Mezon
Částice složená z jednoho kvarku a jednoho antikvarku
Mezony jsou středně těžké a nestabilní elementární částice. Hmotnost mezonů
je vyšší než hmotnost elektronů, zároveň je ale nižší
než hmotnost protonu. To byl důvod, proč mezony dostaly
své jméno - jejich hmotnost se pohybovala mezi (z řeckého mezos) hmotnostmi lehkého elektronu
a těžkého protonu.
Mezony mohou být nabity kladně, záporně a nebo mohou být bez elektrického náboje
s nulovým a nebo celočíselným spinem. Patří tedy mezi bosony.
Jsou to částice složené z jednoho kvarku a jednoho antikvarku. Existenci mezonů poprvé
předpověděl v roce 1935 Hideki Yukava, za což v roce 1949 obdržel Nobelovu cenu za fyziku.
Mezony vznikají při jaderných reakcích s vysokou energií. Jejich střední životnost
je velice nízká, od miliontiny sekundy po 10-16 sekundy. To díky přeměně
páru kvark - antikvark, ze kterých jsou mezony složeny. Fyzika zná dnes více druhů
mezonů. Jsou to tři pí mezony (piony), čtyři
K-mezony (kaony) či mezon Ds, který fyzikům
pěkně zamotal hlavu aj.
Čtěte také: Pozitron: Elementární
částice, která je antičásticí elektronu
Pozn.: Podle současných poznatků máme dvanáct druhů
základních částic: šest kvarků a šest leptonů. Tyto částice se rozdělují do tří rodin,
přičemž do každé z nich patří dva druhy kvarků a dva leptony.
První rodina představovaná kvarky "u" a "d", elektronem a elektronovým neutrinem přitom
vytváří veškerou hmotu vesmíru, neboť dokáží "konstruovat" protony a neutrony,
základní stavební kameny atomových jader všech chemických prvků. Další dvě rodiny
představují nestabilní částice s krátkým časem rozpadu.
Další související články:
+ Fermiony, nerudné částice řídící se Pauliho vylučovacím principem
+ Baryony, těžké částice podléhající silné interakci
+ Bosony, polní částice silových interakcí
+ Higgsův boson, Higgsovo pole a poslední chybějící článek standardního modelu částicové fyziky
+ Leptony, lehké elementární částice
+ Neutron jako nestabilní nukleon
+ Elektron je nejlehčí elementární částice
+ Neutrino, stabilní elementární částice
+ Proton jako baryon, fermion a hadron aneb elementární částice, která není…
+ Solární konstanta. Konstanta, která je proměnná - hodnota solární (sluneční) konstanty
+ Astronomická jednotka, jednotka pro měření vzdáleností ve Sluneční soustavě
+ Světelný rok, nejpoužívanější jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Parsek, základní jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Jarní souhvězdí, které hvězdy vidíme na jaře?
+ Podzimní hvězdná obloha
+ Co jsou to hvězdy? Ze života hvězd
+ Nejdetailnější snímek protoplanetárního disku získaný pomocí ALMA
+ První exoplaneta se známou délkou dne, změřena perioda rotace planety Beta Pictoris b
+ Exoplanety. Zrození obří planety? Kandidát na exoplanetu pozorován v hvězdném lůně
+ Pořídil dalekohled VLT snímek dosud nejlehčí exoplanety?
+ Hnědý trpaslík, záhadné objekty na pomezí planet a hvězd
+ Černá díra se krmí oblaky chladného mezigalaktického plynu
+ ALMA objevila intenzivní magnetické pole v blízkosti supermasivní černé díry
+ Předčasně vyspělá černá díra, nový objev nabourává dnešní teorie
+ VLT sleduje v reálném čase přiblížení oblaku plynu k obří černé díře ve středu Galaxie
+ ALMA zkoumá záhadné výtrysky z obřích černých děr. Nejlepší záběr oblaků molekulárního plynu…
+ Dalekohledy ESO přispěly ke vzniku nejlepší prostorové mapy centrální výduti Galaxie
+ NGC 1637, krásná spirála ozdobená slábnoucí supernovou
+ Trpasličí galaxie NGC 5477
+ Mladé, horké a modré…, stálice hvězdokupy NGC 2547
+ Podzimní hvězdná obloha
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
+ Barnard 86, kaňka na zářící hvězdné obloze
+ Otevřené hvězdokupy, seskupení relativně mladých hvězd
|
Tyger.sk