Hlíva holubí (Pleurotus columbinus). Houby v Česku

Masitý, klenutý klobouk hlívy holubí má v průměru 40 až 120 mm, je polokruhovitý až ledvinovitý, v mládi s podvinutým okrajem. Pokožka je hladká a lysá, modravá až šedě zelenomodrá, při zasychání hnědnoucí až do okravě hnědých tónů. Modravým, modrým až šedomodrým zbarvením se liší od příbuzné hlívy ústřičné. Modravý nádech se může objevit i na 4 až 8 mm vysokých, hustých a na třeň sbíhavých lupenech a nebo v dužnině.

20 až 30 mm vysoký třeň je silný, v průměru 5 až 25 mm, zpravidla bokem přirůstající, má bělavou až našedlou barvu, na bázi s chloupky. Někdy může zcela chybět. Měkká a šťavnatá dužnina je pružná, na řezu neměnná, vodnatějící, má jemnou houbovou vůni a příjemnou houbovou až mírně nakyslou chuť. Válcovité výtrusy mají rozměry 7,5 až 11 × 3 až 4 µm, výtrusný prach je bělavě nachový.

Hlíva holubí roste za příznivých podmínek po celý rok, jinak obvykle od září do května, za mírné zimy i během zimních měsíců. Roste v hustých, střechovitě uspořádaných trsech na dřevě listnáčů, především buků a nebo habrů, nalézt ji můžeme ale i na dalších dřevinách. Dalšími podobnými a zaměnitelnými druhy jsou hlíva dubová (Pleurotus dryinus) s plstnatým kloboukem či hlíva miskovitá (Pleurotus cornucopiae) s dlouhými sbíhavými lupeny tvořícími u třeně žilnatou síťovinu. A při velké nepozornosti je možné hlívu holubí zaměnit i za pařezník pozdní (Panellus serotinus), který je ale naštěstí rovněž jedlý.