Světadíly: Afrika - povrch, vodstvo a příroda

Afrika, Druhý největší a nejlidnatější kontinent - rozloha a počet obyvatel, geografie, vodstvo a pouště v Africe, pohoří a nejvyšší hora, fauna a flóra

Afrika je svou rozlohou 29 200 000 km² druhým největším kontinentem. Hned po Asii. Spolu s ostrovy, které se počítají k Africe, činí rozloha asi 30 319 069 km². Na ostrovy tak připadá jen asi 3 % rozlohy Afrického kontinentu. Po Asii je Afrika druhým největším kontinentem. Střední výška Afrického kontinentu činí 650 m, což jej řadí na 4. místo za Antarktidu, Asii a Severní Ameriku.

Afrika se rozkládá téměř symetricky po obou stranách rovníku. Vždyť nejsevernější i nejjižnější bod Afriky mají od rovníku podobnou vzdálenost. Tuniský mys Ras Ben Sekka, je od rovníku vzdálen 4 144 km a Střelkový mys v Jihoafrické republice je od rovníku vzdálen 3 868 km. Téměř celý Africký kontinent tak leží, vyjma severních a jižních okrajových částí, v tropickém pásmu.

Zatímco se o Africe co do zeměpisné šířky dá říci, že je zhruba symetrická, co se týče zeměpisné délky tak je vše jinak. Část Afrického kontinentu ležící severně od rovníku je téměř 2,5× širší než část, která leží od rovníku na jih. Zatímco šířka Afrického kontinentu mezi pobřežím Angoly a Mosambickým průlivem nepřesahuje 3 100 km, pak z nejzápadnějšího mysu Afriky Pointe des Almandies v Senegalu na nejvýchodnější mys Ras Hafún činí asi 7 500 km. Toto členění zásadní měrou ovlivňuje zonálnost podnebí v jednotlivých částech Afriky.

Čtěte také: Vysoký Atlas, nejvyšší pohoří Maroka a severní Afriky

Afrika je ve všech ohledech mimořádným kontinentem. Je to kontinent, na kterém žijí poslední velké populace divokých zvířat a velkých zvířat, která dodnes migrují v oblasti savan. Afrika je také neobyčejně pestrou paletou různých etnik, kultur a náboženství. Nakonec Afrika je, alespoň podle dnešních poznatků, kolébkou lidského rodu. S asi 1,2 miliardou obyvatel je Afrika také druhý nejlidnatější světadíl na Zemi.

• Rozloha - 29 200 000 km²
• Střední nadmořská výška - 650 m
• Nejvyšší hora - Kilimandžáro (5 895 m)
• Nejvyšší činná sopka - Kamerunská hora (4 095 m)
• Nejdelší řeka - Nil (6 695 km)
• Největší jezero - Viktoriino jezero (68 800 km²)
• Největší poušť - Sahara
• Největší ostrov - Madagaskar (586 690 km²)

Geologický vývoj Afriky

Geologická stavba Afrického kontinentu je poměrně jednoduchá. Téměř celý Africký kontinent představuje štít, který je budován velice starými horninami. Obvykle předkambrického stáří. Jen na severu a na jihu v oblasti Atlasu a Kapských hor je tato monotónní struktura narušena mladšími vrásnými strukturami.

Napříč celým kontinentem se táhne složitý systém synklinál a antiklinál, z nichž největšími jsou Karru, Kalahari, Čadská pánev a především systém Východoafrického příkopu, který dodnes vykazuje vysokou seismickou aktivitu. Afrika byla v dávné geologické minulosti součástí prakontinentu Gondwana, ze kterého se postupně odštěpily dnešní kontinenty Jižní Amerika, Austrálie, Antarktida a Indický subkontinent. A již zmíněná Afrika.

V období permu došlo k oddělení ostrova Madagaskar, v druhohorách byla mořem zaplaveny rozsáhlé částí východní Afriky. Od Somálského poloostrova přes Etiopskou vysočinu až po Kapské hory. Během jury a křídy se zformovala dnešní podoba západního pobřeží Afriky. Během vývoje Afrického kontinentu byla po poměrně dlouhou dobu mořem zaplavena i oblast dnešní Sahary.

Na další podobě Afrického kontinentu se výrazně podepsal i třetihorní vulkanismus. Ten nejen vyzvedl z mořského dna souostroví Maskarény a Komory, ostrovy Fernando Póo, Principe a Sao Tomé, ale i četné sopečné kužely na pevnině. Např. Kamerunskou sopku, vulkanické kužely v oblasti Tibesti a Ahaggar (Hoggar), Jbel Marra v Súdánu aj.

Strukturně-morfologické jednotky Afriky, povrch

Africký kontinent můžeme nazvat pevninou budovanou rozsáhlými náhorními plošinami a rovinami. Afriku můžeme rozdělit do tří strukturně-morfologických oblastí: Atlas, oblast tabulové Afriky a oblast východní Afriky. Atlas je budován soustavou hřebenů Antiatlasu, Vysokého Atlasu, Středního Atlasu a Rífského Atlasu zvaného také jen Ríf.

Oblast tabulové Afriky tvoří Saharsko-súdánské roviny a plošiny s největší pouští světa Saharou, Hornoguinejská vysočina, Konžská pánev, Kalaharská pánev, Kapské hory a Madagaskar. Oblast východní Afriky představují Etiopská vysočina a Východoafrická náhorní plošina.

Nejvyšší horou Afrického kontinentu je Kilimandžáro dosahující výšky 5 895 m. Kilimandžáro následuje Mont Keňa s 5 199 m, Margherita (Ngaliema) s 5 109 m, Ras Dashen s 4 550 m, Karisimbi s 4 519 m a na sedmém místě je Jbel Toubkal ve Vysokém Atlase s 4 167 m.

