Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius). Atlas hub Česka

Tato dřevokazná, nejedlá houba roste nejčastěji na bucích, ale u nás se může objevit i na dubu, habru, javoru, lípě a nebo na topolech či ořešácích. Plodnice svým tvarem připomíná kopyto koně, v průměru může mít klidně i 350 milimetrů, výšku od 70 po 150 mm. K substrátu přirůstá troudnatec bokem.

Klobouk houby je na povrchu páskovitý, soustředně zbrázděný, šedě, okrově až světle hnědě zbarvený. Rourky jsou vrstevnaté, rezavě hnědé až hnědé. Póry jsou bělavé, u starších hub až hnědé. Rezavě hnědá až hnědá dužina má korkovitou konzistenci. Elipsoidní výtrusy mají rozměry 15 až 20 × 5 až 7 mikrometrů. Výtrusný prach je citrónově žluté barvy.

Troudnatec kopytovitý roste po celý rok, největší přírůstky však houba má v létě a počátkem podzimu. Nejmladší vrstva se nachází vždy vespod houby. Z drobivého, mramorovaného jádra houby se v minulosti připravoval troud k rozdělávaní ohně. Nakonec troud i troudnatec byly spolu s křesacími kameny nalezeny i u známého ledového muže Ötziho (spolu s březobníkem obecným).

Houba je nebezpečným parazitem stromů. Vylučuje enzymy, které jsou potřebné k štěpení celulózy a ligninu. Vedle toho je ale troudnatec velice zajímavou houbou z lékařského hlediska. Již ve starověku se využíval k zastavení krvácení. Obsahuje vitamíny skupiny B, dále vitamín D a další prospěšné látky.

Houba má dokonce antivirové (díky látce zvané peroxid ergosterolu) a antibakteriální účinky (působí proti stafylokokům, různým rezistentním kmenům jako MRSA aj.), v literatuře se často píše také o protirakovinných účincích. Odvary a tinktury z troudnatce snižují krevní tlak, tlumí žaludeční potíže, má pozitivní vliv na střevní mikroflóru, působí proti zácpě. A v neposlední řadě troudnatec kopytovitý pozitivně stimuluje imunitní systém a snižuje krevní cukr.