Plodnice pestřce prášivkovitého je drobnější, občas nepravidelná, kulovitě vejčitá až hlízovitá, o průměru 10 až 40, max. 50 mm, okrovka je tenká, pružná, hnědě okrová až medově hnědá nebo šedohnědá, na temeni tmavší, hladká, u starších plodnic políčkovitě rozpraskaná a pokrytá drobnými, přitisklými šupinami. Teřich je nejprve bělavý, později černý až černě fialový, ve stáří se rozpadající na výtrusný prach šedohnědé až olivově hnědé barvy.
Pestřec prášivkovitý je jediný z našich pestřců, u kterých se ve stáří na vrcholu na temeni objevuje otvor, kterým se uvolňuje výtrusný prach. Stejně jako u některých pýchavek. Třeň je nevýrazný, někdy zcela chybí, 10 až 20 mm dlouhý a zanořený v zemi, na bázi s hustými vlákny mycelia. Dužnina mladých hub je bělavá a pevná, má nevýraznou houbovou vůni, je jedovatá. Ve stáří se rozpadá v prach. Kulovité výtrusy s ostny mají v průměru 11 až 13 µm, výtrusný prach je hnědý.
Pestřec prášivokovitý se v naší přírodě objevuje od června do října / listopadu, především v listnatých lesích, nalézt jej ale můžeme i v lesích smíšených a nebo jehličnatých. Místy hojněji buď jednotlivě a nebo v menších skupinách. Dává přednost kyselejším a dostatečně humózním půdám, jak hlinitým, tak i písčitým.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe,
pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat
a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte
preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.