Marocký Rabat, královské a zároveň hlavní město

Královská města Maroka (3) a hlavní město Maroka - Rabat

Rabat je jedno z královských města Maroka. A dnes je Rabat hlavním městem země. Královská města v Maroku jsou pouze čtyři. V každém z nich postupem doby sídlili vládci jednotlivých dynastií, kteří si to které město zvolili za město hlavní. Každé z nich je něčím jedinečné, každé z nich má svou typickou atmosféru, každé z nich má svou pohnutou historii. Jsou jimi Marákeš (Marrakesch), Fez, Meknes a Rabat.

Rabat

Rabat je dnes hlavním městem Maroka. V Rabatu je nejen královský palác a úřady, ale i množství historických památek. Z nich si na prvním místě jmenujme Hassanovu věž, která byla součásti obrovské mešity, již nechal stavět Jakub el-Mansúr, který si Rabat vybral za své sídelní město. Možná i pro svou příjemnou polohu na pobřeží Atlantického oceánu a na břehu řeky Bu Regreg. Vhodnost tohoto místa dosvědčuje i skutečnost, že dávno před tím se tady nacházela nejen římská, ale i fénická osada.

Bohužel Jakub el-Mansúr zemřel dříve nežli byla stavba dokončena. Jeho následovníci totiž Rabat opouštějí a stavba chátrá. V 17. století ji navíc poničilo silné zemětřesení. Pokud by byla stavba dokončena, byla by prý tato mešita největší mešitou světa. Kdo ví. Dnes z ní zůstala jen věž, část obvodových zdí a 360 sloupů, které měly tuto stavbu podpírat.

Čtěte také: Královská města Maroka (1), Marákeš

Na východním okraji se skví zářivě bílá stavba v krásném arabském stylu. Jde o Mauzoleum Mohammada V., zakladatele dnešního samostatného Maroka. Dnes je zde pohřben i Hassan II., jeho syn. Mauzoleum neustálé hlídá jak pěší stráž tak i stráž na koních. Do mauzolea mohou nahlédnout i nevěřící, rovněž fotografování není zakázáno. Ovšem do přiléhajících staveb, kde je umístěna medresa, je nevěřícím vstup zakázán.

Na Rabatu je příjemné, že je značně čistým městem. Také hastlerů je tady minimum a nemusíte se obávat, že vás budou otravovat na každém kroku. Dobře zásobené obchody, četné banky a mnoho dalších zařízení usnadňuje turistům návštěvu. Je zde sice mnohem méně památek než například v Marákeši nebo Fezu, ale to neubírá městu na zajímavosti.

Za řekou Bu Regreg se nachází ještě jedno město - Sále. To je známé především jako korzárské město. Pirátství bylo ve své době formou námořní války. Korzáři byli konec konců na obou stranách. Rytíři sv. Jana, u nás známí jako Maltézští, se také obohacovali námořním lupem. Pro mnohé jihoevropské obchodníky byl otrokem křesťan stejně jako muslim.

Jak stoupala prosperita této pirátské republiky, stávaly se z desátek z kořisti spíše občasné dary. To se ale nelíbilo vládcům Maroka. Nakonec tyto rozpory vyústily ve ztrátu samostatnosti Sále v 17. století.

Salétští korzáři sice zaostávali za korzáry z Tripolisu či Tunisu, ale byli jedinými, kteří brázdili vody mezi Kanárskými ostrovy a Azorami vyčkávajíc na španělské a portugalské galeony nadité zlatem a drahým kořením. Pravidelně se objevovali v Lamanšském průlivu, kde přepadávali pobřežní osady. Dokonce v roce 1627 vyplenili Reykjavík na Islandu a o čtyři roky později přepadli osadu Baltimore v Irsku. V roce 1624 "lovili" rybáře v oblasti Nového Foundlandu. Za své úspěchy vděčili především svým lehkým lodím zvaným Šebek, které měly mohutné plachtoví a výtlak jen kolem 200 tun.

Vraťme se však ještě k Rabatu. Přímo nad ústím řeky Bu Regreg se nachází starý hrad Kasba Udaja. Tato pevnost pochází z 12. století. Byla postavena na rozkaz emíra Abd el-Múmina a jmenovala se Salétský tábor - Rbát. Z něj se stal později Rbát el-Fatha, Tábor Vítězství. Emírův vnuk - Jakub el-Mansúr chtěl z tohoto nového Sále (Šla el-Jdid) vybudovat velké město, ale zemřel příliš brzy, než aby se mu to podařilo. A tak Rabat stále zůstával vojenským táborem a městem se stal až mnohem později. Milovníci koupání mohou vyrazit na krásné písečné pláže, které se nacházejí asi 20 km severně od Rabatu.