Podnebí

Podnebí v Africe vykazuje výraznou zonálnost. Teploty a srážky závisí nejen na zeměpisné šířce, ale také na vzdálenosti od pobřeží a také na nadmořské výšce a stratigrafii reliéfu. V Africe, nejteplejším kontinentu na Zemi, můžeme rozlišit čtyři základní klimatické oblasti. Jsou to pásmo rovníkového podnebí, pásmo rovníkových monzunů, pásmo tropického (pasátového) podnebí a pásmo subtropického podnebí.

Vodstvo, řeky a jezera

Pro Afriku je typická poměrně malá vyvinutost říčního systému. Jednotlivá povodí patří buď k úmoří Atlantského oceánu (10 541 000 km²), Indického oceánu (5 403 000 km²) a nebo Středozemního moře (4 351 000 km²). Nejdelší řekou Afriky, která je zároveň druhou nejdelší řekou světa je Nil s délkou toku 6 695 km a povodím o rozloze 2 881 000 km².

Druhou nejdelší řekou Afriky je Kongo, která drží přece jen jeden primát. Je nejvodnatější řekou Afrického kontinentu a druhou nejvodnatější řekou světa. Po Amazonce. Její délka činí asi 4 667 km a povodí 3 822 000 km². průměrný roční průtok Konga činí 41 400 m³/s, tedy asi 1 306 km³ za rok.

Třetí nejdelší africkou řekou je Niger. Délka Nigeru činí 4 168 km a povodí má rozlohu asi 2 092 000 km². Průměrný roční průtok činí 12 000 m³/s, což je asi 378 km³ za rok. Za Nigerem následuje s 2 660 km řeka Zambezi, která má povodí o rozloze 1 330 000 km². Průměrný roční průtok Zambezi se pohybuje okolo 16 000 m³/s, tedy asi 500 km³. Po Kongu je to druhá nejvodnatější řeka Afriky.

Co do délky následuje po řece Zambezi řeka Oranje s délkou 1 860 km a povodím o rozloze 1 020 000 km². Průměrný roční průtok řeky, která pramení v semiaridní oblasti Dračích hor, je asi 2 900 m³, tedy nějakých 91 km³ za rok. Další řeky Afriky jsou již mnohem kratší. Jsou to Limpopo s 1 600 km a povodím 440 000 km², Džuba také s asi 1 600 km, Senegal s 1 430 km a povodím 441 000 km², Volta s 1 400 km, Šari s 1 500 km ad.

Největším jezerem Afriky je Viktoriino jezero (také Ukerewe). Jeho rozloha činí asi 68 800 km². Po Hořejším jezeře v Severní Americe je to druhé největší sladkovodní jezero světa. Hladina Viktoriina jezera leží ve výšce 1 134 metrů nad mořem a průměrná hloubka činí jen okolo 40 metrů, největší asi 80 metrů. Délka Viktoriina jezera, která má mnoho ostrovů a velice členité pobřeží, je asi 320 km a šířka 270 km.

Druhým největší jezerem Afrického kontinentu je Tanganika. Jezero Tanganika má délku 670 km, šířku 22 až 72 km a rozlohu 32 900 km². Protože jezero Tanganika leží v příkopové propadlině, má i velkou hloubku. Maximální hloubka činí 1 435 m, což jej v žebříčku nejhlubších jezer světa řadí hned na druhou příčku za jezero Bajkal. Hladina Tanganiky leží v nadmořské výšce 773 m.

Třetím největším jezerem je jezero Njasa (Malawi) s rozlohou 30 800 km². Jezero Njasa je 580 km dlouhé, až 80 km široké. Hloubka jezera, jehož vodní hladina leží 234 metrů nad mořem, činí max. 706 m. další africká jezera dosahují mnohem menších rozměrů. Po Njase to ještě před několika desetiletími bylo vysychající Čadské jezero s rozlohou od 10 000 do 18 000 km² s průměrnou hloubkou pouhých 4 až 7 m.

Následuje Rudolfovo jezero s 8 500 km² a rozměry 220 × 50 km s hladinou v nadmořské výšce 375 m. Maximální hloubka Rudolfova jezera je 73 m. Následuje Albertovo jezero s 5 300 km² a max. hloubkou 63 m. Vodní hladina leží v nadmořské výšce 620 m. Dalším velkým jezerem Afriky je mělké jezero Mweru (9 - 15 m) o rozloze 5 100 km² a nadmořské výšce 931 m.

Další z jezer - Bangwuelu, ležící v povodí Horního Konga v nadmořské výšce 931 m, má silně proměnlivou hladinu. Ta kolísá v závislosti na období dešťů. Rozloha jezera se tak pohybuje v rozmezí od 4 000 km² po 15 000 km².

Z dalších jezer jsou to Kivu s 2 650 km², rozměry 100 × 50 km a max. hloubkou 780 m. Hladina jezera Kivu leží ve výšce 1 460 m n. m. Edwardovo jezero ležící v nadmořské výšce 913 m má plochu 2 150 km² a max. hloubku 111 m. Jezero Kyoga má rozlohu 2 590 km² a nadmořskou výšku 1 033 m. Jezero Tana má rovněž značně kolísavou hladinu, takže jeho rozloha se mění v rozmezí 3 100 až 3 600 km². Nadmořská výška jezera Tana, s max. hloubkou 72 m, je 1 830 m.

Některá velká "jezera" Afrického kontinentu mají vodu jen po malou část roku. Jsou zaplavována jen sezónně v období dešťů. Jako např. některé pánve v pouštních oblastech a nebo jako jezero Ngami při ústí řeky Okavango.