Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 19.11.2023
Treking > Příroda > Houbaření: Česko je bezesporu světová houbařská velmoc

Houbaření: Česko je bezesporu světová houbařská velmoc

Alespoň jednou za rok se na houby vydá až 70 % Čechů

9.3.2023 | Otakar Brandos

Česko je skutečnou světovou houbařskou velmocí. Alespoň jednou za rok se na houby vydá, podle statistik, na 70 % Čechů (Moravanů a Slezanů). To nemá nikde ve světě obdoby. Láska k houbám je Čechům skutečně vlastní. Asi ještě více, než ostatním Slovanům. Jednou jsem někde četl vtipné rčení, které mi utkvělo v paměti, a to, že Slované se rodí s houbařským košíkem v ruce a Češi se rodí rovnou v houbařském košíku.

Hřib borový

A ano, v české kotlině se houbařilo odjakživa. Alespoň co pamatují letopisy. Již naši předchůdci, Keltové, byli docela zdatnými houbaři. Avšak ještě mnohem zdatnějšími houbaři se stali pozdější obyvatelé české kotliny - my Slované. Dnes je houbaření doslova národním sportem. A to až natolik, že někteří badatelé bědují nad tím, že se v Česku houby zkoumat nedají, protože Češi vše sesbírají a snědí, co má klobouk a je jedlé.. A to přesto, že houby mohou vyrůst až o 5 cm za 24 hodin. Ročně se u nás podle statistik nasbírá mezi 20 tisíci až 33 tisíci tunami hub.

Avšak nejen my Češi a nebo naši bratři Slováci, jsme "závislí" na houbách. Velice zdatnými houbaři jsou i ostatní Slované - Rusi, Bělorusi, Slovinci, Poláci nebo Ukrajinci, i když v Rusku a nebo ještě více v Polsku je houbaření spíše formou přivýdělku než opravdovým národním sportem jako u nás v Česku.

Houbaření v Česku

Určitý úpadek houbaření v české kotlině nastal ve středověku, teprve od 19. století se začalo houbaření u nás navracet. Velkou měrou se o to zasadili Miroslav a František Smotlachovi, kteří houbaření u nás doslova zpopularizovali. Průměrný houbař v Česku bezpečně pozná 10 až 15 druhů hub, odborníci, mykologové, i stovky druhů hub. V Česku roste okolo 10 000 druhů hub (z toho asi 3 000 druhů je jedlých), na Zemi je dosud popsáno na 150 000 druhů hub. Pravé houby, jako hřib smrkový (Boletus edulis), hřib kovář (Neoboletus luridiformis) apod. asi pozná každý houbař, ryzce, holubinky apod. pak již sbírají spíše znalci.

V Evropě jsou však i další neslovanské národy, které mají docela kladný vztah k houbám a houbaření. Jsou to především pobaltské a severské národy jako Lotyši, Litevci, ale i Finové a nebo Švédové. Naopak sousední Norové mají k houbám spíše nedůvěru (neplatí to ale obecně) a povětšinou nechápali, proč jsme při návštěvách jejich nádherné země houby sbírali a dokonce jedli. Byť od Černobylu, po kterém skandinávské houby doslova "svítily" od radioaktivního cesia a stroncia, uběhla tak dlouhá doba.

Severské země jsou skutečným houbařským rájem, srdce českého houbaře tady (a především ve Skandinávii) doslova zaplesá. Hub je zde ohromné množství a navíc jsou málokdy červivé, protože nižší teploty chladnějšího podnebí různým červíkům příliš nepřejí. Žádný z těchto národů však nemá pro houby takovou vášeň jako Češi.

Houbaření v Česku

S houbami na jídelníčku se setkáme také ve Francii, Španělsku, Německu (tak úplně to neplatí o Bavorech a Sasech, kteří přičichli ke slovanským zvyklostem), Rakousku a nebo Itálii, byť tady jde povětšinou spíše o houby pěstované než sbírané. Různé žampióny, hlívy a nebo lanýže (nejdražší houby vůbec, kilogram stojí okolo 100 000 Kč) najdeme na jídelníčcích mnohem častěji, než nějaké pravé hřiby, holubinky a nebo "nedej Bože" muchomůrky. A přitom třeba taková muchomůrka růžovka (Amanita rubescens) zvaná masák je skutečně velice chutná a jedlá houba.

Pokud se již v těchto zemích houby sbírají, tak mnohdy s různými omezeními. Především v Rakousku, kdy si jednotlivý houbař může z lesa odnést nanejvýš 2,5 kg hub, existují zde různá časová omezení sběru a nebo dokonce je potřeba mít na sběr hub povolení. A "pochopitelně" že placené…

Houbaření v Česku

Různé špičky, stromové houby, pýchavky, ryzce, holubinky apod. pak na cizích jídelníčcích prakticky nenajdeme. V tom jsou Češi skutečnými mistry. Řada přírodních asijských (především sibiřských) národů využívá i tyto právě jmenované houby, avšak spíše k různým léčebným účelům a nebo spirituálním obřadům. K takovýmto obřadům využívají ale i hub jedovatých a nebo halucinogenních.

