Trojice částic zvaných piony (mezony π) je známá z jaderných experimentů
a také jako součást kosmického záření.
Piony jsou částice s vnitřní strukturou, s krátkou dobou života a s nulovým spinem.
Složeny jsou z kvarků, přesněji z párů kvark a antikvark.
Existenci pionů (mezonů π) předpověděl již ve 30. letech minulého století Hideki
Yukawa při popisu silné jaderné interakce. Odvodil, že hmotnost těchto (tehdy stále ještě
hypotetických) částic podléhajících silné interakci by se měla pohybovat někde okolo
200násobku hmotnosti elektronu.
Yukawova předpověď byla experimentálně potvrzena hned v následujícím desetiletí
- v roce 1947 byly piony detekovány v kosmickém záření. Podobně jako příbuzné
kaony. Piony jsou totiž typickým produktem srážek
vysokoenergetických protonů s normálními protony.
O rok později, v roce 1948, byly piony detekovány i na urychlovači v Berkeley, což
způsobilo přelom ve výzkumu těchto částic.
A nyní již jen pár slov k samotnými pionům (π mezonům) a jejich vlastnostem.
Existuje trojice pionů. Jeden neutrální a dva piony nabité - π+,
π- a π0. Jejich klidová hmotnost činí (v uvedeném
pořadí) 139,57 MeV resp. 134,98 MeV.
Elektrický náboj je ± a nebo 0. Střední doba života pionů činí 2,6 × 10-8
s u nabitých a 8,4 × 10-17 s u neutrálního pionu.
