzimní hvězdná obloha, západní obzor v listopadu po 20. hodině

Podle antických bájí měla malá rybka zachránit před utonutím Ésetu, bohyni kouzel. Za to ji olympští bohové přenesli na oblohu. Ani další ze souhvězdí – Velryba (Cetus), nepatří k nijak nápadným. Podle mytologie představuje mořského netvora Ketose, který byl Poseidonem seslán, aby pustošil Cefeovo království za urážku jeho dcer královnou Kassiopeou. Vykoupením mělo být obětování Andromédy, kterou však zachránil Perseus. Staří Řekové však každé velké mořské zvíře označovali ketosem, což se dostalo i do dnešního latinského názvu – cetus.

"Nejjasnější" hvězdou tohoto souhvězdí je Mira, což v překladu znamená podivná. Ty uvozovky u jména uvádím záměrně, neboť jasnosti 2,0 magnitudy dosahuje jen v maximu. Jde totiž o proměnnou hvězdu, která svou jasnost mění v rozmezí od 2,0 po 10,1 magnitudy v periodě asi 332 dní, po určitou dobu tedy mizí pro lidské oko z oblohy.

Její proměnlivosti si poprvé všiml D. Fabrícius v roce 1596, tedy v době před vynálezem dalekohledu. V té době šlo o nevysvětlitelný jev. Dnes víme, že Mira patří k dlouhoperiodickým proměnným hvězdám, kterýžto jev způsobují pulsace povrchu s následnými změnami teplot a svítivosti.

I další ze souhvězdí Beran (Aries), nepatří k nikterak nápadným souhvězdím, přestože se jedná o souhvězdí zvířetníkové. Nejjasnějšími hvězdami jsou Hamal, Sheratan, Mesarthim a Botein. Podle Antických bájí představuje souhvězdí zlatého berana, který zachránil Frixe a Hellé, děti orchomenského krále před obětováním bohům. Za letu nad mořskou úžinou však Hellé spadla do vln a utopila se. Na její památku se vody úžiny nazývaly po celý starověk Hellespont (Dardanely).

Interagující galaxie

Frix se na beranovi dostal až pod Kavkaz, kde se jej ujal král Aiétes, syn boha Slunce Hélia. A konečně se dostáváme k nespornému králi podzimní oblohy, kterým je souhvězdí Perseus. Perseus, syn boha Dia a Danae, dcery argolského krále Akrisia, patřil k největším antickým hrdinům. Vyznamenal se nejedním hrdinským činem, ale k těm největším patřily bezesporu zabití hrůzu nahánějící Gorgony Medúzy a mořského netvora Ketose.

Nejjasnějšími hvězdami souhvězdí jsou hvězdy Algol, Miram, Misam a Atik. V Perseovi však nalezneme i velké množství dalších zajímavých objektů. Asi nejzajímavějším je otevřená hvězdokupa ksí a ha Persei, které jsou viditelné i pouhým okem.

Tyto hvězdokupy obsahují množství poměrně jasných hvězd, jejichž krásu však přiblíží až dalekohled. Na tyto hvězdokupy již postačí světelnější triedr. Dalším zajímavým objektem je plynová mlhovina Kalifornie, rovněž viditelná pouhým okem. Její krása však vynikne až na fotografiích z větších dalekohledů.

Ve výčtu zajímavostí bychom mohli ještě chvíli pokračovat, proto doporučuji vzít si mapku otištěnou v časopise Treking a vyrazit přímo za tajemstvími večerní oblohy, abychom se příště mohli podívat na souhvězdí oblohy zimní.

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor


Aktuální počasí Zverovka Praděd Zámek Hluboká Krkonoše, ubytování Soumrak Kamenná chata Roháče, ubytování Macocha Sovinec Hranická propast Hukvaldy Elbrus, Kavkaz Souhvězdí Chata Borišov Porubský bludný balvan Beskydy, ubytování Spacáky Gran Paradiso Venuše Kmeťov vodopád Rýchorská bouda Cvilín Helfštýn Chata Šerlich Bouda Jelenka Ceres Babí léto Motýli Matterhorn Konopiště Drahotuš Proton Bouřky Cirrus Turistické batohy

Zimní souhvězdí, procházka mrazivou zimní nocí

Léto dávno pominulo a podzim má rovněž na kahánku. Na dveře klepe zima, nejchladnější období roku, které sice turistice tolik nepřeje, zato nám nabízí nejtmavší oblohu a jasná souhvězdí, které svým letním či podzimním sourozencům ostudu rozhodně neudělají …více

Jarní souhvězdí: Které hvězdy a souhvězdí vidíme na jaře?

Jarní hvězdnou oblohu mám rád. Stejně jako jaro. Za západním obzorem večer mizejí jasná a nápadná zimní souhvězdí s řadou jasných mlhovin a galaxií, nad ránem se na východním obzoru vynořují souhvězdí letní oblohy jako Herkules, Labuť či Orel a noci …více

Procházka letní hvězdnou oblohou, hvězdy a souhvězdí

Letní večery jsou zcela určitě nejpříjemnějším obdobím roku na pozorování hvězdné oblohy. Krásná letní souhvězdí a světélkující Mléčná dráha jsou vysoko nad obzorem. Přestože je na letní obloze méně jasných hvězd než na obloze jarní či zimní, může nám …více

Cirkumpolární neboli nezapadající souhvězdí

Za cirkumpolární souhvězdí považujeme ta souhvězdí, která z daného stanoviště jsou viditelné celoročně. V našem případě se jedná o souhvězdí v blízkosti severního hvězdného pólu. Pro severní zeměpisnou šířku 50° se jedná o všechna souhvězdí, jejichž …více

Reklama

Další související články:

+ Trpasličí galaxie NGC 5477
+ Mladé, horké a modré…, stálice hvězdokupy NGC 2547
+ Obzvláště nesourodý pár, dva různé oblaky plynu v nedaleké galaxii
+ Prachové pásy reflexní mlhoviny M 78 v novém světle
+ Spirální galaxie M 63, velká galaxie v souhvězdí Honící psi
+ Markarian 209, galaxie s bouřlivou hvězdotvorbou
+ Barnard 86, kaňka na zářící hvězdné obloze
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
+ Pandořina skříňka aneb Abell 2744, světlo duchů mrtvých galaxií
+ Stephanův kvintet, astronomická fotografie dne
+ Kolik je ve vesmíru galaxií a hvězd? Úžasné mystérium barev a tvarů, fotogalerie
+ Galaxie Arp 81: O 100 miliónů let později
+ Galaktický zabiják. Dvojice interagujících galaxií NGC 1316 a NGC 1317
+ Burák v centru Galaxie. Dalekohledy ESO přispěly ke vzniku nejlepší prostorové…
+ IC 2177 mlhovina Racek aneb na křídlech racka
Reklama, turistické trasy a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Súlovské skály | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Záhorie | Zemplínské vrchy
Home Page | Časopis | Průvodce | Ceník inzerce | Soutěže | Seznamka | Kalendář akcí | Outdoor testy | Horské chaty | Fotogalerie | Archiv
Treky, turistika | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Vesmír, astronomie | Turistická mapa online | Spolupracujeme
TOPlist