Mistry v tomto oboru jsou zřejmě Tuvinci, jejichž šamani již velice dávno objevili halucinogenní účinky muchomůrky červené (Amanita muscaria) i dalších hub, čehož vydatně využívají při svých rituálních obřadech. Podobných dovedností v minulosti nabyli i původní obyvatelé Střední a Jižní Ameriky. Ano, i v těchto končinách roste spousta hub.

Asi jen málokoho napadne, že mnoho z výše vyřčeného platí i o afrických národech. Ano, i mezi národy Afriky se nalezne mnoho zdatných houbařských národů. I v subtropech a tropech roste mnoho hub. A rostou zde i ty největší houby. Například v Súdánu bychom mohli narazit na hřib súdánský (Phlebopus sudanicus), který dosahuje hmotnosti i přes pět kilo! Největší houbou Česka je pýchavka obrovská (Langermannia gigantea), která může dorůst až jednoho metru a dosáhnout hmotnosti 4 kg.

Houbaření v Česku

Tamní obyvatelé ale tyto houby zřejmě příliš neocení. Nepamatuji se, že bych kdy při cestách po arabských zemích narazil na talíři a nebo v jídelníčku na něco, co by byť jen vzdáleně připomínalo houbu. Nenašel jsem zmínku o houbách ani v knihách různých cestovatelů, kteří navštěvují arabské země. Arabové tak patrně patří spíše k mykofobním národům, podobně jako v Evropě třeba Angličané. Ti se houby jíst nenaučili ani přesto, že po staletí kolonizovali půlku světa a drancovali jeho přírodní bohatství.

Velké oblibě se houby těší i ve Vietnamu, Číně a nebo v Japonsku. Tyto národy na rozdíl od zmíněných Arabů a nebo Angličanů jsou spíše mykofilní, tedy houby milující. V této části Asie se na jídelníčku objevuje množství hub, především různé hlívy, Jidášovo ucho apod. mnoho hub se využívá i v přírodní medicíně. Například lesklokorka lesklá (Ganodema lucidum), na kterou nedají dopustit Číňané, a která roste i u nás. (U nás se v přírodní medicíně mnohem častěji užívá troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius), který má rovněž antioxidační, antivirové a antibakteriologické účinky. A dokonce se využíval i při léčbě rakoviny.) Nakonec Čína je houbařskou pěstitelskou velmocí, kde se ročně vypěstují milióny tun hub. Však tato tradice má v Číně asi 2000letou historii.

Houbaření v Česku

Z posledně jmenovaných národů jsou asi největšími milovníky hub Japonci. Nejenže houby nalezneme na téměř každém jídelníčku, průměrný Japonec sní ročně na 20 kilogramů hub. A to je opravdové unikum. Vždyť, jen pro srovnání, průměrný Evropan sní ročně jen okolo 2,5 kilogramu hub. Platí to i pro průměrného Čecha. V pojídání hub (nikoliv ve sběru), tak máme stále co dohánět…

Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor
10.03.2023, 16:43 Borek | No Oto, nechcem vyrypovať,


Reklama, turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar


Z posledních článků vybíráme

13.2.2023 / Otakar Brandos
Příroda · Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), neuvěřitelně neposedný a švitořivý ptáček z čeledi mlynaříkovití

Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus), slovensky mlynárka dlhochvostá, je mimořádně neposedný a švitořivý ptáček z čeledi mlynaříkovití (Aegithalidae). Má drobné, zavalité tělo, nápadně dlouhý a stup …

12.2.2023 / David Horyna
Trek · Přes tři sedla a pod Mt. Everest bez cestovky… 225 km dlouhý trek s převýšením 13 000 metrů (1)

Existuje obrovské množství cestovních kanceláří a agentur, které nabízejí trekking v Nepálu. Jen v ČR jsou jich určitě na 2 desítky a v samotném Nepálu pak určitě stovky. Výhodou cesty přes cestovku či agenturu je …

10.2.2023 / Otakar Brandos
Tipy na výlet · Lukásova zpívající lípa na okraji obce Telecí. Lípa velkolistá pod Luckým vrchem získala titul strom roku 2021

Anketu Strom roku znáte i z našich stránek, pravidelně ji věnuji prostor. Stromem roku 2021 se stala Lukásova zpívající lípa, která se nachází na úpatí Luckého vrchu (se známou turistickou chatu na Luckém vrchu) na …

