Piony
Částice s krátkou dobou života a s nulovým spinem
Trojice částic zvaných piony (mezony π) je známá z jaderných experimentů
a také jako součást kosmického záření.
Piony jsou částice s vnitřní strukturou, s krátkou dobou života a s nulovým spinem.
Složeny jsou z kvarků, přesněji z párů kvark a antikvark.
Existenci pionů (mezonů π) předpověděl již ve 30. letech minulého století Hideki
Yukawa při popisu silné jaderné interakce. Odvodil, že hmotnost těchto (tehdy stále ještě
hypotetických) částic podléhajících silné interakci by se měla pohybovat někde okolo
200násobku hmotnosti elektronu.
Yukawova předpověď byla experimentálně potvrzena hned v následujícím desetiletí
- v roce 1947 byly piony detekovány v kosmickém záření. Podobně jako příbuzné
kaony. Piony jsou totiž typickým produktem srážek
vysokoenergetických protonů s normálními protony.
O rok později, v roce 1948, byly piony detekovány i na urychlovači v Berkeley, což
způsobilo přelom ve výzkumu těchto částic.
Čtěte také: Mezon, středně těžká
a nestabilní elementární částice
A nyní již jen pár slov k samotnými pionům (π mezonům) a jejich vlastnostem.
Existuje trojice pionů. Jeden neutrální a dva piony nabité - π+,
π- a π0. Jejich klidová hmotnost činí (v uvedeném
pořadí) 139,57 MeV resp. 134,98 MeV.
Elektrický náboj je ± a nebo 0. Střední doba života pionů činí 2,6 × 10-8
s u nabitých a 8,4 × 10-17 s u neutrálního pionu.
Další související články:
+ Mezon, středně těžká a nestabilní elementární částice
+ Leptony, lehké elementární částice
+ Baryony, těžké částice podléhající silné interakci
+ Bosony, polní částice silových interakcí
+ Higgsův boson, Higgsovo pole a poslední chybějící článek standardního modelu částicové fyziky
+ Neutron jako nestabilní nukleon
+ Elektron je nejlehčí elementární částice
+ Neutrino, stabilní elementární částice
+ Proton jako baryon, fermion a hadron aneb elementární částice, která není…
+ Pozitron: Elementární částice, která je antičásticí elektronu
+ Kosmické záření, nepřetržitý proud částic o vysokých energiích
+ Planckova konstanta, univerzální fyzikální konstanta
+ Solární konstanta. Konstanta, která je proměnná - hodnota solární (sluneční) konstanty
+ Astronomická jednotka, jednotka pro měření vzdáleností ve Sluneční soustavě
+ Světelný rok, nejpoužívanější jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Parsek, základní jednotka vzdálenosti ve vesmíru
+ Jarní souhvězdí, které hvězdy vidíme na jaře?
+ Podzimní hvězdná obloha
+ Co jsou to hvězdy? Ze života hvězd
+ Nejdetailnější snímek protoplanetárního disku získaný pomocí ALMA
+ Exoplanety. Zrození obří planety? Kandidát na exoplanetu pozorován v hvězdném lůně
+ Pořídil dalekohled VLT snímek dosud nejlehčí exoplanety?
+ Hnědý trpaslík, záhadné objekty na pomezí planet a hvězd
+ Černá díra se krmí oblaky chladného mezigalaktického plynu
+ ALMA objevila intenzivní magnetické pole v blízkosti supermasivní černé díry
+ Předčasně vyspělá černá díra, nový objev nabourává dnešní teorie
+ VLT sleduje v reálném čase přiblížení oblaku plynu k obří černé díře ve středu Galaxie
+ ALMA zkoumá záhadné výtrysky z obřích černých děr. Nejlepší záběr oblaků molekulárního plynu…
+ Dalekohledy ESO přispěly ke vzniku nejlepší prostorové mapy centrální výduti Galaxie
+ NGC 1637, krásná spirála ozdobená slábnoucí supernovou
+ Trpasličí galaxie NGC 5477
+ Mladé, horké a modré…, stálice hvězdokupy NGC 2547
+ Nejtěžší známá hvězda ve vesmíru
+ Otevřené hvězdokupy, seskupení relativně mladých hvězd
|