8.2.2023 / Otakar Brandos
Turistika · Kunovická hůrka (587 m) v Hostýnských vrších. Výšlap na rozhlednu ve stínu rozhledny na Kelčském Javorníku

Nápadné návrší Kunovická hůrka svou výškou 587 metrů asi nikoho neohromí. Neohromí ani délkou výstupu a nebo jeho obtížností. Ohromit ale může každého, kdo se umí kolem sebe dívat s očima otevřenýma …

4.2.2023 / Otakar Brandos
Příroda · Rosnička zelená (Hyla arborea), rosničkovití. Jediný druh stromové žáby v Česku

Rosnička. Kdo z nás by nepoznal tuto drobnou žabku. Vždyť rosnička zelená přeci předpovídá počasí. Prý lépe, než naši rosničkáři, jak lidově říkáme meteorologům. V literatuře, nejen v pohádkách, často nalezneme vyobrazení ros …

3.2.2023 / Roman Waldhauser
Turistika · Guajara (2 718 m) a Paisaje Lunar turisticky - přes nejvyšší vrchol kaldery Las Canadas k zemním pyramidám na ostrově Tenerife | Fotogalerie k článku

Kaldera Las Canadas obklopuje ze tří světových stran známý vulkán Pico del Teide (3 718 m), tedy nejvyšší horu ostrova Tenerife a současně celého Španělského království. Obří kalderu o rozměrech 16 × …

31.1.2023 / Otakar Brandos
Outdoor vybavení · Trekové boty: Jak si vybrat ty správné pohory? Výběr dobrých bot není zas až tak velká věda!

O výběru turistických bot nalezneme na webu nepřeberné množství článků. Také u nás na Trekingu. Autoři některých příspěvků dělají z výběru turistických bot učiněnou alchymii, přitom výběr správné turistické obuvi není …

31.1.2023 / Roman Waldhauser
Turistika · Horská sedla a rašeliniště Triebenských Taur. Letní alpská výprava převážně mimo značené trasy a procházející přes málo navštěvovaná místa | Fotogalerie k článku

Nástupním místem do hor je dnes pro nás závěr údolí Triebental s parkovištěm u horského hostince Bergerhube (1 198 m). Po zaplacení 5 Euro za parkování si z mnoha možných výstupových cest do hor vybírá …

29.1.2023 / Otakar Brandos
Příroda · Vliv koncentrace CO2 na tempo růstu rostlin. S růstem hladiny sodovkového plynu došlo k ozelenění Země

Od kambria, doby někdy před 550 milióny lety, kdy se v sedimentárním "záznamu" geologické historie Země objevily hojné fosilie, byla koncentrace CO2 v zemské atmosféře nikoliv stovky ppm jako je tomu dnes …

25.1.2023 / Roman Waldhauser
Turistika · Na Greim (2 471 m) přes Sandkogel (2 214 m). Letní výstup na druhý nejvyšší vrchol horského pásma Wölzer Tauern po hřebeni s rozkvetlými alpínskými trávníky

Greim (2 471 m) je po sousedním vrcholu Rettlkirchspitze (2 475 m) druhou nejvyšší horou pásma Wölzer Tauer (Wölzské Taury). Z jižní strany lze vrcholu dosáhnout jednoduchou a relativně pohodlnou cestou z …

24.1.2023 / Otakar Brandos
Blog · 30 let toulek po hřebenech ukrajinských Karpat. Ukrajina nebyla, není a nebude taková, jak ji líčí média hlavního proudu. Je ale úžasná

Na Ukrajinu jsem se dostal poprvé za krásného a slunného babího léta v roce 1992. Asi rok po rozpadu Sovětského svazu a poté, co Ukrajina získala nezávislost. Pamětníci si možná ještě matně vzpomenou, že k …

18.1.2023 / Otakar Brandos
Turistika · Hora Bouda, Zašívárna, Křížová hora a Jeřáb. Dvoudenní upršená túra v Hanušovické vrchovině | Fotogalerie k článku

Září loňského roku nebylo, co se počasí týče, tak úplně turistice zaslíbené. Den slunečného počasí byl spíše výjimkou, člověk se musel spokojit s pár hodinami hezkého počasí někdy po poledni a smířit se, pokud vyrážel na …

Steblová skala Úplněk Chata Arnika Strečno Jeseníky, ubytování Východ Slunce Bouda Jelenka Nízké Tatry, ubytování Bezděz Házmburk Venušiny misky Šomoška Elbrus Apogeum Téryho chata Mohelenská step Orlické hory, ubytování Spacáky Mont Blanc Mléčná dráha Štefánička Šútovský vodopád Zubštejn Karlštejn Kamenná chata Ďurková Uran Jarní prázdniny Ledňáček Wildspitze Hrad Lichnice Veveří Pozitron Batohy Cumulonimbus Trekové boty
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist